Kdybychom demokratizační proces ve Východní Evropě chtěli zastavit silou, vyvolali bychom zřejmě válku, míní bývalý sovětský vůdce Michail Gorbačov

Kdybychom demokratizační proces ve Východní Evropě chtěli zastavit silou, vyvolali bychom zřejmě válku, míní bývalý sovětský vůdce Michail Gorbačov | foto: Reuters

Gorbačov: Zásah SSSR v roce 1989 by přivodil třetí světovou válku

  • 91
Kdyby bývalý Sovětský svaz zasáhl koncem 80. let proti demokratizaci Východní Evropy silou, mohl vyvolat třetí světovou válku. Prohlásil to Michail Gorbačov a dodal, že už na pohřbu svého předchůdce Konstantina Černěnka v roce 1985 sdělil šéfům zemí Varšavské smlouvy, že SSSR nebude zasahovat do jejich vnitřních záležitostí.

"A nikdy jsme neintervenovali. Pokud bychom to udělali, pravděpodobně bych tu s vámi nebyl. O tom vás mohu ujistit. Zažili bychom patrně třetí světovou válku. V té době byla Evropa plná jaderných zbraní. Na obou stranách železné opony bylo kolem dvou milionů vojáků. Jednoduše si představte, co by se stalo, kdybychom použili sílu," prohlásil bývalý sovětský vůdce Michail Gorbačov pro francouzský deník Le Figaro.

Pád Berlínské zdi ho údajně nepřekvapil, cítil pnutí ve východoněmecké společnosti. Spíše ho zarazilo, že ještě na oslavách 40. výročí NDR na podzim 1989 dělal východoněmecký vůdce Erich Honecer, že "nic nevidí nebo nechce vidět".

Ani Gorbačov ale nepředvídal, že se vše odehraje tak rychle. Ještě v létě 1989 prohlásil po setkání s tehdejším západoněmeckým kancléřem Helmutem Kohlem, že sjednocení Německa bude záležitostí 21. století.

Nečekali jsme takový odpor k perestrojce, přiznal bývalý sovětský vůdce

Také netušil, že odpor k reformě komunistického režimu, takzvané perestrojce, vyústí v roce 1991 v samotném SSSR v pokus o státní převrat. "Podcenil jsem se svými spolupracovníky nebezpečí, měli jsme patrně jednat tvrději," zalitoval osmasedmdesátiletý politik.

Zároveň odmítl názor, že v Rusku převažuje nostalgie po někdejším Sovětském svazu. Připomněl čtyři roky starý průzkum veřejného mínění, v němž padesát pět procent dotázaných Rusů změny přivítalo.

Po pádu Berlínské zdi v listopadu 1989

Ani sovětský diktátor Stalin prý podle něj nyní nemá větší popularitu než v minulosti, i když jeho podobizny na některých demonstracích zřejmě znamenají, že Rusko úplně nezvládlo proces změn.

Chybí úsilí o modernizaci. To je hlavní problém

Důkazem toho je prý i vývoj za současné vlády tandemu prezidenta Dmitrije Medveděva a premiéra Vladimira Putina. Gorbačov ocenil, že Putin během svého prvního prezidentského období zastavil hrozící rozpad Ruska a stabilizoval situaci.

"Ale nevidím opravdové úsilí o modernizaci. To je hlavní problém. Podmínky byly přitom příznivé díky vyšším cenám ropy. Jen pochybuji, jakým způsobem se miliony petrodolarů využily. Hodně se jich proplýtvalo. Měli jednat mnohem dřív, aby zlepšili ekonomickou situaci, zmodernizovali Rusko a také ho zdemokratizovali. Na jednu stranu uhasili požár, na druhou stranu ale udělali chyby," podotkl vystudovaný právník a agronom Gorbačov.

Rusko podle něj potřebuje nový model rozvoje, což znamená ale také vymýtit korupci, čehož se ale prý také nedosáhlo.

Změnu přístupu nového amerického prezidenta Baracka Obamy k Rusku ohodnotil Gorbačov příznivě. Označil jej za dobrého partnera v dialogu a vyslovil názor, že takového si přejí i ruští nejvyšší představitelé, takže budou chtít přijmout jeho nabízenou ruku.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video