Když v nemocnici zemřete na banální hlad či žízeň, objeví se váš případ nejspíš jen v souhrnných odhadech expertů. Přesto je ta druhá nemístná smrt násobně pravděpodobnější.
Pravděpodobnější příčinou zbytečné smrti v nemocnici jsou i chyby a omyly zdravotníků. Sarkastický Voltaire před čtvrt tisíciletím komentoval svět medicíny dost cynicky: "Lékaři předepisují léky, o nichž toho málo vědí – proti nemocím, o nichž vědí ještě míň – lidem, o jejichž stavu nevědí vůbec nic."
Moderní medicína vypadá přece jen podstatně lépe, sebevědoměji. Lékaři nás umí doslova rozřezat a sešít i s novými náhradními díly, léky jsou bezmála zázračné.
Příčina smrti? Nezájem
Přesto se v téhle super-high-technology správkárně těl a duší třetího tisíciletí stále ještě dějí věci jako ze starožitných časů praprababiček: odborníci například odhadují, že v nemocnici s tisícovkou lůžek zemře na komplikace způsobené zanedbanou výživou (málo vitaminů, cukrů, bílkovin) pětatřicet lidí.
Důvod je stejně banální jako příčina takové smrti – špatná organizace a kontrola, nezájem, nedostatek času ošetřujících. Už jsme o tom psali: Thomayerova nemocnice si kdysi zjistila, že u správně živené a hlídané dvacítky pacientů zaplatila za stravu měsíčně o 15 tisíc víc, ale za léky díky pozorné péči 150 tisíc ušetřila! Je zbytečné cokoli dodávat.
Také chyb a omylů vzdělaných zdravotníků se musíme bát víc než injekční stříkačky v ruce šíleného ošetřovatele. Ve Spojených státech se říká, že téměř každých čtyřiadvacet hodin média informují o zbytečné smrti či invaliditě zaviněné nedbalostí, případně omylem zdravotníků.
Jen zlo zůstane
V Británii zveřejnili informace, podle nichž loni v jejich nemocnicích zemřely na podobnou "diagnózu" přes dva tisíce lidí, dalších čtyři a půl tisíce bylo vážně poškozeno (a to prý má být jen špička pověstného ledovce). Kolují i čísla, která pochybení uvádějí jako tu třetí, ondy pátou příčinu úmrtí pacientů v nemocnicích vyspělého světa.
Je to vlastně děsivý paradox: lékaři dnes dokážou Stvořiteli v dobrém "fušovat" do díla, aby to velkolepé dílo pak pokazily nejbanálnější lidské chyby. A omyly. A nedbalost. A lidské zlo.
Svým způsobem to však lze chápat jako velmi nadějný stav. S chybami, omyly, nedbalostí, špatnou organizací se dá s trochou vůle a tlaku pacientů i lékařů vypořádat. Ani reformy zdravotnictví k nápravě není třeba.
Jen to lidské zlo asi zůstane...
