Přestože se do školy chodí už od šesti let, volební programy stran se v kapitole o vzdělání věnují hlavně vysokoškolákům. Debata o školném je totiž o dost hmatatelnější než třeba zamyšlení nad úrovní vzdělání či nad nezájmem o učební obory. A hlavně – vysokoškoláci jsou také voliči.
Mezi osmi stranami, které mají podle průzkumů šanci dostat se do Sněmovny, je názor na školné rozdělen vcelku rovnoměrně – pro jsou v nějaké podobě ODS, TOP 09, Věci veřejné a zelení. Proti školnému se stavějí ČSSD, komunisté, lidovci i Zemanova Strana práv občanů. Poměr je tak docela vyrovnaný i co do možného počtu budoucích poslanců.
Jinak je to u státem podporovaných půjček. Přestože ty mají v principu kompenzovat právě školné, před volbami je slibují i strany, které jsou proti školnému.
Student platí 8 tisíc měsíčně
Už teď se dá počítat spíše s tím, že školné nevtrhne na vysoké školy tak rychle, jak si představují Věci veřejné či TOP 09 – strany ho plánují zavést do roka, případně do dvou let. TOP 09 je asi nejradikálnější, poplatky by zavedla rovnou, ostatní strany si představují, že by se platily zpětně až poté, co absolventi začnou pracovat.
ODS se školným tolik nespěchá. "V příštím volebním období počítáme jen s veřejnou diskusí o školném," řekl stínový ministr školství Walter Bartoš. ODS si podobně jako zelení představuje, že nejdříve by se rozběhl systém stipendií a výhodných půjček na studia a až pak by studenti začali platit.
"Odmítáme jednat o školném dříve, než bude dokončen nový systém finanční podpory studentů, jehož příprava se bohužel zpomalila. Bez systému podpor hrozí, že by školné mohlo být překážkou pro studium nemajetných," říká šéf zelených Ondřej Liška.
Půjčky a stipendia slibují všechny strany, ale neřeší, kde by se na ně vzaly peníze – přitom komunisté hovoří až o pěti tisících prospěchového stipendia měsíčně.
Letošní výzkum pro ministerstvo školství ukázal, že studium dítěte na vysoké škole stojí rodinu a studenta v průměru přes osm tisíc měsíčně, na soukromých školách ještě o tři tisíce více plus školné. Ještě v roce 2004 to u studentů veřejných škol byla částka tři a půl tisíce korun.
Peníze padnou hlavně na bydlení, dojíždění a učebnice. Devadesát procent vysokoškoláků spoléhá na peníze od rodičů, sedm z deseti si zároveň přivydělává.
Státní maturity: definitivní konec?
Trochu ve stínu debat o školném a půjčkách zůstává před volbami téma, které se ve skutečnosti bude muset řešit jako první: státní maturity.
Přestože jim většina stran fandí, rozhodne nejspíše to, že ty největší – ODS a ČSSD – je nechtějí. Navíc i některé další strany, například TOP 09 nebo Věci veřejné, kritizují způsob, jakým se dosud připravovaly.
"Domníváme se, že za současné situace by měla proběhnout alespoň generální zkouška a z ní bychom teprve vyvodili další kroky," uvedl expert TOP 09 na školství Jan Vitula.
Lídr ODS Petr Nečas ve shodě s ČSSD připouští buď další odložení státních maturit, nebo rovnou jejich zrušení. Už teď se zdá, že příští školní rok se po novu ještě maturovat nebude.
Pokud jde o peníze, nikdo kromě zelených v programu výslovně neslibuje, že bude bojovat, aby školství dostalo výrazně více peněz z rozpočtu. Strany se však chtějí zasadit o peníze z evropských fondů.
