Slovinští příslušníci sil NATO hlídkují v etnicky rozdělené Mitrovici. (28.

Slovinští příslušníci sil NATO hlídkují v etnicky rozdělené Mitrovici. (28. července 2011) | foto: AP

NATO kvůli násilí vyšle do Kosova posily, napětí na severu trvá

  • 25
Kvůli násilí na severu Kosova vyšle NATO do země další stovky vojáků. Posily dorazí v následujících dnech, potvrdila bruselská centrála Aliance.

Zmírnit napětí mezi Srby a Albánci na severu Kosova by mělo až 700 vojáků mírových sil KFOR, které do země posílá Německo a Rakousko. "Nasazení má ulehčit jednotkám, které v současnosti dohlížejí na bezpečnost," potvrdila mluvčí NATO Carmen Romero.

Podle ní NATO nevysílá posily "kvůli dramatickému zhoršení situace", ale proto, že vojáci KFOR v posledních dnech nepřetržitě hlídkovali v oblasti a velitelé považují za důležité, aby si oddechli.

Napětí v Kosovu

Kosovské úřady zakázaly 20. července dovoz srbského zboží. Má jít o odpověď na srbský bojkot kosovských výrobků, jímž Bělehrad reagoval na jednostranné vyhlášení kosovské nezávislosti v roce 2008. Dříve jihosrbská provincie Kosovo vyhlásila jednostranně v únoru 2008 nezávislost na Srbsku. Kosovskou nezávislost dosud uznalo bezmála 80 zemí, mezi nimi USA i většina evropských států včetně Česka. Mezi unijní odpůrce kosovské nezávislosti patří kupříkladu Slovensko, Rumunsko a Řecko. Srbsko samostatnost "své provincie neuznává" a prištinské úřady v podstatě ignoruje. Od vojenského zásahu NATO proti bývalému jugoslávskému prezidentovi Slobodanu Miloševičovi v roce 1999 bylo Kosovo pod správou OSN. V zemi doposud zůstává asi 6 tisíc zahraničních vojáků.

"Žádáme o další vojáky pro Kosovo. Nemohu říct žádné počty, ale měl by to být asi prapor," řekl mluvčí KFOR Hans-Dieter Wichter. NATO má v zemi asi 6 tisíc vojáků. Na severu Kosova, kde od minulého týdne propukly násilnosti, dohlížejí na bezpečnost američtí, francouzští a slovinští vojáci.

Češi se před časem stáhli

V zemi je také ještě zhruba stovka českých vojáků. Jsou to však jen technické jednotky, které vyklízejí a rozebírají českou základnu v Šajkovaci. Hlavní část sil se z Kosova po dvanáctiletém působení už před časem stáhla. "Česka se aktivace záloh nedotkne. Náš operační prapor záloh, připravený vyrazit v případě potřeby do Kosova, ukončil úkol a s tím i pohotovost 30. června," uvedla Jana Růžičková z generálního štábu.

Krize na severu Kosova propukla přesně před týdnem, když kosovská policie na příkaz vlády obsadila dva hraniční přechody se Srbskem. Policie měla zajistit přísnější celní kontrolu a plnění obchodního embarga na dovoz srbského zboží vyhlášeného 20. července. Priština tvrdí, že právě přes tyto přechody proudí do země nelegální a hlavně neproclené zboží.

U Srbů žijících na severu Kosova akce vyvolala odpor, který přerostl v několik násilných incidentů. Při nich byl zabit albánský policista a zapáleny sporné hraniční přechody. Obě celnice pak obsadili vojáci mírových sil KFOR a uzavřeli je. Srbové na protest silnice k přechodům Brnjak a Jarinje zablokovali. Na cestách vyrostly barikády z kamení a dřeva. Po několika kolech jednání iniciovaných Evropskou unií byly některé zátarasy o víkendu odstraněny, situace je ale nadále napjatá. V odříznutých oblastech na severu Kosova obývaných Srby se už začíná projevovat nedostatek některých potravin, mimo jiné masa a mouky. Nemocnice poukazuje na nedostatek léků.

Zvláštní vyjednavač EU Robert Cooper po pondělním setkání se srbskou stranou přicestoval do kosovské Prištiny. "Jeho poselství oběma stranám zní, že nyní je rozhodující vrátit se k dialogu," řekl k tomu mluvčí Evropské komise v Bruselu. "Bělehrad a Priština zodpovídají za to, aby se napětí snížilo a byl obnoven klid a bezpečnost," dodal. Kosovská vláda ale avizovala, že ve sporu o hraniční přechody nehodlá "ustupovat".

, natoaktual.cz

Video