"Některé druhy přežívaly v izolovaných populacích dostatečně dlouho, aby se postupně vyvinuly v samostatné poddruhy, vyskytující se pouze na velmi omezeném území, proto by ochrana měla být soustředěna i na endemity, je to naše celoevropská zodpovědnost," uvedl ministr životního prostředí Ladislav Miko.
Vítězové a poraženíNa úbytek orné půdy, zarůstání některých travnatých ploch, zastavěnou krajinu a fragmentaci přírody infrastrukturou reagují organismy různě. Některé se dokáží přizpůsobit a prosperovat (vítězové), jiné kvůli změnám ztrácejí vhodný biotop a hynou (poražení). Příklad: VÍTĚZOVÉ: PORAŽENÍ: |
Podle zprávy v naší zemi doposud vymřelo 878 druhů. Patří mezi ně houby, mechorosty, cévnaté rostliny, bezobratlí i obratlovci. Za své vzalo i několik endemitů.
V České republice endemicky žijí desítky organismů, které se vyskytují především ve vyšších polohách českých pohoří, zejména v Sudetech (odborné označení horstev podél severní hranice České republiky), a na specifických lokalitách středních Čech.
"Jedním z důvodů může být poloha našeho státu uprostřed Evropy, kde v různých obdobích zasahovala různá vegetace. Ale je to také dlouhým a podrobným zkoumáním, které tyto druhy objevilo a rozlišilo," stojí v dokumentu.
Jen u nás žijí vzácné poddruhy brouka krasce, střevlíka, jepice či masařky, která byla nalezena jen jednou na jihu Moravy. Pyšníme se také stromem jeřábem sudetským, či lipnicí jesenickou, která roste pouze na Petrových kamenech v Hrubém Jeseníku.
Příkladem nejohroženějších endemitů může být fialově kvetoucí rostlina hořeček mnohotvarý český, která byla dříve běžným druhem, nyní je na pokraji vymření a vyskytuje se jen na 65 lokalitách na Šumavě a Šumavsko-novohradském podhůří.
Ochranu potřebují i sysel nebo strnad
Jiné druhy sice žijí i v dalších zemích, my bychom o ně ale mohli natrvalo přijít. Příkladem může být náš nejvzácnější had užovka stromová, která žije pouze v Poohří, Podyjí a v Bílých Karpatech.
Z polí mizí také pták strnad zahradní, jeho populace čítá v současnosti pouze 80 až 160 jedinců, což je jedna tisícina populace evropské. Dříve škůdce a dnes kriticky ohrožený sysel obecný bojuje o přežití třeba v Českém středohoří, kde žije kolonie 250 jedinců.
Naopak optimismus odborníkům dodávají například sokol stěhovavý, kterému se v poslední době daří hojně rozmnožovat, rys ostrovid nebo bobr evropský, který vytvořil několik stálých populací a už začal škodit lesníkům a vodohospodářům.
EndemitEndemit je druh, který vznikl a je rozšířen jen v určitém omezeném území a nikde jinde se nevyskytuje, například čolek karpatský. V úvahu se bere pouze přirozený výskyt druhu. Areály jeho výskytu mohou být rozdílné. Nekdy se jedná o lokalitu o rozloze několika metrů čtverečních (lipnice jesenická na Petrových kamenech). Druh vyskytující se na tak malém území se nazývá stenoendemit. Jiné endemity se mohou vyskytovat v celém pohoří, na ostrově apod. Označit nějakého živočicha za endemita České republiky je poměrně riskantní. U živočichů platí mnohem více než u rostlin, že nové nálezy jsou mnohdy dílem štěstí a podruhé je zopakovat trvá desítky let. Nebo se po delší době mohou vyskytnout i na cizím území. |
