Kvůli rostoucímu počtu útoků povstalců Talibanu v nebezpečné jihoafghánské provincii Hílmand mají vojáci mezinárodních sil nové úkoly. Snaží se pronikat i do oblastí, kde se zatím ozbrojenci cítili v klidu. Při jedné z posledních akcí jeho nepočetná jednotka narušila dobře střežený sněm Talibanu.
Vojáci se podle něj chystali na každodenní rutinní hlídku. Rozkazy se však změnily. Od zpravodajců totiž přišly informace, že se nedaleko chystá velký sněm Talibanu. Zhruba 60 povstalců se sjelo na poradu jižně od kontrolního stanoviště ve vesnici Jaklang a malá jednotka britských vojáků měla setkání překazit.
Roberts a jeho muži byli vysazeni kolem desáté dopoledne asi čtyři kilometry od místa - v nekontrolované oblasti, kam normálně hlídky nezavítají. "S teplotou dosahující 47 stupňů a 65 kilogramy výstroje na každého, to bude těžké," zapsal své dojmy Roberts.
Povstalci sledovali každý krok
Jak jednotka pomalu postupovala blíž k cíli, atmosféra podle Robertse neustále "houstla". Povstalecké hlídky se pohybovaly ve zhruba dvoukilometrové vzdálenosti a o "vetřelcích" věděly. "Sledovaly každý náš krok".
Vojáci se po chvíli dostali za vyvýšeninu, odkud mohli z relativního bezpečí náhlé manévry povstalců pozorovat. Asi pět povstalců zaujalo obranné pozice nedaleko místa konání sněmu a patrně jejich velitel jim ještě v posledních okamžicích očekávaného útoku udílel rozkazy.
"Viděli jsme taky rodiny, jak prchají z míst, stejně jako motorky rozvážející vzkazy a vysazující další muže po okolí. Po pěti minutách jsme byli opět na nohách a pomalu ale jistě se blížili k cíli," uvedl Roberts.
Když vojáci vtrhli do komplexu stavení, který byl označen za hlavní cíl a kde se měl sněm Talibanu odehrávat, byl překvapivě prázdný. Povstalci se stihli rozprchnout do okolí. "Přestěhoval jsem se s týmem na střechu budovy, abychom měli lepší výhled. Střelce jsem rozmístil na západ a kulomety do dalších směrů," konstatoval Roberts.
Boj ukončily americké letouny
Ticho najednou nevyhnutelně přerušil rychlý útok povstalců. Britové se ze střechy bránili. Celých šest hodin drželi povstalce, kteří jednotku obklíčili a pálili ze všech stran, v dostatečné vzdálenosti. "Byli jsme skutečně přímo uprostřed," popsal Roberts. Díky odstřelovačům se ale podařilo povstalce oslabit tak, že bylo možné se stáhnout do bezpečí.
"Zrovna, když jsme se připravovali na únik, stal jsem se svědkem té neúžasnější podívané dne - to když dva americké letouny A-10 za hromového burácení prolétly v asi padesátimetrové výšce nad hlavami povstalců, vyděšených k smrti," napsal Roberts.
Na bojiště pak dorazila ještě letecká podpora v podobě útočného vrtulníku Apache, vyzbrojeného střelami Hellfire a třicetimilimetrovým kanónem. "To odradilo zbývající povstalce, kteří do nás bušili celý den, aby si už s námi nezahrávali," dodal.
Britská jednotka z bitvy vyvázla s jediným zraněním, to když si jeden z vojáků zlomil kotník.
