Sexuální deviant Robin, který kvůli sadistické úchylce v roce 2004 zavraždil a zneužil třináctiletou spolužačku, si nechal změnit jméno i příjmení. Zdržuje se v Praze, má čistý trestní rejstřík.
I kvůli tomu jsou iniciátoři zákonné úpravy, která umožní dostat pod trvalý dohled nezletilé pachatele závažných činů, opět ve střehu. Kvůli současné vládní krizi se bojí, že by schválení novely zákona o soudnictví ve věcech mládeže mohlo být odsunuto.
"Nepřekvapuje mě, že se ten mladík jednou přestane léčit, když nemusí. Teď můžeme jen čekat, kdy granát vybuchne," řekl starosta Kmetiněvsi a iniciátor takzvané Kmetiněvské výzvy Luděk Kvapil.
Novelu, která soudům umožní ukládat nezletilým pachatelům brutálních činů ochranné léčení na neomezenou dobu, už letos v únoru schválila vláda. Pokud ji posvětí poslanci a prezident, mohla by od července platit.
"Už to vypadalo slibně, návrh prošel prvním čtením ve Sněmovně. Teď mám ale strach, aby to vzhledem k zemětřesení v politice nezapadlo a my nemuseli celý proces nastartovat znovu," poznamenal starosta Kvapil.
Na otázku, zda může neléčený deviant svůj čin zopakovat, odpovídají sexuologové jednoznačně: "Ano, recidiva nastat může," míní například Petr Weiss.
Primář bohnické léčebny Jiří Schwarz, který jako znalec v oboru psychiatrie a sexuologie na novele spolupracoval, se k němu přidává. "Devianti mohou být nebezpeční celý život, léčba toto riziko ale významně sníží," říká Schwarz. "Závažná sexuální deviace zletilostí samozřejmě nekončí," zdůrazňuje i lékař, který měl Robina před lety na svém oddělení v Bohnicích.
Nikdo neví, že jsou devianti
Podle stávající právní úpravy není možné uložit pachatelům, kteří vraždili před patnáctými narozeninami, ochranné léčení, přestože trpí závažnou duševní poruchou nebo sexuální deviací.
Ústavní nebo ochranná výchova končí dovršením osmnáctin, výjimečně devatenáctin. Pak už záleží na libovůli každého, zda se bude léčit, nebo ne. Pachatelé navíc nemají žádný záznam v trestním rejstříku. To má novela změnit.
Podle Pavla Bártíka, ředitele boletického zařízení pro dětské násilníky, na tento legislativní nedostatek upozorňují lidé z praxe dávno. Případ z Kmetiněvsi problém pouze zviditelnil.
"Jenže teď, když se konečně začalo něco dít, mají politici jiné starosti," posteskl si také Bártík.
Někteří odborníci naopak kritizují, že tyto aktivity přerostly až ve štvanici paušálně zatracující lidi, kteří jsou vlastně nemocní.
Patří k nim i speciální pedagožka Petra Vlčková, která v Boleticích byla dva roky Robinovou vychovatelkou. "Tenhle chlapec měl dvě tváře a já poznala i tu lepší. Všechno jsme to spolu probírali, přísahal mi, že už nic podobného neudělá. Dovedl se projevit láskyplně, psal básničky," popsala Vlčková. Chystanou novelu však nezpochybňuje.
