Řídit rozhlas a cirkus je téměř to samé, říká vrátný, kterému lev ukousl nohu

O uvolněné místo generálního ředitele Českého rozhlasu se hlásil také Jaroslav Proche. Bývalý ředitel cirkusu, toho času noční hlídač rozhlasových garáží. Před dvaceti lety mu lev ukousl nohu. "Řídit cirkus, rozhlas nebo jiný podnik je skoro stejné," tvrdí. V konkurzu na šéfa ale skončil v prvním kole.

"Na Kasíka se tu jednou bude vzpomínat v dobrém," naráží Jaroslav Stanislav Leopold Proche, sedmašedesátiletý noční hlídač, na nedávné odvolání dlouholetého šéfa ČRo. Kasík poté Radu ČRo obvinil z komplotu s ODS.

Mezi dvaceti přihláškami o funkci generálního ředitele Českého rozhlasu našli i Procheho obálku. - čtěte O post ředitele ČRo se nadále může ucházet 17 kandidátů

Jaroslav Proche v šedesátých a sedmdesátých letech téměř dvacet roků pracoval v cirkusu. Nejdřív chtěl jen prožít nějaké dobrodružství, protože na vysokou školu ho nevzali, začínal jako uvaděč. Pak ale při nehodě, sám říká "při machrování", přišel o levou nohu.

Chtěl jsem dát najevo, v jakém stavu rozhlas je.

"Myslel jsem, že si můžu dovolit to samé jako krotitelé. Předváděl jsem se u lví klece a oni si mě podali," vzpomíná.

Nezapře v sobě "komedianta", je vynikající vypravěč, šedivé vlasy mu padají na ramena, do práce jezdí velkým mercedesem.

Ze šapitó ho však lvi nevyhnali, naopak, v maringotce strávil dalších sedmnáct let. Po návratu z nemocnice dělal tlumočníka, pak tajemníka a nakonec to dotáhl na ředitele. Jezdil s cirkusem Praga. "Šéfovat rozhlasu nebo cirkusu, to vyjde nastejno. Všude musíte umět pracovat s lidmi."

Ukázal Havlovi tajnou chodbu

Koncem 70. let minulého století Proche emigroval do západního Německa, pracoval jako zubní technik nebo prodejce těžkých strojů. Po návratu do Československa ho jeden známý zlákal na Hrad do Havlovy kanceláře. Tři roky dělal správce královské zahrady.

"Jednou jsem mu ukázal tajnou chodbu, kterou utekl Hradní stráži. Chodil za mnou na becherovku a bavil se tím, jak ho všichni hledají, mluví do těch svých hodinek a podobně," směje se Proche.

A proč chtěl šéfovat rádiu? "Chtěl jsem dát najevo, v jakém stavu rozhlas je," vysvětluje, proč se přihlásil na místo, na které po Kasíkovi dočasně usedl Richard Medek. "Mně bylo jasné, že neprojdu dál," nezlobí se za stopku, kterou mu vystavili hned v úvodu konkurzu.

P. S. Podrobnější info v garáži

Radní jeho přihlášku vyřadili pro formální nedostatky. Hlídač garáží má sice mnohaletou praxi v řídící funkci, ale chybí mu vysokoškolský diplom.

"Kdybych vyhrál, vyhodil bych dvacet vysokých manažerů, to oni můžou za špatný stav, v jakém rozhlas je," odpovídá na otázku, co by kdyby.

Přihláška bývalého ředitel cirkusu a pána hradních zahrad byla minimálně kuriózní. Třeba už jen tím, že se dobrovolně vzdal práva na přidělení služebního auta. "Mám asi nejlepší auto ze všech lidí v rádiu," ukazuje na svůj velký mercedes.

Lustrační osvědčení pan Proche odmítl předložit. Urazilo by ho, kdyby ho po něm někdo chtěl. Než z nudy začal hlídat garáže, pracoval prý pro německou kriminálku.

"Já mám svědomí čisté. Nikdy by mě nenapadlo hlásit se na toto místo, kdybych měl minulost u KSČ nebo StB. To je jako kdybych chtěl na mistrovství světa běžet závod na sto metrů a věděl, že se nedostanu pod jedenáct vteřin," rozohní se.

Na úplný konec přihlášky napsal radním vzkaz, který mluví za vše. "Podrobnější info: vrátnice (garáže)."

Motivační dopis J. Procheho

Tímto podávám svoji žádost jako poslední možnost obsadit funkci generálního ředitele, v případě, že by nikdo vhodnější neprošel prověrkami, i za vyloučení možnosti nominovat někoho ze soudruhů bývalé KSČ. Jsem přesvědčen, že dirigovat podnik, kterému se podařilo prošustrovat 500 milionů ve dvou letech, nebude pro průměrného dnešního manažera žádný problém. Hlavní úsporu vidím ve zrušení alespoň deseti (škrtnuto) dvaceti vysoce placených funkcí.