Vědcům zatím podobná sbírka pro výzkumy chybí. Historické údaje o genetické variabilitě jednotlivých druhů jsou pro ně přitom důležité. Především proto, aby pochopili současný stav populací rostlin a živočichů, jejich ohrožení nebo dopad zásahů člověka do přírody.
"V případě několika málo skupin či druhů organismů existují lokální sbírky vzorků, které vznikly v rámci konkrétních studií. Ale pro většinu volně žijících organismů žádné podobné kolekce nebo databáze neexistují," potvrdil Jan Zima z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd.
Vhod přijdou i zdechliny
Banka by uchovávala vzorky tkání rostlin a živočichů použitelné pro genetické analýzy. Do sbírek se hodí jak materiál nasbíraný už v minulosti, tak nové vzorky. Ty vědci získají různě.
"Veterináři mohou vzorky odebrat z živých jedinců. V ostatních případech budou vzorky tkání odebírány pouze v případě úhynu živočicha, a to ve formě kousku svalové tkáně. Tím také dojde k efektivnímu využití materiálu z uhynulých jedinců," plánuje Zima s tím, že využití by našla například i přejetá zvířata na silnicích.
Postupně by měla vzniknout sbírka tkání všech druhů, v počátcích dají ale vědci přednost těm ohroženým. "Půjde zejména o druhy, které jsou významné z hlediska ochrany přírody, indikace kvality společenstev a biotopů a mají specifický význam z hlediska ekologického, ekonomického nebo epidemiologického," doplnil Zima.
Vzorky mohou pomoci i proti chorobám
Od každého jedince bude uložena jen jedna nebo dvě mikrozkumavky s biologickým materiálem, banka tak nebude prozatím potřebovat žádný rozsáhlý centrální sklad. "Jediný hlubokomrazicí box pojme vzorky více než pěti tisíc jedinců, takže by mohly být uchovány na jednotlivých pracovištích. Díky hlubokému zmrazení vydrží genetické informace dlouho a v kvalitní formě," dodal vědec.
Sbírka genetického materiálu organismů nebude sloužit jen vědcům a ochranářům, ale i pro ochranu lidského zdraví před nemocemi přenášenými zvířaty. "Dále pomůže zmapovat i takzvaná zoohygienická rizika, například infekční choroby přenášené v populacích živočichů prostřednictvím parazitů," míní biolog.
Návrh vytvořit genovou banku, tedy sbírku vzorků pro genetické analýzy, přišel z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd. Podle Zimy by se mohly propojit databáze všech institucí, které nějaké sbírky mají. Počítá s Českou inspekcí životního prostředí, ale také zoologickými zahradami, muzei, veterináři nebo třeba záchrannými stanicemi pro ohrožené živočichy. Síť těchto sběren by měla pokrýt celou Českou republiku.
"Celé to je zatím spíše ve stádiu úvah, návrh jsme uvedli v koncepci ochrany genetické diverzity v České republice a předložili ji na ministerstvo životního prostředí," informoval Zima. Projekt by podle něj mohly pokrýt dotace z Evropské unie. Dodal, že Akademie věd by mohla celou databázi spravovat.
