Charismatický Erdogan má na volební vítězství vítězství jednoduchý recept - své vlastní úspěchy. Za jeho vlády se Turecko stalo jednou z nejrychleji rostoucích zemí na světě a Turci hodnotí směřování své země vesměs pozitivně.
Erdoganova Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) jim navíc nabízí, že z Turecka udělá regionální mocnost. O vítězství AKP tedy nejsou pochyby, neznámou je jen to, zda získá v jednokomorovém parlamentu s 550 členy dost míst, aby mohla prosadit liberálnější ústavu.
Ta by měla nahradit základní zákon schválený po vojenském převratu v roce 1980. Erdogan tvrdí, že chce prohloubit demokracii v zemi, která se uchází o členství v EU. Část opozice se ale obává, že změny budou mít autoritářské prvky a že AKP chce zavést prezidentský režim střižený na míru Erdoganovi.
Erdogan se proměnil v dobrotivého diktátora
Opozice naráží na to, že Erdoganovi jakoby zachutnala moc a pomalu se mění v dobrotivého diktátora. Premiér totiž stále hůře snáší kritiku, umlčuje nepohodlné žurnalisty a hájí policejní násilí.
Ekonomika a diplomacie TureckaErdoganova strana vládne nepřetržitě od roku 2002 za tu dobu se zasloužila především o ekonomický růst, který loni, tedy v době celosvětové krize, dosáhl bezmála devíti procent. Země je vyhledávaným cílem zahraničních investic. Autor: ČTK |
Pokud AKP získá dvoutřetinovou většinu, bude moci změnit ústavu bez pořádání referenda. Průzkumy jí nyní dávají 45 až 50 procent hlasů, čímž by zopakovala historický úspěch z posledních voleb v roce 2007, kdy získala 47 procent.
Druhé místo zřejmě zaujme hlavní opoziční Lidová republikánská strana (CHP) založená Kemalem Atatürkem, které průzkumy přisuzují až 30 procent hlasů oproti 21 procentům v minulých volbách.
Strana hlásící se k laicismu by mohla připravit AKP o supervětšinu. Vzestup CHP lze podle pozorovatelů přičíst charismatu jejího předáka Kemala Kilicdaroglua, který je znám svým bojem proti korupci.
Kilicdaroglu tvrdí, že AKP, jež je u moci již devět let, udělá z Turecka "císařství strachu" a že Erdogan se považuje za sultána. CHP slibuje demokratické reformy, sociální spravedlnost a Kurdům řešení některých jejich požadavků, například výuku ve školách v kurdštině.
Desetiprocentní práh pro vstup do parlamentu by mohla překonat i nacionalistická Strana národní akce (MHP), jejíž předvolební kampaň ovšem poznamenala řada sexuálních skandálů a v důsledku toho odstoupení některých předáků.
Třicítka kandidátů vstupuje do voleb jako nezávislí, ale jsou podporovaní hlavní kurdskou stranou, Stranou pro mír a demokracii (BDP).
V kampani se mluvilo o Kurdech a mlčelo se o EU
Kurdská otázka byla jedním z hlavních témat předvolební kampaně. Erdoganovi se ji nepodařilo vyřešit, i když v posledních letech bylo přijato několik zákonů rozšiřujících kulturní práva Kurdů. Nepodařilo se ale přimět povstalce ze Strany kurdských pracujících (PKK) ke složení zbraní.
Nejsme pokorný služebníkTurkům dochází trpělivost s EU a cení zuby |
Kurdové vytýkají Erdoganově vládě, že neposkytla důkazy, že je dostatečně připravena pozitivně reagovat na jejich požadavky. BDK hrozila dokonce bojkotem voleb. V kontextu "arabského jara" někteří její předáci hrozili "kurdským létem". Není ale jisté, že by měli prostředky vyvolat takové hnutí.
V předvolební kampani zcela chybělo téma Evropské unie, i když země jedná s Unií o členství. Rokování jsou však obtížná a váznou. Podle některých analytiků ztrácí EU u tureckých občanů důvěryhodnost.
