Řada Peruánců v roce 2006 do volební urny raději vhodila lístek se jménem Alana Garcíi, jenž získal přízvisko "mal menor" (menší zlo). A to přesto, že už peruánský nejvyšší úřad zastával a na tehdejší volební období (1985-1990) se v zemi vzpomíná jako na dobu mnoha ekonomických krizí, sociálních nepokojů a násilí.
Těsné vítězstvíPo sečtení 97,195 procent platných lístků je zřejmé, že Ollanta Humala získal 51,6 procent a Keiko Fujimorová 48,4 procent. Humala dosud Fujimorovou porazil o 461 467 hlasů. Zdroj: peru21.pe |
Jenže bývalý armádní důstojník Ollanta Humala před pěti lety voliče spíše vyděsil. I když snadno postoupil do druhého kola prezidentského klání, až příliš horlivě se oháněl jménem svého tehdejšího vzoru: venezuelským prezidentem Hugem Chávezem. Peruánce si tím potomek proindiánsky orientovaných komunistických rodičů nezískal a prohrál.
Rozhodl se proto pro změnu a do nové prezidentské volby vstoupil se slibem "velké transformace" a začal u sebe. Tatam zmizely bojovné výkřiky muže v červeném tričku, jehož jméno v kečuánštině znamená "Bojovník, který vidí vše". V nové dekádě druhého tisíciletí se před peruánskými voliči objevil zkušený politik v obleku šitém na míru, jenž se oháněl slovy jako "více spravedlnosti" nebo "méně nerovnosti" a hlavně "odstranění chudoby". V takřka třicetimilionovém Peru stále žije přes 60 procent lidí za méně než tři dolary na den.
Ollanta Humala slaví vítězství (5. června 2011)
Šestatřicetiletá Keiko Fujimorová prohrála (5. června 2011)
Osmačtyřicetiletý Humala se nově inspiroval u bývalého prezidenta Brazílie Inácia Luly da Silvy, však si také nechal radit od expertů tohoto oblíbeného zástupce demokratické levice. Lula loni skončil po dvou volebních obdobích v čele Brazílie a neusiloval o změnu ústavy, která by mu dovolila kandidovat znovu, i když věděl, že mu fandí přes osmdesát procent obyvatel. Místo toho podpořil svou pravou ruku a někdejší šéfku svého kabinetu Dilmu Rousseffovou.
"Nevěřím, že bychom problémy Latinské Ameriky proměnili v ideologické bitvy. Už jsme za tím, už skončily krvavé občanské války," řekl Humala podle britské stanice BBC. "Co nyní potřebujeme vyřešit, jsou problémy nerovnosti, nedostatečné vzdělání a podvýživa v Latinské Americe," dodal s tím, že na ideologii vlastně vůbec nezáleží.
"Je jedno jakou barvu má kočka, dokud chytá myši," uvedl krátce před druhým kolem voleb. Parafrázováním čínského vůdce z konce sedmdesátých let Teng Siao-pchinga, který ve své zemi nastartoval tržní reformy, mírně uklidnil zahraniční investory i peruánské podnikatele.
Humala "zachránil demokracii"
A tak se v neděli pro mnohé obyvatele andské země stal "menším zlem" on. Do druhého kola se totiž probojoval s pravicovou kandidátkou Keiko Fujimorovou, dcerou bývalého prezidenta Alberta Fujimoriho. Ten byl v dubnu 2009 odsouzen za korupci a potlačování lidských práv při potlačování levicové gerily.
Zvolení Humaly je tak podle nositele Nobelovy ceny za literaturu a neúspěšného prezidentského kandidáta z roku 1990 Maria Vargase LIosy "záchranou demokracie". Nicméně proslulý Peruánec, jenž se k politické situaci ve své zemi pravidelně vyjadřuje, ještě nedávno tvrdil, že "vybírat mezi Humalou a Fujimorovou je jako volit mezi AIDS a rakovinou".
Levice v regionu vede
Koho vítězství peruánského populisty zřejmě příliš nepotěší, jsou Spojené státy. Region jim dává jasně najevo, na jakou stranu míří jeho kroky a Washington teď přišel o jednoho z posledních spojenců v Jižní Americe. Levicové vlády, které jsou na USA méně závislé než Evropa, nyní vládnou v Brazílii, Argentině, Venezuele, Bolívii, Ekvádoru, Paraguayi a Uruguayi. A i kolumbijský prezident Manuel Santos straní spíše těmto vládám než USA.
To podle britského listu The Guardian znamená, že regionální politika a proces ekonomické integrace bude snadnější, i když projekt je to stále dlouhodobý. Kupříkladu začátkem července se sejdou zástupci z této části světa ve venezuelském Caracasu, aby projednali utvoření skupiny Celac (Komunita latinskoamerických a karibských států). V organizaci jsou zastoupeny všechny americké země vyjma USA a Kanady a nevysloveným cílem Celaku je nahradit Organizaci amerických států (OAS), v níž většinu "byrokracie kontrolují USA".
