Zleva: Beate Zschäpeová, Uwe Böhnhardt a Uwe Mundlos na snímku z roku 1998.

Zleva: Beate Zschäpeová, Uwe Böhnhardt a Uwe Mundlos na snímku z roku 1998. | foto: AP

Série dönerových vražd ukázala sílu pravicových extremistů v Německu

  • 151
Německo je v šoku z odhalení skupiny pravicových extremistů, kteří od roku 2000 zavraždili deset lidí. Většinou vybírali oběti z řad drobných tureckých obchodníků. Německá média překřtila kauzu na "případ dönerových vražd", podle tradičního tureckého jídla, které díky přistěhovalcům už v Německu zdomácnělo.

Zemřelo deset lidí. Všichni byli prokazatelně zavražděni, většina z nich měla turecké kořeny. V různých částech Německa, v průběhu šesti let. Ovocnář, květinář, krejčí, majitel internetové kavárny. A také policistka.

Agenti pod tlakem

Německý tisk a politici se kvůli kauze opřeli do kontrarozvědky. Tajná služba sledovala činnost tzv. cvikovské buňky už v 90. letech, kdy působila v Durynsku, v roce 1998 však její stopu ztratila. Trojice se přitom přesunula jen o několik desítek kilometrů na východ do Saska, odkud začala organizovat své operace. Podle médií byl při zastřelení tureckého obchodníka v Kasselu v roce 2006 na místě činu i člen tajné služby. Deník Bild už minulý týden napsal, že v domě ve Cvikově se našly průkazy, jaké mívají jen spolupracovníci kontrarozvědky. Policie zkoumá staré nevyřešené případy, které by s činností skupiny mohly souviset.

ČTK

Nebyla to náhoda. Skupina, jež si říká Národněsocialistické podzemí, vraždy plánovala. Na jejich provedení si zajišťovala peníze loupežemi v bankách. Těch provedli podle vyšetřovatelů nejméně čtrnáct. Většinou v saském Chemnitzu. Německo tak prožívá novou éru nacionalistického násilí.

Už v minulosti docházelo k rasistickým útokům, i k vraždám. Ale nikdy nešlo o tak dobře zorganizovanou skupinu. Takovou, která by dokázala plánovat a vraždit od roku 2000 do roku 2006, a pak se skrývat, aniž by se jí policie dostala na stopu.

Dokonce i konec této skupiny, pokud opravdu jde o její konec, si naplánovali extremisté sami. Dva neonacisté, Uwe Böhnhardt a Uwe Mundlos, spáchali před deseti dny sebevraždu.

Neonacistický film: Růžový panter jako vrah cizinců

Zapálili auto, v němž seděli, a zastřelili se. Ve stejnou dobu se do jejich bytu ve Cvikově vydala jejich kamarádka. Byt zapálila a později se sama udala policii.

Vyšetřovatelé prošli trosky bytu a našli několik nosičů DVD zabalených v obálkách. Připravených k odeslání médiím i různým muslimským centrům. Patnáctiminutový film, v němž se dvojice přiznává k deseti vraždám, má k dispozici německý magazín Spiegel, podle nějž jde o bizarní komiks.
 
Obrázky z míst činu nakombinované s postavou filmového Růžového pantera, i s onou charakteristickou hudbou. Růžový panter tak například stojí u tabule s mapou Německa, na níž jsou růžovými hvězdičkami označena místa vražd a nápis: Devátý Turek zastřelen. Nechybí ani fotografie zastřeleného muže.

Podle Spiegelu se autoři přiznávají nejen k oněm vraždám, ale také k bombovému útoku v turecké čtvrti v Kolíně nad Rýnem z 9. června 2004. Při výbuchu bylo zraněno 22 lidí, z toho čtyři těžce.

Vyšetřovatelé v neděli v noci vydali zatykač na kamarádku obou vrahů, šestatřicetiletou Beate Zschäpe. Na tu, která zapálila byt dvojice. Mají za to, že se aktivně podílela na vraždách. A zadrželi také dalšího muže, na kterého byl vydán zatykač včera. Sedmatřicetiletého Holgera G., který měl trojici půjčovat své doklady a najímat pro ně obytný automobil.

Objeví se další "kamarádi"?

Zatím není jasné, jak velká vlastně skupina byla. Na videu sami sebe charakterizují jako "síť kamarádů se základní myšlenkou: skutky místo slov". A dodávají: "Dokud nedojde k základním změnám v politice, tisku a svobodě slova, budou aktivity pokračovat."

FAKTA

Oběti řádění gangu

Norimberk, 9. září 2000 Enver S., 38 let, květinář Norimberk, 13. června 2001 Abdurrahim Ö., 49 let, krejčí
Hamburk, 27. června 2001 Suleyman T., 31 let, prodejce ovoce
Mnichov, 29. srpen 2001 Habil K., 38 let, prodejce ovoce
Rostok, 25. února 2004 Yunus T., 25 let, prodejce kebabu
Norimberk, 9. červen 2005 Ismail Y., 50 let, majitel občerstvení
Mnichov, 15. června 2005 Theodorus B., 41 let, zámečník
Dortmund, 4. duben 2006 Mehmet K., 39, majitel kiosku
Kassel, 6. duben 2006 Halit Y., 21 let, majitel internetové kavárny
Heilbronn, 25. dubna 2007 Michele Kiesewetter, policistka

Devět obětí bylo turecké národnosti, jeden z nich byl Řek. Pachatelé vyloupili nejméně čtrnáct bank.

Německá kancléřka Angela Merkelová v pondělí na sjezdu své Křesťanskodemokratické unie v saském Lipsku uvedla, že tento případ je "ostuda a zahanbuje Německo". "Musí se rychle vyřešit," dodala.

Německá politická scéna pak začala znovu diskutovat o klasickém evergreenu: zákazu NPD, Národnědemokratické strany Německa. Ta boduje především v bývalém východním Německu, odkud pochází i trojice výše zmíněných extremistů.
 
Německo však stojí před jiným problémem. Jak zabránit dalším přívržencům krajní pravice, aby si vzali příklad z tohoto případu a přinejmenším zkusili to, co "kolegům" tak lehce procházelo: vykrást banku, nakoupit zbraně, zabít nevinného, schovat se. Zabít, schovat se. Vykrást banku, zabít...
 
"Vypadá to, jako bychom opravdu stáli před novou formou pravicového terorismu," citoval server Financial Times Deutschland ministra vnitra Hans-Petera Friedricha. Podle něj nyní čeká vyšetřování i policii a tajnou službu. Bude třeba vysvětlit, jak je možné, že extremisté mohli potají působit tak dlouho.

S podobnou formou teroru už mají Němci své zkušenosti. Datují se do poslední čtvrtiny minulého století, kdy podobně organizovaně útočila RAF, levicoví extremisté z Frakce Rudé armády. Únosy a vraždami bojovali proti kapitalistické společnosti. Řada jejich skutků zůstala neobjasněna. Svého času na ně policie vypsala odměnu čtyři miliony západoněmeckých marek.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video