"Německo má právo na tyto dokumenty v německém jazyce," říká náměstek německého ministra zahraničí Günter Gloser. Předseda německého parlamentu Norbert Lammert následně pohrozil přímo šéfovi Evropské komise José Barrosovi: Pokud nebudou evropské návrhy zákonů a další dokumenty v němčině, poslanci se jimi nebudou zabývat.
Mezitím se dostalo Německu podpory od evropského ombudsmana Nikiforose Diamandourose. Ten se přiklonil na stranu Německé jazykové asociace, která žádala, aby internetové stránky unijních institucí byly i v němčině. Berlín má po ruce ještě další pádný argument. Po rozšíření EU o deset nových zemí se z němčiny stal druhý nejrozšířenější jazyk: mluví jím dvanáct procent obyvatel Unie.
Němci nejsou zdaleka sami v boji proti sílící angličtině, v níž je nyní sepisováno až 62 procent všech nových návrhů. Na své straně mají také Francouze, kterým už desetiletí vadí, že tuto dříve hlavní jednací řeč Unie vytlačuje jazyk euroskeptických Britů. Vedení parlamentů obou zemí schválilo počátkem měsíce prohlášení, jež odsuzuje "nepřijatelný posun k jednojazyčnému systému, v němž dominuje angličtina".
Ozývají se i Španělé
Avšak i Španělsko a Itálie, třetí a čtvrtá největší země Unie, si stěžují na snižující se počty překladatelů do těchto jazyků zejména ve prospěch angličtiny. Ještě více upozaděny jsou jazyky nových a menších členských zemí, a to kvůli přetrvávajícímu nedostatku kvalitních překladatelů a tlumočníků.
Česko má dnes nejméně lidí v tlumočnickém oddělení v Lucemburku, kde se překládá evropská legislativa. Čeští europoslanci už dvakrát zaslali písemnou stížnost předsedovi parlamentu Josepu Borellovi.
"Situace se od té doby nezměnila k lepšímu, spíše naopak. Například nedávno při projevu rakouského prezidenta opět nebylo české tlumočení," říká zástupce ODS Jan Zahradil. Španěla Borella však osud češtiny zjevně tolik netrápí – na rozdíl od katalánštiny a otázky jejího uznání.
Tento týden otevřel v prostorách parlamentu výstavu pojednávající právě o jazyku Katalánců. Není tak zcela nemožné, aby se i z něj stal oficiální jazyk Unie, což žádá Madrid. Od příštího roku získá tento statut i gaelština, původní jazyk Irska, kterou dnes mluví jen každý desátý Ir.
Jazykový guláš, v němž nyní "plave" dvacet oficiálních unijních jazyků, tak ještě zhoustne. A přijde asi na víc, než na současných 1,1 miliardy eur ročně.
