Budiž ti Mars lehký, Phoenixi

Vodu Phoenix našel, to byl průlom. Náznak, že na Marsu mohl být život, však nezískal. I tak ovšem vstoupí tato sonda do dějin, dokázala přepsat učebnice astronomie. V těchto dnech odešla na věčnost – NASA oznámila, že podle očekávání ztratila se sondou kontakt a že to znamená konec její úspěšné mise.

Phoenix na konci svého života

"Po více než pěti měsících se přerušilo spojení," uvedla NASA na svých stránkách. "Další týdny budeme pečlivě naslouchat, zda nezavolá domů. Naši experti to ovšem nepovažují za pravděpodobné."

Byl to konec plánovaný – sonda byla vůbec první, která přistála v polárních oblastech Marsu a kvůli tomu se nyní dostává do pozice, kdy nejsou solární panely schopny vyrábět dostatek elektrické energie pro další fungování jednotlivých komponent. Vše navíc komplikují prachové bouře.

Co skrývají poslaná data? Možná nové objevy

Sonda končí, vědci však opakují, že její objevitelská mise stále nekončí – nyní experty čeká zpracování obrovského množství zaslaných dat.

"Phoenix nám již připravil několik překvapení a jsem si jist, že z dat, která nám poskytl, se nám v příštích letech podaří vydolovat ještě další poklady," citovala NASA Petera Smithe, jednoho z šéfů projektu.

A jaký poklad by to mohl být? Vědci především stále nevzdávají naději, že z interpretací zaslaných dat mohlo přece jen vyplynout, že Mars mohl být místem vhodným pro živé organismy. To se zatím nepodařilo, odborníci dosud nemají důkaz, že by na této planetě existovala vhodná kombinace látek, z nichž by za příhodných okolností mohl život vzniknout.

"Stále ale nemůžeme s určitostí říct, že jsme organické látky nenašli. Data stále zpracováváme, a dokud to nedoděláme, nedá se říct, že nic nemáme," prohlásil Peter Smith. "Nevzdávám se naděje."

"Bylo to vše nádherné dobrodružství"

Potvrzení, že pod povrchem planety skutečně existuje zmrzlá voda, je však samo o sobě naprosto zásadní objev. A nikdo v tom sondě nemůže upřít prvenství, i když již dříve vědci s existencí vody počítali na základě informací pořízených z oběžné dráhy.

Jak uvedli šéfové programu, "bylo to vše nádherné dobrodružství" a i díky tomu se Phoenix stal velkou hvězdou. Stačí na stránkách NASA zběžně pohlédnout na sekci s texty o jednotlivých fázích projektu:

"Phoenix bojuje o život, úspěšně zápolí s prachem a větrem, přečkal prachovou bouři, začal sondovat Mars, sledoval padající sníh, odvalil kámen, aby mohl pod něj, atp., atp."

V jednom detailu však přece neuspěl: technikům se nepodařilo zprovoznit jeho mikrofon, který měl Zemi poskytnout další unikátní zážitek – záznam toho, co je slyšet na povrchu Marsu.

Phoenix a Mars

Phoenix byla už šestou sondou, kterou se NASA podařilo úspěšně dostat na povrch Marsu. Má však dvě prvenství: byla první, která přistála v polární oblasti této planety. A její mise po letech dohadů prokázala existenci vody pod povrchem.

Na Marsu přistála letos v květnu, a ač se původně počítalo, že bude fungovat zhruba tři měsíce, vědcům nakonec poskytovala cenné informace o dva měsíce dále, až do počátku listopadu.

Sonda váží zhruba 350 kilogramů, s roztaženými solárním panely měří přes pět metrů. Vysoká je 2,2 metru. Pro přenos dat je důležitá její komunikace s dalšími sondami kroužícími kolem planety, přes něž míří data na Zemi. Pro napájení Phoenixu byly klíčové dva systémy solárních panelů, každý s plochou kolem 3 m².

Phoenix byl svébytnou vědeckou laboratoří zkoumající po přistání mnoho parametrů: od složení podloží po počasí na povrchu planety. Kromě toho vyslal k Zemi na 25 000 obrázků. Mnohá data ještě nyní čekají na vyhodnocení.

Ač sonda bývá spojována především s NASA, na celém programu se podílela i řada dalších vědeckých pracovišť v USA, Kanadě, Británii či Německu. Hlavním dodavatelem technologií byla firma Lockheed Martin.