Slova jako Radkův, strýcova, slavíkovo nebo Radčin, tetina, kukaččino nazýváme přídavná jména (adjektiva) přivlastňovací. Jelikož jimi přivlastňujeme většinou zcela konkrétním, určitým jedincům, individuím, lze je označovat jako přídavná jména individuálně (popř. konkrétně) přivlastňovací (srovnej vlkova tlama s obecně přivlastňovacím vlčí tlama).
Vyplňte si diktát na idnes.czVíte, kam napsat „i“ a kam „y“? Zkuste si jazykový test Pozor: V diktátě se několikrát vyskytují i koncovky 3. a 6. pádu jednotného čísla podstatných jmen rodu mužského životného mající podobu -ovi (dát něco Zdeňkovi, mluvit o kapitánovi). Ty je třeba rozpoznat a napsat v nich měkké i. |
„Nejčastěji se přivlastňuje osobám (Jirkova/kamarádova babička), méně často zvířatům (kupř. Máchův hrdliččin hlas) a jen zcela výjimečně i něčemu jinému (viz Máchovu růžinu lásku jevenou vonným vzdechem),“ připomíná Luboš Veselý z oddělení gramatiky Ústavu pro jazyk český.
Přídavná jména typu otcův, matčin se tvoří od podstatných jmen rodu mužského nebo ženského připojením přípony -ův/-ov nebo -in. To, které z přípon bude užito, záleží právě na rodu základového podstatného jména (pán → pánův, předseda → předsedův, ale žena → ženin, Libuše → Libušin).
Častým základem tvoření přídavných jmen přivlastňovacích typu otcův, matčin jsou tzv. vlastní jména (neboli propria/onyma), psaná s velkým počátečním písmenem (např. Josef nebo Jungmann). Je třeba si pamatovat, že toto velké písmeno přechází i do přídavného jména přivlastňovacího (Josefův život, Jungmannovo dílo).
Přídavná jména přivlastňovací mají ve spisovném jazyce zvláštní skloňování – skloňují se zčásti jako podstatná jména (např. bez tátova kamaráda, bez Karlovy ženy, Karlově ženě, sestřinu učitelku, matčino rodné město), zčásti jako přídavná jména vzoru mladý (např. s mladým tatínkovým kamarádem, bez mladých maminčiných přítelkyň, k mladým Petrovým rodičům).
Psaní přídavných jmen typu matčin nám nečiní potíže; víme, kdy napsat i a kdy y. Platí totiž: vyslovujeme-li nebo slyšíme-li ň, píšeme měkké i (přišli matčini přátelé), a vyslovujeme-li nebo slyšíme-li n, píšeme tvrdé y (vítám matčiny přátele).
Psaní přídavných jmen typu otcův je mnohem obtížnější, poněvadž chybí podobné vodítko. Ve všech tvarech vyslovujeme nebo slyšíme stále jen v, po kterém může stát jak i, tak y. Jak tedy při psaní adjektiv typu otcův postupovat?
Nejlepší je dosadit vždy na místo adjektiva typu otcův nějaké adjektivum typu matčin, jinak řečeno: zkusit nahradit příslušné adjektivum typu otcův nějakým adjektivem typu matčin – díky tomu totiž můžeme rozdíl mezi ň a n použít jako vodítko i při psaní adjektiv typu otcův.
Příklady: řeknu-li si např. místo věty „tatínkovi kamarádi přišli“ větu „maminčini kamarádi přišli“, slyším ň, a proto napíšu ve slově tatínkovi (kamarádi přišli) měkké i; nebo řeknu-li si místo věty „otcovy kamarády nepozvu“ větu „matčiny kamarády nepozvu“, slyším n, a proto napíšu ve slově otcovy (kamarády nepozvu) tvrdé y.
Zpátky do lavicRedakce iDNES.cz připravuje společně s Ústavem pro jazyk český Akademie věd ČR sérii testů, které prověří vaše znalosti pravopisu. Každý test se bude vždy týkat jednoho jazykového jevu. Spolu s testem dostanete také výklad a dozvíte se i o příkladech, v nichž se často chybuje. Jak dopadli čtenáři iDNES.cz v minulém testu z českého jazyka? - čtěte Zpátky do lavic: Vystupují kosmonauti z raketoplánu, nebo s raketoplánu? Jedničku z testu dostalo celkem 2 629 čtenářů iDNES.cz, dvojku 3 368, trojku 1 029, čtyřku 286 a pětku 302 čtenářů. Máte problémy s pravopisem? Na stránkách Ústavu pro jazyk český najdete jazykovou příručku http://prirucka.ujc.cas.cz/. |
