"Nemůžu se dočkat, k jižnímu polárnímu kruhu se vydávám asi podesáté a vždycky se těším," říká nestor brněnských polárních badatelů Pavel Prošek z přírodovědecké fakulty.
Každý člen polárního týmu musí disponovat kromě znalostí i slušnou fyzickou kondicí, aby zvládl pochody za větru a mrazu.
"Někdy je třeba pracovat i patnáct až dvacet kilometrů od základny. To pak spíme v provizorních stanových táborech. Člověk si zkrátka musí zvyknout na fyzickou nepohodu. Někdy vás vítr profoukne až do morku kostí, jíte konzervy, ale všechno to stojí za to," líčí Miloš Barták z přírodovědecké fakulty.
Je to už posedmé, co se Miloš Barták vydává do ledové země. Pětačtyřicetiletý botanik z přírodovědecké fakulty brněnské Masarykovy univerzity je členem vědecké expedice, která koncem roku vyráží na antarktickou stanici Johanna Gregora Mendela.
Jeho oborem je fyziologie rostlin. Zkoumá třeba, jak reagují mechy a lišejníky na stresové faktory, jako je třeba prudká změna teploty. V oblasti Antarktidy se podle něj podnebí otepluje nejvýrazněji na zeměkouli -za posledních padesát let se tam teplota zvedla v průměru o dva a půl stupně. Tyto poznatky se hodí při zkoumání, jak bude reagovat na oteplování celá naše planeta.
Letošní tým bude nejpočetnější a čeští experti na ledové kraje také vylepší svoji spolupráci. Český výzkum v oblasti Antarktidy a Arktidy začne koordinovat Národní centrum výzkumu polárních oblastí, které včera vzniklo v Brně.
Představitelé Masarykovy univerzity podepsali smlouvu o založení centra se zástupci dalších šesti institucí, které v Česku polární oblasti Země zkoumají.
Na stanici vědci pracují 24 hodin denně
Na polární stanici se pracuje prakticky nonstop. "Loni jsme si párkrát zahráli na kytaru, protože se slavily troje kulatiny," říká Barták.
Jídlo je skromné a ne vždy se podaří. Kuchaře nemají, a tak se ve vaření vědci střídají. Po večerech nedojde na karty ani na šachy. Volný čas se prý v polárních krajích v podstatě nedrží. Náklady na výzkum jsou příliš velké, takže je třeba využít každý okamžik, kdy je slušné počasí. A jak takové počasí v blízkosti polárního kruhu vypadá?
"V době, kdy tam budeme my, tedy zhruba od prosince do března, tam nijak mrazivo není, teploty kolem nuly. Někdy je ale doprovází silný vítr, takže máte pocit, že je minus třicet. Některé státy proto kromě běžných meteorologických předpovědí vydávají pro tyto kraje takzvanou senzitivní teplotu. Když je ta běžná dejme tomu minus pět, senzitivní je minus 25," vysvětluje Miloš Barták.
Letos se k jižnímu polárnímu kruhu vypraví poprvé i dva ornitologové z olomoucké Palackého univerzity. Rozšíří tak spektrum odborností letošního osmnáctičlenného týmu.
"Budou tam studovat život rybáků. Bývá jich tam spousta, takže se jim asi líbíme. Loni se ale moře pokrylo ledem a objevily se jen dva páry. Uvidíme, jak tomu bude letos," je zvědavý Pavel Prošek.
Vědci z Masarykovy univerzity otevřeli stanici Johanna Gregora Mendela v roce 2006, a to nedaleko jižního polárního kruhu na ostrově James Ross.
Loni v říjnu zřídila Jihočeská univerzita Českou arktickou stanici na souostroví Špicberky.
