Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) František Dohnal přiznává, že při většině kontrol naleznou jeho lidé vážné chyby v hospodaření ministerstev, úřadů i státních firem.
"Odhadem asi jen deset procent kontrol končí tím, že nenarazíme na vážnější pochybení," říká v rozhovoru pro MF DNES Dohnal. Nejde přitom o chyby v účetnictví, ale často o tunelování státního majetku.
Nejvyšší kontrolní úřad v poslední době například zjistil, že výstavba justičního areálu v Brně byla trojnásobně předražená. Upozornil také na to, že armádní zbrojařská firma LOM prodávala pozemky v Praze-Kbelích pod cenou a předem vybranému zájemci. - čtěte Armáda prodávala pozemky pod cenou a za zády ministerstva
Zneužité stamilionové dotace
Zneužívání veřejných peněz a majetku je velmi časté i u dotací. NKÚ ročně upozorňuje finanční úřady na zneužití stovek milionů korun.
"Takové případy vždy oznámíme finančnímu úřadu. Je jen na něm, jakou část dotace musí příjemce vrátit. My známe jen součet peněz u všech případů, na které upozorňujeme. Ročně jsou to stamiliony, možná miliarda," uvádí Dohnal.
Velký problém je, že stát téměř nekontroluje, na co příjemci dotaci ve skutečnosti použijí. Není výjimka, že úřady neprověří ani jedno procento udělených příspěvků. "Selhává kontrola. Když na to přijdeme, vymlouvají se, že poskytli tisíce příspěvků a na kontrolu jich je jen pět. Jenže často nezkontrolují vůbec nic," přiznává Dohnal.
Jedna firma třeba ukládala dotace na termínované účty, nechávala je zhodnotit a pak peníze vracela zpět státu. Úroky si ale nechala. Další zase platila ze státního sekretářce kostýmky.
V nedostatečné kontrole, jak příjemci nakládají s penězi od státu, vidí hlavní problém i předseda kontrolního výboru Poslanecké sněmovny Vladimír Koníček.
"V Česku je na jedné straně ohromná byrokracie kolem získání dotace, kdy zájemce musí vyplnit třeba 150 stránek formulářů. Ale když už dotaci získá, stát jako by to nezajímalo," potvrzuje Dohnalova slova Koníček.
Špatně nastavené podmínky
Šéf NKÚ Dohnal upozorňuje také na to, že podmínky získání příspěvku od státu jsou často velice obecné. "Nikdo pak při kontrole nedokáže posoudit, zda dotyčný peníze použil správně, nebo špatně," vysvětluje.
A uvádí modelový případ, s nímž se kontroloři velice často setkávají: "Obci nebo podnikateli přijde dotace na zvýšení efektivnosti cestovního ruchu. V podmínkách není žádné kritérium, jak by se ta efektivita měla prokazovat, tedy jestli přijelo více turistů, přišlo více návštěvníků nebo se například zvýšily tržby ze vstupného. A jestliže tam žádné podmínky nejsou, jak máme kontrolovat, zda byl příspěvek efektivně využit?" ptá se šéf Nejvyššího kontrolního úřadu.
Příjemci dotací často dělají všechno pro to, aby peníze skončily v jejich kapsách. Platí spřízněným firmám za fiktivní služby a práce.
To je zřejmě i případ firmy poslaneckého odpadlíka od ČSSD Petra Wolfa, která údajně zaplatila statisíce ze státní dotace za podklady okopírované z internetu a za cesty, které se neuskutečnily. - čtěte Poslanec Wolf zřejmě bude muset vracet část milionové dotace
