Z kritiků armády se stali reformátoři. Cítíme tlak, přiznává šéf týmu Šedivý

Kdo sám kritizoval, ať ukáže, co umí. I tak lze číst složení týmu, který piluje Bílou knihu ministerstva obrany. Vojáci sami ji očekávají s nadějí i skepsí. "Po těch příslibech a zklamáních minulých patnácti let se není co divit," říká Jiří Šedivý, šéf týmu tvůrců Bílé knihy.

Vojáci očekávají Bílou knihu s nadějí - ale také se skepsí. Minulé reformy, které neskončily dobře, jim vzaly důvod k optimismu. Ilustrační snímek. | foto: Soňa Lechnerová, iDNES.cz

Víte, co mají společného exministr obrany (nejvýše postavený Čech v NATO), novinář a šéf Transparency International v Česku?

MÍSTO DVOU ŠEDIVÝCH JEDEN

Armádní generál v záloze a náčelník generálního štábu Jiří Šedivý (jmenovec předsedy komise) z týmu odstoupil. Zdůvodnil to možnou kritikou ze střetu zájmů kvůli práci v konzultační společnosti Generals.

Minimálně to, že v minulosti svorně mluvili o problémech české obranné politiky. O propletenci ministerstva obrany, generálního štábu a armády. O tom, co by se mělo dělat lépe. Teď se sešli u jednoho stolu se zadáním: když jste o problémech mluvili a psali, zkuste si je vyřešit. Napište Bílou knihu ministerstva obrany.

Kritizovali, teď ukážou, co umí

Lektor bezpečnostních studií Jiří Šedivý kupříkladu napsal na požádání NATO Review (vojenský magazín Severoatlantické aliance, pozn. red.) tak kritický pohled na reformu české armády, že ho z webu redakce později tiše stáhla.

Ředitel Transparency International ČR David Ondráčka otevřeně hovořil o pachu korupce, provázejícím armádní zakázky.

ARMÁDA ZA 15 LET DLE BÍLÉ KNIHY

"Početní stav bude přibližně stejný jako nyní. Systém velení a řízení bude podstatně štíhlejší a jen dvoustupňový. Armádu bude politicky řídit a organizačně podporovat ministerstvo s polovinou zaměstnanců oproti dnešku. Většina podvěsů, tedy struktur, podniků a činností, které přímo nepodporují nosné funkce sektoru obrany, bude odříznuta. Budeme mít mnohem méně generálů. Tři čtvrtiny armády budou plně interoperabilní podle standardů NATO a tudíž nasaditelné do zahraničních operací."

Jiří Šedivý (dle Army.cz)

Novinář František Šulc zase založil web On War, On Peace, který si rychle vydobyl reputaci specializovaného média s řadou autorů a konstruktivními diskusemi.

Deset kapitol a vášnivý záložák

Bílá kniha bude mít zhruba deset kapitol - zatím to není definitivní. Dotknou se proměn bezpečnostního prostředí, role české armády, ekonomiky resortu obrany, personalistiky nebo třeba organizačních změn v civilní a vojenské části ministerstva.

"Naší ambicí je předložit ministrovi souhrnnou cestovní mapu, která pomůže provést resort momentální rozpočtovou nouzí, ve střednědobém výhledu ozdraví resort a současně ho nasměruje na trasu dlouhodobě udržitelného rozvoje," řekl iDNES.cz Šedivý.

Práci na jednotlivých kapitolách si autoři rozdělili podle odbornosti. Šedivý sám má například na starost obranné plánování a reorganizaci systémů velení a řízení. "Vášnivý záložák, kolega Marhoul," jak šéf týmu charakterizuje režiséra filmu Tobruk, vymýšlí, co s aktivními zálohami. David Ondráčka z Transparency International se specializuje na zadávání zakázek.

Šéfovi sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Františku Bublanovi se tým zdá jednostranný. "Chybí mi tam více odborníků, možná z akademické sféry. Podivil jsem se nad režisérem Marhoulem, přijde mi to spektakulární. Nechci ale hodnotit všechny osobnosti," řekl iDNES.cz.

SKEPTICKÝ ŠÉF VÝBORU BUBLAN

"V týmu mi chybí více odborníků, možná z akademické sféry. Účast režiséra Marhoula mi přijde spektakulární."

Patnáctičlenný tým se bude scházet nejméně jednou měsíčně, v případě potřeby v užším složení i častěji. "Vzhledem k časovému tlaku probíhá řada prací paralelně, nemůžeme postupovat po kapitolách. Některé části ovšem zaberou podstatně méně času než jiné," poodkrývá pracovní postup Šedivý.

Tvůrci Bílé knihy počítají i s podněty od veřejnosti. Lze je zasílat přes web ministerstva obrany, zatím jich dorazilo několik desítek. Jsou spíše obecné, ale Šedivý věří, že jakmile se začnou řešit konkrétnější věci, zájem přispět touto formou poroste. Inspiraci čerpají jeho lidé i z diskusí na blogu člena týmu Františka Šulce.

