Poslanec VV Vít Bárta hlasuje během jednání Poslanecké sněmovny. (1. listopadu 2011)

Poslanec VV Vít Bárta hlasuje během jednání Poslanecké sněmovny. (1. listopadu 2011) | foto:  David Neff, MAFRA

Koalice hodlá jednat v noci i o víkendu, Sněmovnu sevřela obstrukce

  • 933
Kvůli boji o vládní reformy ovládly Sněmovnu obstrukce. Opoziční levice se pokouší schválení reforem odvrátit zdržováním jednání. Vládní koalice proto prosadila, aby se mohlo jednat prakticky nepřetržitě - v noci, dokonce i o víkendu. Poslanci také smějí k jednotlivým bodům mluvit jen dvakrát deset minut.

"Nepokládáme to za šťastné," reagoval lídr opoziční ČSSD Bohuslav Sobotka na možnost jednání "nonstop". Připustil ale, že sociální demokracie musí vycházet z toho, jaká pravidla pro jednání poslanců nastaví vládní koalice, protože má ve Sněmovně celkem jasnou většinu - 115 hlasů z 200.

Komunisté marně argumentovali, že na jednání dolní komory parlamentu by se zákony vrácené ze Senátu vůbec v úterý neměly dostat. "Návrh na doplnění schváleného pořadu schůze nelze projednat, vznesou-li proti němu námitku nejméně dva poslanecké kluby nebo dvacet poslanců," přečetl předseda KSČM Vojtěch Filip z jednacího řádu Sněmovny. Upozornil, že podle tohoto pravidla postupovali poslanci i v minulosti. Vládní koalice ale na protesty opozice nedbala a přehlasovala ji s tím, že reformy je třeba projednávat.

Už před tím na návrh šéfa poslanců TOP 09 Petra Gazdíka vládní většina odhlasovala, že Sněmovna může jednat i v noci. A předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura prosadil, aby se jednalo i o víkendu a aby poslanci směli vystoupit v rozpravě k danému bodu jen dvakrát a mohli mluvit maximálně deset minut.

"Je to pokus zavřít koalici hubu," reagoval na to komunista Pavel Kováčik. Protestoval i Sobotka, ale marně. Už začátek jednání ovládly procedurální spor a obstrukce.

Pojďme si říci, co se vlastně v Evropě děje, žádal marně Zaorálek

V duchu zdržování pokračovalo jednání i v dalších hodinách. Místo projednávání reforem opoziční poslanci vystupovali se stále dalšími a návrhy na změny v programu.

Houštinou pozměňovacích návrhů k němu se poslanci proklestili až po čtyřech hodinách. Pak si zase sociální demokraté vzali hodinovou poradu na jednání svého poslaneckého klubu. Po ní komunisté ještě jednou namítali, že body vrácené ze Senátu byly na program zařazeny pokoutně. Vládní koalice to odmítla. Teprve po pěti a půl hodinách se Sněmovna dostala k věcnému projednávání prvního z vrácených zákonů - omezení státní podpory stavebního spoření.

Ministr Kalousek o obstrukcích

"Pokud mají obstrukce vést k zablokování ústavní instituce, nejsou legitimní. Minimálně jsou neúctou k voličům."

Místopředseda sociální demokracie Lubomír Zaorálek v předchozí rozpravě marně požadoval, aby poslanci diskutovali mimořádně o tom, co se děje v Evropě poté, když Řecko oznámilo, že vyhlásí referendum o pomoci od ostatních zemí eurozóny a následně se po celé Evropě začaly propadat burzy (více zde).

"Připadá mi i intelektuálně zajímavé říci, co se vlastně v Evropě děje," řekl Zaorálek. Vládní koalice ale zařazení nového bodu jednání Sněmovny vetovala.

Ministr financí Miroslav Kalousek iDNES.cz řekl, že pečlivě monitoruje, co se teď v Evropě kvůli rozhodnutí Řecka děje. Souhlasí s tím, že jde o důležitou věc, které je třeba věnovat pozornost. "Přece ode mě ale nemůžete chtít, abych o tom diskutoval třeba s poslancem Skokanem," prohlásil Kalousek. Poslanec VV Skokan byl ten, kdo novináře upozornil na incident, při kterém nedávno Kalousek na ulici nafackoval mladíkovi, který byl na něj sprostý.

Podle šéfa ČSSD Sobotky je povinností opozice blokovat vládní reformy všemi zákonnými prostředky, aby nezačaly platit od ledna příštího roku (rozhovor se Sobotkou čtěte zde).

Poslanec Miroslav Opálka (KSČM)

Odložení reforem požadovali i komunisté. "Schvalovat se mají v den, kdy je přesně 230 let od zrušení nevolnictví v českých zemích," řekl poslanec Miroslav Opálka. Vládní reformy jsou podle něj novodobou formou "dluhového nevolnictví".

Koalice domluvila postup při změně pravidel pro veřejné zakázky

Ještě před schůzí poslanců se sešli lídři koalice. Na daňové reformě se zatím neshodli. Ve středu se uskuteční jednání šéfů poslaneckých klubů, na kterém se má znovu jednat o přímé volbě prezidenta. Všechny strany s výjimkou komunistů tvrdí, že ji chtějí - nedokázaly se ale shodnout, zda se současně mají změnit pravomoci hlavy státu.

Vládní strany se naopak dohodly na postupu při schvalování zákona o veřejných zakázkách. Základem má být pozměňovací návrh poslankyně Lenky Andrýsové z VV.

Petr Gazdík

Firma, která zakázku získá, bude muset předložit seznam subdodavatelů, kteří se podílejí alespoň na 10 procentech zakázky, u významných zakázek na více než 5 procentech. Zároveň bude muset zveřejnit seznam akcionářů, kteří mají více než 10 procent. Podle TOP 09 je ale třeba rozkrýt majetkovou strukturu subdodavatelů. "Je to jeden ze zásadních protikorupčních instrumentů," řekl Gazdík.

"Domluvili jsme se na tom, že teď přijmeme kompromisní návrh paní poslankyně Andrýsové s tím, že na tom bude koalice dále pracovat a v nejbližší době naši poslanci podají pozměňovací návrh, který bude odhalovat strukturu všech subdodavatelů, ne jen těch v první linii," upřesnil Gazdík.

Koalice se zatím neshodla na definitivní podobě daňové reformy, spory jsou okolo plánovaného rušení daňového zvýhodnění stravenek, výše daní po zrušení superhrubé mzdy i zdanění hazardu.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video