Tento virus je téměř nezničitelný, protože se dokáže začlenit do DNA v napadených buňkách a v chromozomech může neomezeně dlouho přežívat v neaktivní formě. Vědci zkoumají, jak virus znovu "vzbudit" a z buněk jej vytáhnout.
Virus HIV lze v krevním oběhu účinně ničit pomocí chemických virostatik (velká skupina virostatik pochází z laboratoře Antonína Holého z Ústavu organické chemi a biochemie Akademie věd). Tyto látky blokují enzymy viru, který se pak nemůže množit. Pacient tedy neonemocní AIDS, nicméně virus v něm zůstane.
"Virus HIV se dokáže ukrýt v paměťových buňkách imunitního systému a zde v chromozomech v latentní formě přežívá. Jakmile se ale virostatika vysadí, po několika týdnech až měsících se vir opět aktivuje. Jeho množství se vrátí do stavu před užíváním léků a nemoc může vypuknout," popsal princip dosavadní léčby Jiří Hejnar z buněčné a virové genetiky Akademie věd.
"HIV pozitivní člověk je tak celoživotně odkázán na léčbu virostatiky, přičemž tyto látky mají nepříjemné vedlejší účinky a mohou narušovat některé fyziologické funkce člověka. Virus si navíc vůči virostatikům postupně vyvíjí obranu. Léčbu je proto třeba průběžně obměňovat," dodal Hejnar.
Čeští a francouzští vědci se tak vydali biologickou cestou a zkoumali, které principy udržují virus v latentním stádiu uvnitř chromozomů a které by jej mohly zpět reaktivovat, tedy "vytáhnout" z buňky. Aktivní virus by pak zničila virostatika.
"Aktivace latentních virů je velmi obtížná, existují ale určité kombinace látek, inhibitorů DNA methyltransferáz a histonových methyltransferáz, kterými lze virus znovu aktivovat. Některá z těchto léčiv jsou přímo použitelná jako součást koktejlů pro HIV pozitivní pacienty, protože jsou již úspěšně využívána v léčbě některých typů nádorů," doplnil odborník.
"Náš výzkum je prozatím jen teoretický, naznačuje ale nové strategie použití biologické léčby. Tyto poznatky ale vzbuzují značný zájem a další týmy začínají zkoumat, jak konkrétně by se daly využít. Tento výzkum by nebyl možný bez našeho dlouhodobého zájmu o jiné skupiny retrovirů, o viry které způsobují nádory u kuřat. Na tomto modelu jsme získali cenné zkušenosti pro studium HIV," zdůraznil Hejnar.
Další podmínkou byla rozsáhlá česko-francouzská spolupráce, která umožnila zapojení nadaných mladých pracovníků. Největší podíl na výsledcích mají Jana Blažková a Kateřina Trejbalová z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd, které pracovaly střídavě v Praze a v Marseille.
