Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Ve Fukušimě hledají, kde tsunami vytvořilo v obalu reaktoru díru

aktualizováno  11:01
Zkoušená japonská jaderná elektrárna Fukušima stále není zcela pod kontrolou. Když už se podařilo zvládnout ohřívání paliva, objevil se nepříjemný únik radioaktivní vody. Co to znamená a co se bude dít dál?

Fukušima | foto: AP

Přinášíme vám - doufejme že už poslední - díl otázek a odpovědí k dění kolem havárie v japonské jaderné elektrárně Fukušima.

Psali jste, že situace by se měla uklidňovat. Ale příliš to nevypadá...

Úplně pravdu jsme bohužel neměli. Psali jsme, že reaktory elektrárny Fukušima by měly postupně chladnout, a tak tomu podle všeho je. Problémy s chlazením samotných reaktorů jsou už snad vyřešené. Sice se ještě nepodařilo spustit systém čerpadel nainstalovaný přímo v elektrárně, ale dovezené pumpy na svůj úkol stačí. 

Sbírka Adry na pomoc Japonsku

* Povinné údaje:
Číslo účtu veřejné sbírky: 40284028/0300
Variabilní symbol: 3944
(pro sbírku iDNES.cz)

* Údaje nutné pro soutěž o odznak Věry Čáslavské:
Specifický symbol:
rodné číslo
Zpráva pro příjemce: jméno a příjmení

Věra Čáslavská se zlatým odznakem za absolutní vítězství na olympijských hrách v roce 1964 v Tokiu.

Palivo v reaktorech i to vyhořelé v bazénech, které představovaly tak vážné nebezpečí, už jsou podle všech údajů celkem stabilně "obstarané". Objevil se bohužel nečekaný a nepříjemný problém. Zřejmě došlo k porušení ochranné obálky jednoho z reaktorů.

Co to znamená?

Zmíněná ochranná obálka (tzv. primární kontejnment) je pevný betonový obal kolem samotného reaktoru (ten je kovový) a dalších zařízení. Celý leží uvnitř reaktorové budovy, což je relativně lehká konstrukce zničená výbuchy vodíku, které jsme všichni viděli a které jsme vysvětlovali zde.

Ochranná obálka představuje důležitou bariéru. Má být úplně nepropustná, i když přímo v sobě neskrývá nejradioaktivnější materiál. (Ten je v reaktoru, který je hermeticky uzavřený) Materiál, včetně páry a ostatních plynů, by se z ochranné obálky měl dostávat jen řízeně. Tedy na pokyn obsluhy v případě, kdy je zapotřebí například snížit tlak.

Proto všechny překvapilo, když se hned na několika místech objevila voda, která zřejmě vytekla právě z ochranné obálky. Byla v turbínových halách reaktorů 1, 2 i 3 a také v příkopech kolem reaktorů.

Kolik radioaktivity uniklo?

Nevíme. Podle japonských údajů je nejhorší situace u reaktoru 2. U něj byla naměřena hodnota radiace jeden sievert za hodinu na metru čtverečním vodní hladiny. Jinými slovy, strávit v tomto prostoru několik hodin je neodvratný rozsudek smrti.

Japonské zprávy hovoří jen o tom, že u reaktorů 1 a 3 jsou naměřené hodnoty "výrazně menší", zřejmě o řád.

Kolik radioaktivní vody ale celkem uniklo, nevíme. Patrně "poměrně velké množství." To je ten nejpřesnější údaj, který je nyní k dispozici.

Nevíme také, jestli uniká ze všech reaktorů, nebo jenom z některého z nich. Podle japonských zpráv tamní odborníci považují za nejpravděpodobnější únik z ochranné obálky kolem reaktoru 2. Ale jisté to není.

Jak se ví, odkud voda je?

Kdyby objevená voda pocházela přímo ze srdce reaktoru (nebo reaktorů), velmi pravděpodobně by se v ní našly stopy těžkých radioaktivních prvků (jako je třeba plutonium), které vznikají v tyčích s jaderným palivem. Protože ve vodě byly údajně jen lehčí radioaktivní prvky, které se snadno šíří s párou, kontaminovaná voda zřejmě pochází právě z prostoru ochranné obálky.

Jak voda uniká?

Otázka, na kterou se znovu nedá odpovědět jednoznačně. "Odsud se to nedá odhadnout", říká Dušan Kobylka z Katedry jaderných reaktorů FJFI ČVUT. Podle něj zřejmě nejde o průnik narušenou stěnou ochranné obálky. "V poslední době nedošlo na reaktorech k vážným explozím nebo otřesům, které by ji mohly způsobit," říká český odborník. "A kdyby šlo o trhlinu staršího data, už by se únik projevil dříve."

Vzhledem k tomu, že se problém objevuje až teď, je spíše pravděpodobné, že došlo k narušení těsnosti v některém dlouhodobě namáhaném místě, třeba spoji některé trubky, myslí si Kobylka. Ale zdůrazňuje, že jde jenom o odhad.

