Řada belgických médií uskutečnila při příležitosti tohoto výročí průzkumy mínění. Z nich mimo jiné vyplynulo, že nejsilnější stranou by v případných nových volbách byla opět Nová vlámská aliance (N-VA) Barta De Wevera.
Důležitý je podle listu Le Soir i vzkaz, že pro dvě třetiny Belgičanů má jejich stát stále budoucnost a je podle nich schopen zabránit svému rozpadu. O něm se sice občas mezi Belgičany kvůli dlouhodobé politické krizi spekuluje, zemi ale hlavně hrozí ekonomické problémy aktuálnějšího charakteru.
Černý lev a červený kohoutPrůzkumy potvrzují rozdíly mezi hlavními jazykovými komunitami - Vlámy (vlámsky hovořící obyvatelstvo obývající převážně severní část země, která je ekonomicky výkonnější) a Valony (francouzsky hovořící Belgičané obývající chudší jih země, kteří navíc tvoří i většinu obyvatel Bruselu). Zatímco budoucnost má Belgie podle 79 procent Valonů, tak u Vlámů si to myslí jen 62 procent. Pokud se započítá i Brusel, pak průměr v celé Belgii činí 67 procent. Vedle Vlámů a Valonů žije ještě na východě země malá německá menšina, avšak hlavní problémy souvisejí s rozpory vlámských a valonských stran ohledně potřebných ústavních i dalších reforem, o nichž se v Belgii debatuje roky. |
Jde zejména o to, jak by měly být financovány a jaké by měly mít autonomní pravomoci jednotlivé regiony. Vedle toho se spory týkají i práv jazykových menšin žijících na území druhé jazykové komunity (volební právo, kontakt s úřady a podobně).
Třebaže o kompromis při vytvoření vlády se za poslední rok snažilo několik politiků z různých seskupení, 62 procent Belgičanů se staví proti tomu, aby se v zemi konaly nové předčasné volby. Navíc se zdá, že by ani nové hlasování neznamenalo žádné zásadní zemětřesení, které by pomohlo výrazněji změnit poměr sil.
Dočasný kabinet nemá dostatečnou podporu v parlamentu
Belgie si přitom začíná uvědomovat, že jde do tuhého. Kabinet premiéra Yvese Leterma, jenž byl pověřen správou země do doby vzniku nové vlády, se sice snaží o různé reformy, nejde však o silný kabinet s širokou oporou v parlamentu.
Letermův tým tak sice zvládl belgické předsednictví Evropské unie, avšak i přes řadu reformních kroků nezabránil tomu, že ratingové agentury začaly Belgii opět hrozit možným snížením hodnocení. Právě to by pro zemi mohlo představovat zásadní problém.
Belgie má jedno z největších zadlužení v rámci EU, přesto se ale zatím nedostala do takových problémů jako Řecko, Irsko a Portugalsko, kterým museli partneři přijít na pomoc se záchrannými finančními balíky.
Pokud by ale došlo ke zhoršení ratingu, dal by se očekávat odliv důvěry obchodníků a investorů na trhu a z toho vyplývající vážné komplikace.
