Klaus jako první podepsal petici za razantní boj s kůrovcem na Šumavě

Prezident Václav Klaus podpořil razantní boj proti kůrovci na Šumavě. Na výstavě Země živitelka v Českých Budějovicích jako první podepsal petici Za zdravou Šumavu. Inicioval ji kraj, který kritizuje ministerstvo životního prostředí za pasivitu.

"Jsem na straně zdravého rozumu. To, co se děje na Šumavě, a to, co nám předvádí naši zelení a jejich spřátelená ministerstva, je pro mě nepřijatelné, hloupé a nerozumné," řekl Klaus.

Prezident chce stejně jako Jihočeský a Plzeňský kraj, aby se neotálelo se zásahem proti kůrovci. Hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola žádá na základě expertizy představitele krajů a odborníky, aby okamžitě ustanovili krizovou pracovní komisi sestavenou ze zástupců Národního parku Šumava, expertů a zástupců obcí.

šéf parku

Loni kůrovec napadl přibližně 230 tisíc metrů krychlových dřeva. "Letos počítají odborníci s podobným množstvím ve zhruba sedmi hlavních lokalitách," řekl šéf národního parku František Krejčí. Dodal, že čísla nejsou tak hrozivá, jak líčí politici. Plochy se soušemi podle Krejčího dnes tvoří dvě procenta výměry lesa parku. Ta činí 68 tisíc hektarů.

"Pokud se tak nestane, jsem připraven vyhlásit na Šumavě stav nebezpečí," uvedl hejtman. I s tímto krokem prezident souhlasí, přístup ministerstva životního prostředí totiž považuje za nepřípustný. 

"Pro mě je zajímavé a inspirativní, co se pan hejtman odvážil nastolit. Vyhlášení nějakého kalamitního stavu by umožnilo dělat zásahy, které považuji za potřebné," uvedl Klaus.

Zelení: Klaus je nekritický

Šéf zelených Ondřej Liška prezidentovo vyjádření kritizuje. Jeho chování považuje za emocionální, nekritické a neprofesionální.

"Jediný klad, který Klausova aktivita přináší, je jeho podpis na příslušné petici. Zdá se, že i on začíná uznávat sílu a nástroje občanské společnosti, mezi které občanské iniciativy a petiční právo patří. Škoda jen, že tak činí pozdě a na tak nesprávné záležitosti," uvedl Liška v prohlášení.

Ministr se obává těžké techniky v parku

Podle hejtmana může k vyhlášení stavu nebezpečí dojít během několika následujících dní.

Ministr životního prostředí Ladislav Miko argumentuje, že by nasazení těžké těžařské techniky mohlo ohrozit ekosystémy národního parku. Hejtman Zimola však jeho námitky neuznává.

"Máme povinnost bránit zelenou Šumavu, aby lidé, kteří sem jezdí, mohli obdivovat živou přírodu, nikoliv mrtvolné ticho," dodává Zimola.

Miko však Zimolovy kroky považuje za součást volební kampaně. "Jeho rétorika má nejprve vyděsit voliče a pak je nalákat na iluzi rychlého řešení," tvrdí Miko.

Do boje s kůrovcem se před časem pustil i exministr a někdejší šéf ČSSD Miloš Zeman.

Jeho sdružení přátel v květnu dokonce chystalo trestní oznámení na bývalého ministra životního prostředí Martina Bursíka a na šéfa Národního parku Šumava Františka Krejčího. Viní je z toho, že nezasáhli proti kůrovci, a přispěli tak k rozsáhlým škodám v parku.

Kůrovci

Kůrovci se vyvinuli na konci druhohor a dnes patří mezi jedny z nejrozmanitějších skupin hmyzu.

Kůrovci se vyskytují obecně po celém světě, v lýku i dřevě naprosté většiny stromů, také uvnitř ovoce, v semenech, v listech, v dužnině větviček, ve stoncích bylin včetně kapradin, nebo dokonce ve vzdušných kořenech rostliny mangrove. Mnozí z nich dokážou žít ve zcela odlišných tkáních širokého spektra hostitelů a různými způsoby k tomu využívají symbiotické houby.

V lesním hospodářství patří k nejznámějším škůdcům lýkožrout smrkový, zvaný také kůrovec. Při přemnožení dokáže poškodit rozsáhlé plochy smrčin, které jsou v našich kulturních lesích nejrozšířenější dřevinou. Dřevokaz čárkovaný škodí hlavně v uskladněném dřevě. V sadech patří k největším škůdcům bělokaz švestkový, který žije pod kůrou ovocných stromů, a drtník ovocný, který žije přímo ve dřevě.

Zdroj: Wikipedia

Měl by s kůrovcem na Šumavě bojovat stát, nebo si poradí příroda?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 10. září 2009. Anketa je uzavřena.

stát 9365

příroda 5931