Kam všude se radioaktivní materiál dostal? Je v moři?

Taková informace se zatím nepotvrdila, ale bohužel nebyla ani vyvrácena. Ve vodě kolem elektrárny byly v posledních dnech naměřena množství některých radioaktivních prvků, která více než tisíckrát překračují normy.

Během úterý tyto hodnoty klesaly, takže se nezdálo, že by voda z reaktorové budovy proudila do moře nějakým stálým odtokem. Ale středeční hodnoty byly opět neobyčejně vysoké, takže k příliš velkému optimismu zatím není důvod.

Stále je ovšem možné, že radioaktivita se do moře mohla dostat i vzdušnou cestou, tedy díky únikům radioaktivní páry vznikající při chlazení reaktorů. Jak se pára - která také pochází z ochranné obálky - ochladí, klesnou i radioaktivní prvky na hladinu.

Jak budou záchranné práce pokračovat?

Především se záchranáři pokusí zabránit úniku radioaktivní vody do okolí. Zatím se o to snaží tím, že aktivní vodu uniklou mimo ochrannou obálku přečerpávají zpět do chráněného prostoru kolem reaktoru. Bohužel jim ale zřejmě došlo místo ve vybraných prostorách (kondenzátoru páry), takže jenom tento postup problém nevyřeší.

Dále mají inženýři v podstatě dvě možnosti. Buď mohou únik najít a ucpat, nebo mohou zvolit "černobylský" přístup: neprodyšně izolovat celou budovu reaktoru i turbín, kde se voda objevila.

První přístup bude technicky zřejmě podstatně jednodušší, ale komplikuje ho radioaktivita. Pokud dělníci nebudou moci pracovat přímo na místě trhliny (nebo vůbec v blízkosti reaktoru), je tento postup vyloučený.

V tu chvíli by zbyla jen možnost druhá, která ale bude zřejmě o hodně náročnější. Inženýři a dělníci musí obrazně řečeno najít a zalepit spoustu děr.

A v dlouhodobém měřítku? Nebezpečný materiál se musí bezpečně zlikvidovat, ne?

Není kam spěchat. Reaktory se stále přehřívají, i když podstatně méně než na začátku. Radioaktivní voda poslouží při chlazení reaktorů jako každá jiná. A vzhledem k tomu, že jiné chladící systémy nefungují, zatím jsou inženýři rádi, že v reaktorech a ochranné obálce vůbec nějaká voda je.

A až se situace uklidní, mohou ke slovu přijít poměrně vyzkoušené technologie čištění a filtrování vody od radioaktivních materiálů. Používají se i za běžného provozu jaderných elektráren a jsou poměrně dobře zvládnuté.

Jediným problémem by mohlo být, že ve Fukušimě je radioaktivní vody hodně. Velmi hrubým odhadem tisíce tun.

Podle zpráv se mimo reaktory objevily i stopy plutonia. Není to zdaleka to nejhorší, co se zatím stalo?

Ano, plutonium bylo zaznamenáno, a ne, není to nic hrozného (alespoň zatím). Na vysvětlenou: provozovatel elektrárny, společnosti TEPCO, na několika místech areálu objevila v půdě stopy plutonia.

Na pohled je to skutečně velmi špatná zpráva. Plutonium září v přírodě dlouho a je velmi jedovaté. Znečištění okolí elektrárny jím a podobně aktivními prvky je to nejhorší, co se vůbec může v případě jaderné havárie stát.

Ovšem objevená množství jsou zanedbatelná. Menší, než kolik se v Japonsku podařilo naměřit v dobách těsně po druhé světové válce, kdy na světě ještě probíhaly testy jaderných zbraní pod otevřenou oblohou. Použité přístroje jsou prostě neuvěřitelně citlivé. Pro lidské zdraví je zaznamenané množství naprosto neškodné.

Navíc většina naměřených hodnot neměla s havárií nic společného. TEPCO naměřila plutonium na pěti místech v areálu. Ale jenom na dvou z nich se před havárií nevyskytovalo. "Myslím, že se na ně nyní dostalo spolu s párou unikající z bazénků s vyhořelým palivem," myslí si Dušan Kobylka z ČVUT. A dodává: "Zrovna tomu bych nepřikládal velkou váhu."

Jaké jsou dosavadní škody na zdraví?

V okolí elektrárny zatím stále žádné nejsou. Stále ovšem platí, že obyvatelé žijící do 20 kilometrů od elektrárny se nesmí vracet domů. Japonská vláda "doporučuje" odchod i těm, kdo žijí do 30 kilometrů, ale nenutí je k tomu. Podle některých zpráv je výzva motivována spíše problémy se zásobováním.

V prostorách elektrárny došlo zatím k ozáření zhruba necelé dvacítky zaměstnanců. Nejvážnější je stále případ tří mladých můžu, kteří 24. března vstoupili do "louže" radioaktivní vody. Pohybovali se v prostoru turbíny u reaktoru 3, kde nikdo radiaci nepředpokládal.