Bez peněz a bez ČSSD přijde práce vniveč

Bude to celé ale k něčemu dobré? Pojmenovat problém Bílé knihy je snadné: žádná z minulých reforem nedopadla dobře - ať už kvůli příliš optimistickému pojetí, nebo pro rozpočtové škrty.

Za prvních dvanáct let samostatné České republiky bylo reforem sedm a smutný vtip z vojenského prostředí říká, že obranná politika Česka je sice perfektně koncepční, jen se ta koncepce co rok či dva mění.

I teď Šedivý přiznává: "Pokud nebudeme mít stabilní rozpočtový rámec a realistický výhled do vzdálenější budoucnosti, sebelepší plán bude k ničemu. Nedělejme si iluze, v dobách míru je armáda a obrana všude spíš na okraji politického zájmu a musí se bránit útokům na svůj rozpočet."

Kvůli nedotaženým reformám minulých let proto vojáci očekávají Bílou knihu sice s nadějemi, ale zároveň i velkou skepsí. "Po těch všech příslibech a následných zklamáních v posledních patnácti letech se jim nelze divit. Tyto tlaky jsou samozřejmě pro nás zavazující, ale také doufám, že nás - členy komise i expertní týmy - vybičují k lepším výkonům," uzavírá Šedivý.

Opatrný je i šéf branného výboru Bublan. "Na výbor sice přišla nabídka konzultací, ale ono to bývá tak, že máme diskutovat, až když je něco hotovo. Bylo by lepší, kdybychom byli vtaženi průběžně. Nerad bych, aby nám předložili Bílou knihu jako takovou - a teď o tom diskutujte - ale když přijdou s nějakými tezemi před polovinou své práce, budu spokojen."

KDO PŘIPRAVUJE BÍLOU KNIHU

Jiří Šedivý, předseda komise: Náměstek generálního tajemníka NATO pro obrannou politiku a plánování, nejvýše postavený Čech v NATO. Ministr obrany z první Topolánkovy vlády (2006-2007). Profesor bezpečnostních studií z prestižního Marshallova centra pro evropská bezpečnostní studia.

Luboš Dobrovský: Znalec Ruska, po roce 1989 náměstek ministra zahraničí a dva roky federální ministr obrany. V letech 1996-2000 velvyslanec v Moskvě.

Ivan Dvořák: Šéf Sekce obranné politiky a strategie na ministerstvu obrany. Byl u zrodu mise české armády při NATO. Podílel se na minulých koncepčních dokumentech ministerstva obrany.

Jan Jireš: Lektor mezinárodních vztahů a bezpečnostních studií, ředitel Centra transatlantických vztahů. Zabývá se evropskou bezpečností a reformou bezpečnostního sektoru.

Zdeněk Kříž: Byl pedagogem na Vojenské akademii v Brně, přednáší mezinárodní vztahy na Masarykově univerzitě. Zabývá se mimo jiné civilně-vojenskými vztahy.

Václav Marhoul: Filmový režisér, natočil například snímek Tobruk. Zabývá se problematikou aktivních záloh, sám jako záložák má hodnost majora.

František Ochrana: Absolvent vojenské akademie. V letech 1992-1996 pracoval jako analytik a koncepční pracovník ekonomického úseku ministerstva obrany. Zabývá se veřejnými financemi a alokací zdrojů.

David Ondráčka: Odborník na reformu veřejné správy, boj s korupcí a veřejné zakázky. Ředitel Transparency International ČR. Věnuje se zavádění transparentních rozhodovacích postupů.

Šimon Pánek: Ředitel nevládní humanitární organizace Člověk v tísni. Muž s praktickými zkušenostmi s nestabilními zeměmi, kde působí humanitárci i vojáci v součinnosti.

Zbyněk Pavlačík: Předseda sdružení Jagello 2000. To např. pořádá Dny NATO v Ostravě, provozuje chod informačního centra NATO v Praze a specializovaný web natoaktual.cz.

Libor Stejskal: Dlouhodobě se věnuje ochraně obyvatelstva, problematice zranitelnosti a odolnosti. Pracoval v civilní části Provinčního rekonstrukčního týmu v Afghánistánu.

Petr Pavel: generálmajor, zástupce ČR ve velitelství spojeneckých vojsk v Evropě (SHAPE). Zastával velitelské funkce u výsadkového pluku, později brigády speciálního určení v Prostějově.

František Šulc: Novinář, dlouhodobě se zabýval bezpečnostní problematikou, působil v konfliktních oblastech. Založil internetové stránky On War, On Peace, kde rozebírá bezpečnostní otázky.

Petr Voznica: Velvyslanec ve Slovinsku, generálmajor v záloze. Odborník na krizové řízení, při povodních v roce 1997 velel 2. armádnímu sboru. Vedl tým pro přípravu strategické revize obrany ČR.

Miroslav Žižka: První zástupce náčelníka generálního štábu. Působil v poválečné Bosně a na velitelství operací NATO v Nizozemsku a ve velitelství pozemních sil české armády.

Zdroj: Ministerstvo obrany České republiky