Jak jste se se nakazil?
Nakazil jsem se nechráněným pohlavním stykem od svého přítele. O tom, že je HIV pozitivní, vůbec nevěděl. Jednou však dostal zápal plic a nemohl se z toho dlouho dostat. Lékař ho proto poslal na testy a bylo to. Do půl roku zemřel.
Jaká byla vaše reakce, když jste zjistil, že jste HIV pozitivní?
Byl jsem v naprostém šoku. Myslel jsem, že mi nezbývá moc času a během několika málo let umřu. Zhroutí se vám celý život a nevíte, co dál. Dostanete se na psychické dno.
Změnilo se chování vašeho blízkého okolí, když se lidé o nákaze dozvěděli?
Ano. Je však nutné si uvědomit, že před dvaceti lety nikdo o AIDS a HIV vůbec nic nevěděl. Cítil jsem, že mi někteří známí třeba nechtěli ani podat ruku a pár z nich se ke mně úplně obrátilo zády.
Jaké byly reakce členů rodiny?
Báli se. Mamka si nepřála, abych je navštěvoval. Bráchovi bylo deset let, nic o nemoci nevěděla a myslela si, že se můžou nakazit z ručníků v koupelně. Až později se vše obrátilo k lepšímu.
Co vám nejvíce pomohlo se se vším vyrovnat?
Začal jsem docházet do organizace, kde se scházeli lidé se stejnými problémy. Veřejně vystupovat a informovat ostatní o této problematice.
Máte nějaké zdravotní problémy?
Závažné problémy nemám. Samozřejmě užívám léky. Velmi často od lidí na besedách slýchávám, že jako HIV pozitivní vůbec nevypadám. Nákaza totiž u lidí nejde vidět. A tak se lehce může nechráněným pohlavním stykem nakazit každý.
