Velká, drahá, ale nerušit, říká o prázdné zvláštní nemocnici reformátor armády

Speciální vojenská nemocnice v Těchoníně na Orlickoústecku by měla fungovat dál, i když je předimenzovaná a skoro nevyužitá. Myslí si to první náměstek ministra obrany Jiří Šedivý, který vede tým odborníků pro armádní reformu. Měnit účel zařízení připraveného mírnit následky biologické války odmítá.

Armáda by po reformě měla fungovat efektivněji a levněji, a tak se v případě Těchonína nabízí hned několik otázek. Šedivý se tam byl ve středu podívat a razí podobný názor, jako už na podzim vyslovil ministr Alexandr Vondra. Určitě zachovat.

"Popravdě řečeno se v dnešních podmínkách jedná o předimenzovaný projekt," uznal náměstek s odkazem na dobu po 11. září 2001, kdy se do značné míry utajované Centrum biologické ochrany budovalo z objektu někdejší Varšavské smlouvy. 

Provoz Centra biologické ochrany v Těchoníně podléhá do značné míry utajení, v posledních letech už se o něm ale ministerstvo obrany nezdráhá mluvit.

Už dříve ministerstvo uvedlo, že pořizovací náklady v letech 2003 až 2007 byly 1,2 miliardy korun, další desítky milionů ročně stojí provoz. V dřívějších letech to podle ministerstva bylo i přes 120 milionů za rok.

Zatím se v centru "léčí" jen vojáci v karanténě, kteří se vrací ze zahraničních misí, hlavně v Afghánistánu.

"Špičkové technologie jsou nákladnou záležitostí, i v ´klidovém´ provozu spotřebují ročně asi 80 milionů korun. Ale není možné příslušná zařízení zakonzervovat a poté znovu aktivovat v případě akutního ohrožení," konstatoval Šedivý.

CENTRUM BIOLOGICKÉ OCHRANY TĚCHONÍN

Centrum biologické ochrany v Těchoníně se začalo budovat po teroristických útocích v září 2001. Jako základ posloužil armádní objekt ze 70. let. 

Nemocnice je vybavená pro nejtěžší biologická rizika. Spadají sem nákazy, které mohou vyvolat těžké onemocnění, představují významné riziko pro zdravotníky a mohou se dál rozšířit. Zatímco na některé, jako je třeba  korejská hemoragická horečka, tyfus, HIV, tuberkulóza nebo anthrax, existuje alespoň částečná léčba, jiné vyléčit nejdou. NapříkladSARS, lassa, variola nebo ebola.

Je prý dobře, že tam dosud nebyl žádný "opravdový" pacient s nemocemi jako SARS, ebola nebo ptačí chřipka. Odmítl ale myšlenku, aby se nemocnice zeštíhlila nebo se změnil účel jejího využití. Považoval by to za degradaci celé investice.

"Důvody jsou v zásadě dva. Použité přístrojové vybavení a technologie jsou ´šity´ na míru omezení následků biologického napadení a nemocí. Druhý důvod je, že i náklady na adaptaci zařízení by se pohybovaly v řádech milionů," argumentuje Šedivý.

Veteráni se sledují, odborníci trénují

Kromě zhruba tisícovky vojáků, kteří ročně projdou Těchonínem na cestě ze zahraniční mise, dnes v centru také cvičí další odborníci na biologické nebezpečí třeba z ministerstva vnitra, Státního úřadu pro jadernou bezpečnost nebo integrovaného záchranného systému.

Podle Šedivého dnes pracuje v Těchoníně 15 vojáků a 23 civilních zaměstnanců. "Další zeštíhlení struktury a personálu si lze bez ztráty funkčnosti těžko představit," míní.

Cesta podle něj vede spíš k většímu využití speciálního zařízení v rámci NATO. Může nabídnout know-how při výcviku, teoreticky by tu mohlo být i výzkumné centrum. Například pro projekt dálkové detekce biologických zbraní, ale na to teď nejsou peníze.

O čem se naopak podle Šedivého neuvažovalo, bylo využití Těchonína v případě odchodu nespokojených lékařů z nemocnic po 1. březnu. "Důvodem byla především určitá výlučnost zaměření činnosti tohoto pracoviště a také jeho geografická odlehlost," vysvětlil náměstek.