Rozhodl se nekandidovat na předsedu ODS již před časem, ale čekal, až bude po volbách, právě proto, aby rodnou stranu nepoškodil. Kdyby chtěl ODS házet klacky pod nohy, přišel by asi také brzy o hejtmanské místo.
Dá se to vnímat jako podvod na mnohé voliče, kteří ODS podpořili v senátních a komunálních volbách. Uvěřili reálné šanci na nového předsedu. Podvod to však není. Je to prostě partajní politika. Hejtman je pořád především poslušný straník, nechce prý ODS rozdělovat a ani se neurazí, když na něj Klaus plivne.
Ve vedení partaje zvítězil názor, že v období pravé opozice má mít hlavní slovo ve straně poslanecký klub, předseda strany má být tedy někdo z parlamentu. Hejtmanovi je také vyčítáno, že je "pro tuto dobu" málo ideologický. Klaus sám pak v posledních týdnech rozjel uvnitř strany paranoidní kampaň proti jakési "nadvládě hejtmanů".
Tošenovský prý byl překvapen mírou odporu vůči své osobě právě ze strany poslaneckého klubu a současného předsedy ODS. On sám však nesebral odvahu k tomu, jít do souboje o předsedu střetem nebo sbírat hlasy hlavně dole, v členské základně. Takže ODS zatím zůstává rigidní stranou, hlavní slovo budou mít dál sekretariáty, kluby, vůdce, kuloáry.
Mluví se o tom, že na Tošenovského i něco "vytáhli", v souvislosti s tím, že byl dlouhá léta předsedou dozorčí rady problematické Union Group. On sám nějaké vydírání rezolutně popírá.
Jisté je také to, že ODS je teď ke své škodě opilá z volebního vítězství: není třeba nic měnit, naši voliči jsou s námi teď spokojeni. Pravděpodobný scénář: v prosinci se předseda volit nebude, Klaus zůstane šéfem ještě půl roku nebo rok. A pak se vybere někdo, na koho velkovezír ukáže. Zbývá dodat: každý svého štěstí strůjcem.
