Brigitte Mohnhauptová na archivním snímku

Brigitte Mohnhauptová na archivním snímku | foto: ČTK

Německo pustilo z vězení rudou teroristku z RAF

  • 8
Po 24 letech života za mřížemi se dostala na svobodu příslušnice bývalé ultralevicové teroristické skupiny Frakce rudé armády Brigitte Mohnhauptová. Dostala sice doživotí, soud ale minulý měsíc vyhověl její žádosti o milost. Usoudil, že 57letá žena dost pykala a již nepředstavuje hrozbu.

Rudá teroristka byla odsouzena v 80. letech za podíl na devíti vraždách.

Prokázáno ji bylo hlavně organizování vražd několika prominentů, mimo jiné šéfa západoněmeckého svazu podnikatelů Hannse Martina Schleyera v roce 1977, který se z titulu vysoké funkce za válečného působení v Praze podílel na drancování českého průmyslu a posílání lidí na nucené práce.

Mohnhauptová je považována za bývalou šéfku takzvané druhé generace RAF. Zorganizovala únos a zavraždění Schleyera v roce 1977 a podílela se podle rozsudku i na zavraždění generálního prokurátora Siegfrieda Bubacka a šéfa Dresdner Bank Jürgena Ponta.

Dopadena byla v roce 1982. Trest si odpykávala ve věznici Aichach v jižním Bavorsku. Soud rozhodl o jejím podmínečném propuštění v únoru. - více zde

Tři další členové z buňky "druhé generace" RAF jsou dosud za mřížemi: Christian Klar (ve vězení 25 let), Eva Hauleová (ve vězení 20 let) a Birgit Hogefeldová (ve vězení 14 let). Klar podal také žádost o milost.

První generaci RAF působící na přelomu 60. a 70. let symbolizovala skupina kolem Andrease Baadera a Ulriky Meinhofové. Vedení této skupiny spáchalo ve vězení v říjnu 1977 demonstrativní sebevraždu.

Politicky motivovaný teror 70. a 80. let v Německu stále vyvolává bouřlivé diskuse, stejně tak propouštění vězněných, jemuž se brání rodinní příslušníci zavražděných a konzervativní část společnosti.

Teroristé RAF vyhledávali nejen prominenty politické a hospodářské sféry, ale také osoby, které byly do značné míry spjaty s nacistickým režimem.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video