Mši sloužil pražský arcibiskup Dominik Duka. Přítomní se poklonili památce téměř tří stovek příbuzných a spolupracovníků členů paraskupin Anthropoid, Silver A a Out Distance, bez jejichž pomoci by nemohl být 27. května 1942 úspěšně proveden atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
"Všichni víme, že Němci povraždili desetitisíce Čechoslováků. Možná o něco více jak polovina z nich byla zavražděna pro své židovské vyznání nebo židovský původ. Ovšem těch 294 mauthausenských spolu s tisíci dalších jsou nikoliv pouze oběťmi, ale výjimečně statečnými lidmi, kteří se programově a dobrovolně postavili proti nacistické zvrhlosti. Obětovali pak nejen vlastní životy, ale dokonce i životy svých dětí," uvedl jeden z organizátorů akce Vojtěch Šustek.
Životy těch, kteří zemřeli 24. října 1942, 26. ledna 1943 a 3. února 1944 v koncentračním táboře Mauthausen, symbolicky připomnělo také 294 zapálených svící. Organizátoři zdůraznili, že mezi mrtvými byli lidé různých vyznání. Od katolických křesťanů přes české protestanty, české pravoslavné věřící, vlastence židovského vyznání až po nenáboženské humanisty.
Gabčík s Kubišem zahynuli před 69 lety
Zádušní mše navázala na rekviem za padlé parašutisty v chrámu sv. Víta, které mělo být slouženo počínaje červnem 1945 každoročně válečným parašutistou a knězem současně. Vznikající tradice trvala jen do roku 1947. Přerval ji únor 1948 a komunistický režim.
Akce navazuje na připomínku výročí smrti sedmi československých parašutistů, kteří 18. června před 69 lety zahynuli v pravoslavném kostele Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici. Byli mezi nimi i Jozef Gabčík a Jan Kubiš, kteří tři týdny předtím spáchali atentát na Heydricha.
Po několikahodinovém boji s německou přesilou část z parašutistů padla, někteří spáchali v bezvýchodné situaci sebevraždu. Těžce zraněný Kubiš zemřel při převozu do nemocnice.
Českoslovenští výsadkáři 27. května 1942 Heydricha při atentátu nezabili, ale způsobili mu vážná zranění, kterým 4. června podlehl. Po atentátu bylo vyhlášeno stanné právo a začaly masové popravy. Teror následných týdnů nepřežily tisíce lidí. Atentát i perzekuce vzbudily celosvětový ohlas, symbolem se stalo především vyhlazení obcí Lidice a Ležáky.
