Nebo ještě hůře: neřeknou mu vůbec, že léky či vyšetření potřebuje.
Tak zní vzkaz lékařů poté, co viděli návrh takzvané úhradové vyhlášky z dílny ministerstva zdravotnictví. Ta stanoví, kolik peněz na léčbu půjde příští rok nemocnicím a lékařům z pojišťoven. A protože se šetří, bude to mnohem méně.
"V případě rentgenů dostaneme o třináct procent méně. Jenže musíme splácet úvěry za drahé přístroje, takže ušetřit můžeme jen na zaměstnancích. Už máme spočítáno, že v ohrožení, že budou bez práce, je šest set laborantů v celé zemi," říká Eva Hladíková, která zastupuje celorepublikové sdružení soukromých ambulantních rentgenů.
Jak se bránit?Pokud lékař tvrdí, že stačí, když na vyšetření půjdete až za několik měsíců, a totéž v případě zahájení léčby, chtějte od něj, ať vám napíše papír se současným datem a doporučeným datem dalšího vyšetření či léčby. Pomůže vám to u soudu domoci se vašich práv v případě poškození zdraví. Pacientům pomůže i nový institut rozhodčích soudů. Ty pomohou za poplatek v řádu stokorun domoci se léčby a léků okamžitě. |
Pro pacienty to podle ní znamená jediné: "Zkrátíme otevírací dobu a nebude, kdo by pacienty snímkoval. Takže se na obyčejný rentgen bude objednávat a čekat třeba týdny i měsíce na snímek páteře," říká.
Totéž se podle ní týká CT přístrojů, magnetické rezonance a také prevence nádorů prsu. "Mamografická centra dostanou o sedm procent méně, to znamená, že můžeme vyšetřit méně žen. Preventivní screening se tak omezí," říká přednosta radiodiagnostické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice Jan Daneš.
Podle něj pojišťovny sice nyní ušetří, ale o to víc pak budou platit za léčbu žen, které přijdou s rakovinou v pozdějším stadiu nemoci.
Lékaři pacientům neřeknou, že mají na léčbu nárok
Stejné je to i u onkologů: "Budeme léčit, dokud budou peníze, což odhaduji, že vystačí tak do října. Pak uvidíme," řekl onkolog Jiří Vorlíček.
Česká lékařská komora ústy prezidenta Milana Kubka už minulý týden varovala, že lékaři budou léčit jen do výše toho, co pojišťovny zaplatí. Dál ne. Museli by léčbu a léky pacientům hradit ze svého.
To už tu bylo, když v roce 2006 drasticky šetřil tehdejší ministr zdravotnictví David Rath. "Z té doby je teď před soudem řada sporů," říká právník Ondřej Dostál.
A jsou to smutné příběhy. Třeba žena, která přišla na prohlídku ke gynekologovi, a přestože měla předběžný nález, který ukazoval, že jí hrozí nádor, gynekolog ji na vyšetření neposlal. Jak řekl, měl limit od pojišťovny na to, kolik lidí smí poslat na vyšetření, a už by jej překročil. Když se pacientka na vyšetření konečně dostala, bylo pozdě – nádor byl tak velký, že přišla o dělohu a tím i o možnost mít děti.
Mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň tvrdí, že úhradová vyhláška je zatím jen návrh, který ještě ministryně nepodepsala. Dnes o ní ještě mají zástupci pojišťoven a lékařů jednat s ministryní.
"Jsme připraveni jít i do stávky, takové omezení peněz je likvidační," říká Eva Hladíková.
Ať už jednání dopadne jakkoliv, jisté je už teď, že peněz na léčbu, vyšetření i na léky bude příští rok mnohem méně než letos. Právníci i proto předpokládají stále více žalob pacientů. A Ondřej Dostál už teď lidem radí, jak se bránit.
"Pokud lékař řekne, že kontrola či vyšetření nebo zahájení léčby stačí za půl roku, chtějte po něm papír, na který vám napíše nynější datum a datum doporučeného příštího vyšetření," říká. Taková maličkost pak u soudu pomůže vyhrát spor v případě poškození zdraví.
A ještě něco. Od jara začnou fungovat takzvané rozhodčí soudy ve zdravotnictví. Tedy instituce, které budou mít pravomoci pacienta, pokud nedostane léčbu či léky včas. A jejich rozhodnutí budou rychlá - v řádu dnů či týdnů, nikoliv let jako u soudu.