Opak byl pravdou. Voda byla poměrně hodně radioaktivní. Po 40 až 50 minutách práce v prostoru dělníci dostali dávku zhruba 0,18 sievertu. Povolená celoroční dávka pro jednoho zaměstnance továrny činí 0,25 sievertu! A to ještě díky tomu, že ji po začátku problémů ve Fukušimě japonské úřady zdvouapůlnásobily, aby se práce na poškozené elektrárně nemusely příliš přerušovat.

Bohužel, dělníci si za ozáření mohou zřejmě do jisté míry sami. Jejich dozimetry jim radiaci nahlásily správně. Mladí muži se ale domnívali, že jde o přístrojovou chybu a pokračovali v práci desítky minut.

Neměli také zcela vhodnou obuv, jak potvrdil i japonský atomový dozor. Což je zase spíše chyba zaměstnavatele.

Zatím ale zdá, že vše dobře dopadne. Všichni tři postižení putovali přímo do nemocnice. Jejich stav sice nebyl triviální, ale zlepšil se a 28. března byli z kliniky propuštěni.

  • Nejčtenější

Sověti neuměli zkonstruovat těžký tank. Pomohl jim až německý inženýr

v diskusi je 51 příspěvků

19. května 2024

Když je řeč o sovětských těžkých tancích, výčet zpravidla začíná pětivěžovým typem T-35. Jenže...

Nejzajímavější sluchátka na trhu? Novinka Sonosu je první svého druhu

v diskusi je 17 příspěvků

21. května 2024

Úderem patnácté hodiny skončilo embargo na první sluchátka společnosti Sonos, které po krátkém...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Panasonic překvapil, jeden opuštěný operační systém nahradily dva nové

v diskusi je 15 příspěvků

17. května 2024

Düsseldorf (Od zpravodaje Technet.cz) Když odhlédneme od kvality zobrazovacího panelu a obvodů zpracovávajících obraz, je operační systém...

Kennedy ho vybral jako prvního černocha. Do vesmíru letěl až teď, v 90 letech

v diskusi je 15 příspěvků

21. května 2024  7:42

Do vesmíru ho vybral jako prvního černošského adepta už prezident John Kennedy. Na svůj let ale...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Rusko vypustilo družici schopnou sledovat a ničit jiné satelity, míní Američané

v diskusi je 43 příspěvků

22. května 2024  8:30

Rusko 16. května vypustilo satelit, o němž se americké zpravodajské služby domnívají, že je to...

Bezpečné přihlašování je důležité. Vyzkoušet můžete tři známé aplikace

v diskusi nejsou příspěvky

23. května 2024

V dnešním digitálním světě se již téměř neobejdeme bez systému umožňujícího prokázat se...

Paleontolog: Dinosauři byli chytří jako opice. Stavěli pasti, předávali si kulturu

v diskusi nejsou příspěvky

23. května 2024

Premium Paleontolog Štěpán Pícha je odborným garantem Dinosauria Museum Prague. Plochu o velikosti menšího...

Rusko vypustilo družici schopnou sledovat a ničit jiné satelity, míní Američané

v diskusi je 43 příspěvků

22. května 2024  8:30

Rusko 16. května vypustilo satelit, o němž se americké zpravodajské služby domnívají, že je to...

Vědci zkoumají, jaký šum nám nejvíce prospívá. Místo bílého nastupuje růžový

v diskusi nejsou příspěvky

22. května 2024

Premium S pojmem bílý šum se patrně setkala většina z nás. Někteří slyšeli i o dalších barvách šumu, o čemž...

Nejhorší noční můra, řekla žena, která v botě syna objevila cizí AirTag

Mého syna někdo sleduje. S takovým pocitem několik týdnů žila žena z Floridy poté, co na svůj iPhone začala dostávat...

Anální sex je výzva. Nejvíc tabu je však v Česku jiná praktika, říká průzkum

Erotické hračky nepředstavují podezřelou exotiku, v ložnicích jsou jako doma. Ostatně jako masturbace. I orální sex....

Párkům odzvonilo. Podnikatel lije do rohlíků svíčkovou a dobývá benzinky

Na pracovních cestách se podnikatel v gastronomii Lukáš Nádvorník přejedl párků v rohlíku. Napadlo ho, že by do pečiva...

Svěrák se na mě nedíval jen jako na hezkou buchtu, říká Radka Pavlovčinová

Jan Svěrák ji vidí jako robotku. Radka Pavlovčinová v nové hře filmového a teď už i divadelního režiséra hraje umělou...

Klavírista Petr Malásek si zlomil obě ruce. Mohlo to dopadnout hůř, říká

Klavírista Petr Malásek (59) spadl z kola a zlomil si obě ruce. V pořadu 7 pádů Honzy Dědka popsal nehodu i jaká je...