Zájem o volby není ani mezi českými ilegálními pracovníky, kterých je ve Spojených státech asi 15 až 20 tisíc.
Zprávy o volbách přitom mají většinou všichni po internetu nebo je dostávají prostřednictvím krajanského tisku, v bulletinu rozesílaného velvyslanectvím ve Washingtonu, v brožurách zasílaných zastupitelskými úřady krajanským organizacím a v úřední poště rozesílané jednotlivcům.
Poslanci sjednotí konec voleb
Krajanům vadí obrovské vzdálenosti
Washingtonské velvyslanectví má na starosti 35 států. Losangeleský konzulát obsluhuje i tak vzdálená místa jako Aljaška nebo Havajské ostrovy. Podle vyjádření generální konzulky v Los Angeles Margity Fuchsové jsou obrovské vzdálenosti v USA problémem pro osobní přítomnost krajanů ve dnech voleb.
"Je to pro ně hodně, hodně nepohodlné a ztěžuje to situaci," řekla Fuchsová. Mnozí krajané volali po korespondenční volbě amerického vzoru, který připouští zaslání volebního lístku poštou. Donedávna se však nemohli na americkém území ani českých voleb zúčastnit. Volební byrokracie Podmínkou účasti ve volbách je v případě českých občanů trvale žijících v zahraničí předchozí zápis do zvláštního seznamu voličů, který povede každý zastupitelský úřad pro svůj volební obvod. Český občan, který požádá o zápis do zvláštního seznamu voličů nejpozději 40 dnů před volbami, musí prokázat svoji totožnost, české státní občanství a místo svého bydliště v USA. Podle generálního konzulátu ČR
Senátoři se rozjeli za krajany v Austrálii
v New Yorku bude v den voleb nezbytnou podmínkou účasti předložení platného českého cestovního pasu.
O okolnostech schvalování volebního zákona jedná v Austrálii trojice senátorů z komise pro krajany. Australským Čechům vysvětlují, proč nemohou hlasovat korespondenčně.
V Austrálii trápí krajany stejný problém jako v USA - velké vzdálenosti zastupitelských úřadů. "My jsme vlastně neudělali za těch 12 roků nic jiného, než co realizoval bolševik," řekl člen komise senátor za ODA Karel Barták.
Podle něj půjdou volit spíše lidé, kteří bydlí v blízkosti zastupitelského úřadu. Senátoři, kterým se korespondenční způsob hlasování nepodařil prosadit, budou podle Bartáka ve svém úsilí pokračovat i v příštím volebním období.
Barták spolu s Irenou Ondrovou (ODS) a Věrou Vašínkovou (ČSSD) chtějí u krajanů zjišťovat, jaký rozsah práv na českém území by jim měl zaručovat připravovaný krajanský zákon.
V Německu jsou na tom krajané lépe, zájem přesto nemají
Čeští občané, kteří budou chtít v červnu volit v Německu, mohou využít hned čtyř míst. Hlasovat bude možné na konzulátech v Berlíně, Mnichově, Drážďanech a Bonnu.
Komunita lidí s českými pasy v Německu, kterou tvoří převážně emigrace z doby po roce 1968, je početná. Přesná čísla však neexistují. Odhady hovoří řádově o několika desítkách tisíc lidí, možná 60 tisících. Navíc bude moci volit nemálo lidí, kteří jsou v zemi krátkodobě či dlouhodoběji pracovně.
Konzuláty přesto zatím neregistrují velký zájem potenciálních voličů, ale s blížícími se volbami nevylučují, že se lidé budou o informace víc zajímat.
