Kněz Vladimír Kellner Českému rozhlasu řekl, že kostel svatého Haštala je uzavřený a v rekonstrukci a že restaurátor Denis Anfilov, který sdělovacím prostředkům zprávu o údajném hrobě světice sdělil, v kostele nepracuje.
"Pan Denis Anfilov není člověk, který by byl kompetentní k vydávání těchto zpráv za farnost svatého Haštala. Navíc ani v objektu samotného chrámu nepracuje. Pan Anfilov pouze uvěřil dohadům řeholnice z Moravy, která tvrdí, že právě v tomto kostele by ostatky měly být uloženy. Tato zpráva se ho zmocnila tolik, že jí začal vydávat za realitu," řekl rozhlasu Kellner.
Objev by potěšil archeology i církev
Nález definitivně potvrdí či vyvrátí až otevření hrobu.
Pátrání po ostatcích světice se shodou okolností děje přesně v době 20. výročí Anežčina svatořečení. "Případné nalezení hrobu Anežky České by bylo velikou událostí nejen pro archeology, ale především pro církev," sdělil dnes mluvčí pražského arcibiskupství Aleš Pištora.
Podle Pištory ale v současné době nebylo nic potvrzeno, ani nic vyvráceno.
"Jde pouze o předběžnou hypotézu, že by právě v kostele sv. Haštala mohl být neznámý hrob sv. Anežky," sdělil iDNES.cz Pištora. Historický výzkum probíhá v kostele v rámci generální opravy už od roku 2002. Během výzkumu už ale několik podobných momentů bylo.
Jakékoliv zkoumání musí nyní probíhat v souladu s Národním památkovým ústavem. "Zjištění, zda se jedná o Anežkou Českou, nebude navíc tak jednoduché. Metody, kterými se k tomu dospívá, mohou zjistit, zda se jedná například o příslušnici rodu Přemyslovců. Je otázka, jestli mohou říct něco víc," nastínil Pištora.
Anežčin život je opředen tajemstvím
Přestože byl hrob svaté Anežky České dlouhodobě považován za ztracený, v povědomí mnohých lidí dlouho byla představa, že Anežčin hrob je ukryt právě u sv. Haštala. Radar podle restaurátorů potvrdil, že pod zemí se nejspíš ukrývá přibližně půl metru dlouhá truhla a dva kovové předměty. Mohlo by se jednat o královskou pečeť a berlu abatyše.
Přestože je Anežka Přemyslovna historickou osobností, je její příběh opředen mnoha legendami a obestřen tajemstvím a zejména pro český národ má velký symbolický význam. Již od 15. století se například připomíná proroctví, podle něhož "pokojné a šťastné časy v zemi české nastanou, když obyvatelé tělo blahoslavené Anežky najdou".
K obnovení průzkumů v kostele sv. Haštala vedlo restaurátory neobvyklé setkání. V dubnu se při práci v dílně na faře u sv. Haštala sešli s řádovou sestrou Annou Koláčkovou, františkánkou z kláštera sv. Kříže v Kroměříži.
"Přijela do Prahy s jasným cílem - najít hrob sv. Anežky," vzpomíná Anfilov. Řádovou sestru k pátrání vedly informace pocházející z 20. a 50 let. 20. století, k nimž se nedávno dostala.
Svatá Anežka Česká se řadí mezi zemské patrony, má však mezi nimi významné postavení, které je spojené také s jejím svatořečením. Anežku Českou kanonizoval papež Jan Pavel II. za účasti tisíců poutníků z Čech a Moravy 12. listopadu 1989. Pouhých pět dnů nato se v tehdejším Československu začal hroutit komunistický režim, a katoličtí věřící proto osvobození vlasti s aktem svatořečení neodmyslitelně spojují.
Anežka ČeskáSvatá Anežka Česká (20. ledna 1211 – 6. března 1282) byla nejmladší dcera českého krále Přemysla Otakara I. a Konstancie Uherské, česká princezna a abatyše kláštera Na Františku. Anežka Česká společně s bratrem, Václavem I., založila v Praze špitál sv. Františka (1232) a roku 1234 vstoupila do nového kláštera klarisek, kterého se stala představenou. Podílela se na založení mužského rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou, který brzy začal působit i v cizině. Roku 1237 se Anežka neúspěšně pokusila o založení vlastního řádu, založeného na přísném dodržování řádových regulí františkánského řádu. V roce 1238 se postavení abatyše vzdala, úřad však zůstal neobsazen až do její smrti. Po zbytek života se nechala titulovat jako starší sestra. Anežka sama usilovala o osobní a nezištnou svatost s pokorou a láskou ke službě nemocným, chudým i spolusestrám. Z let 1235 až 1242 známe víc než dvacet listin psaných papeži Řehoři IX., ve kterých jsou dotazy, prosby a náměty k praktickým i teologickým aspektům vedení řádu. O kanonizaci Anežky České usilovala už Eliška Přemyslovna a poté i Karel IV., ale jejich snaha nebyla úspěšná. Teprve v roce 1874 byla prohlášena za blahoslavenou a 12. listopadu 1989 ji papež Jan Pavel II. svatořečil. Zdroj: www.wikipedia.cz |
