"Někdy jsem se sám sebe ptal, jestli mě (doktoři) nechají dál přežívat v takových podmínkách, nebo mě nechají umřít," řekl v pondělí Fidel Castro mexickému deníku La Jornada, prvnímu zahraničnímu médiu, kterému po čtyřech letech v ústraní poskytl rozhovor. S novináři mluvil pět hodin.
Z veřejného života se bývalý vůdce "ostrova svobody" stáhl v roce 2006, kdy kvůli problémům se zažívacím ústrojím předal vládu svému mladšímu bratrovi Raúlovi. Režim nikdy oficiálně nesdělil, jakou nemocí Castro trpí, ale údajně to byla divertikulóza, zánětlivé onemocnění střev a zažívacího traktu.
KUBÁNSKÁ REVOLUCESe datuje od 26. července 1953, kdy kubánští partyzáni zaútočili na kasárna Moncada v Santiago de Cuba. Fidel Castro pak skončil ve vězení a dostal 15 let. Odseděl necelé dva roky. Po amnestii (na oslavu znovuzvolení prezidenta Batisty) Castro odjel do Mexika, založil Hnutí 26. července a připravoval se na návrat na Kubu. V roce 1956 dorazil zpět na lodi Granma s dalšími 82 muži, cestu do hor přežilo ale jen asi 12 z nich. V Sierra Maestra pak rekrutovali nové bojovníky a připravovali útoky. V prosinci 1958 Batista pochopil, že je konec. Na Nový rok 1959 odjel ze země a vládu převzalo Hnutí. Castro nejdřív nebyl ani ve vládě, moci se chopil v září 1959 a nastolil komunistický režim s tvrdým postihováním svých politických odpůrců. |
Takřka nikdo jej od té chvíle nespatřil, jen čas od času se v médiích objevil snímek zesláblého muže v teplákové soupravě, který s oporou některého z bodyguardů prochází kolem svého sídla v kubánské metropoli Havaně.
Letos v červenci nastal obrat, Castrovi jako by někdo vlil čerstvou krev do žil. V den, kdy Raúl odsouhlasil propuštění dvaapadesáti politických vězňů z kubánských žalářů, se někdejší El Comandante objevil v centru pro vědu a výzkum v Havaně.
Vypadal dobře, tatam byl pohublý stařec, který sotva chodil. Propouštění vězňů, největší od roku 1998, ani slovem neokomentoval (o propuštění více zde).
O dva týdny později položil u výročí začátku kubánské revoluce květiny k pomníku José Martího, jednoho z bojovníků za nezávislost. Zastínil tak oficiální oslavu a pokládání věnců v centru města Santa Clara, kam se vydal jeho bratr prezident.
Své znovuzrození Fidel potvrdil jen několik dnů před 84. narozeninami, které slaví 13. srpna, vystoupením v kubánském parlamentu. Občas se sice zadrhával, ale jeho projev byl souvislý, shodovali se všichni posluchači.
Fidel je zpátky! Vážně? A pokud ano, co s tím...
Castrovo nabité léto samozřejmě vzbuzuje řadu otázek. Je opravdu zdravý? Vrací se zpátky k moci? Změnily se nějak jeho názory a co vlastně na aktivitu svého bratra říká Raúl?
"Moc zůstává v rukou Fidela, to on pořád vede Stranu, a ta je podle ústavy hlavní vůdčí silou," uvedl podle amerického listu The Miami Herald disident a syn jednoho z předrevolučních zakladatelů kubánské komunistické strany Vladimiro Roca.
Také kubánský kardinál Jaime Ortega, jehož jméno se v poslední době spojuje hlavně v souvislosti s vyjednáváním o propuštění politických vězňů, údajně ve Washingtonu prohlásil, že Fidel Castro má stále právo veta v klíčových otázkách kubánské politiky.
Naopak podle Armanda F. Mastrapy, přispěvatele politického blogu cubapolitada.com, moc pevně třímá Raúl, přičemž El Comandante už zdaleka není "největší kontrolor, ale spíš nejvíc kontrolovaný".
V létě se mezi bratry nápadně zvýšilo napětí
Podle některých médií panuje mezi bratry napětí. Někteří pozorní kubánští novináři kupříkladu spočítali, že Raúl Castro při svém parlamentním vystoupení 1. srpna kladl mimořádný důraz na slovo "jednota", které vyslovil celkem čtrnáctkrát.
A i když druhý den vyšla v režimním listu Granma veliká titulní strana s oběma Castry na snímku, fotograf měl zřejmě co dělat, aby ji získal. Kubánští bratři se k sobě sotva přiblížili.
Na druhou stranu se někteří analytikové naopak domnívají, že Castrovi zemi řídí spolu. Raúl se věnuje domácím tématům a Fidel se zaměřuje na zahraniční politiku. Bývalý prezident se podle nich vrátil kvůli Raúlově slábnoucí pozici ve dvou klíčových bodech: státem řízené ekonomice a boji proti Spojeným státům.
Od svého tvrdě protiamerického postoje, který Fidel Castro zastával po celou téměř padesátiletou vládu, neustoupil ani teď, kdy "přežil svou soukromou kalvárii", jak popsal v rozhovoru pro La Jornada.
Ba právě naopak. Spojené státy kritizuje s plnou vervou dál a nově varuje před hrozbou nukleární války s Íránem. "Jasné je, že Írán neustoupí. A ustoupí Yankeeové? Co se stane, když neuhne ani jeden?" ptá se řečnicky Castro, znovu v záři reflektorů.
GAYOVÉ ZA MÉ VLÁDY TRPĚLIV pondělí vyšla první část pětihodinového rozhovoru s bývalým prezidentem Kuby v mexickém deníku La Jornada. Castro v něm popsal především svůj boj se zákeřnou nemocí a neopomněl zkritizovat svého úhlavního nepřítele USA. V úterý deník vydal druhou část rozhovoru, ve které Castro přiznal, že v dobách jeho vlády na ostrově trpěli homosexuálové. "Jestli za to někdo může ... tak jsem to já. tehdy jsem neměl čas se zabývat těmito otázkami," připomněl Castro dobu 60. a 70. let minulého století. "Byl jsem zaneprázdněný, například říjnovou krizí a dalšími politickými otázkami," dodal. Gayové byli po kubánské revoluci v roce 1959 perzekvováni. Často končili ve vězeních a ztráceli zaměstnání. Homosexualita byla v zemi dekriminalizována o dvacet let později, v roce 1979. |
