Troubky čekají na ochranu před řekou Bečvou už 14 let. Teď, když se obyvatelé dočkali, jsou víc zklamaní než nadšení. Hotový projekt na ohrázování celé obce se jim nelíbí. Tedy aspoň troubeckým zastupitelům, kteří ho už několikrát odmítli.
"Máme vlastní návrh, který řece neumožní k obci přitéct, ale umožní jí vesnici obtéct. Naše řešení je levnější, jednodušší a šetrnější k přírodě," shrnuje zastupitel Troubek a předseda obecní protipovodňové komise Miroslav Mlčoch.
"Podnikám v zemědělství přímo v rozlivovém území, takže si můžu troufnout říct, že řeku znám," podotýká Mlčoch.
"Opíráme se o historické mapy a poznatky pamětníků, které sahají až sto roků zpátky. Radili jsme se i s hydrogeology nebo odborníky z ministerstva životního prostředí. Všichni tvrdí, že voda se vždycky snažila Troubky obtéct," říká.
"Stačil by jen krůček, abychom vodu zastavili"
Troubky letos po letech obnovily takzvanou selskou hráz, která obyvatele chránila před vodou v minulosti. Ta by dokázala zastavit například loňskou šedesátiletou vodu, proti ničivé povodni z roku 1997 by ale neměla šanci.
Selský val, který Troubky znovu vybudovaly v roce 2010.
"Ale stačil by jen krůček a před Troubkami by se zastavila i větší voda, aniž by se musela ohrázovat celá obec," tvrdí Mlčoch.
"Chtěli bychom navázat na loni obnovenou selskou hráz a postavit další asi dvoukilometrový val v lokalitě Oulehle. Je to asi kilometr dál od hráze, kterou navrhuje Povodí Moravy. Val tam ale v minulosti stával. Díky němu voda Troubky vždy nějakým způsobem obtekla. Myslíme si, že i nyní bychom dokázali vodu navést do rozlivového území v lužních lesích," říká předseda obecní povodňové komise.
Vzdálenější hráz ohrozí další vesnice, argumentuje Povodí
Hlavním argumentem projektantů, kteří přišli s řešením, jenž prosazuje Povodí Moravy, je však to, že posunutím hrází dál od Troubek by naopak ohrozilo jiné vesnice a města v okolí, například Rokytnici, Citov, Císařov, případně Chropyni i Kroměříž. "Zmenšili bychom tím území, kam by se voda při povodních mohla rozlít," uvedla již dříve mluvčí Povodí Moravy Veronika Hrdá.
Mlčoch s takovým scénářem nesouhlasí. "Tvrdí, že zaplavíme Rokytnici nebo Císařov. Jak je ale můžeme zaplavit, když ty vesnice jsou asi o sedm metrů výš, než my chceme stavět hráz? Ani v roce 1997 nebyla v Rokytnici voda. Byla v Císařově, ale jen proto, že Povodí Moravy nečistí koryto Bečvy," říká zastupitel.
"Kvůli tomu se řeka v roce 1997 v podstatě zastavila u Dluhonic a kvůli tomu pak voda natekla až na náměstí v Přerově, rozlévala se na Císařov a v noci přišla i do Troubek."
Místo 200 milionů by stačilo 20, tvrdí Troubečtí
Na plánu Povodí Moravy Troubeckým vadí například i to, že hráze podle nich budou prosakovat kvůli štěrkopískovému podloží.
"Povodí ví, že voda bude prosakovat, proto teď do projektu přidává studny, které budou prosáklou vodu směřovat ke třem bazénům uvnitř hráze. Čerpadla ji pak poženou zpátky do koryta. Děs," dodal. "Samozřejmě při potopě nepůjde elektřina, takže tam budou obrovské náhradní zdroje. To, co navrhuje Povodí, není přírodě blízké, nikdy tu nic takového nebylo."
Místní zastupitelé kritizují také podle jejich názoru přemrštěné náklady. "Nám Povodí sdělilo, že náklady budou přes 200 milionů. Jestliže jsme loni 600 metrů dlouhou hráz zvládli vybudovat za 1,2 milionu, navazující hráz by podle mě nestála víc než 20 milionů," dodal Mlčoch.
