Vyslanec Evropské unie François Léotard řekl, že makedonští představitelé jednají na zasedání bezpečnostní rady ve Skopji. "Nemám obavy, myslím, že jsme na dobré cestě, ale potřebujeme více času. Jeden nebo dva dny by měly stačit," uvedl k přerušení rozhovorů Léotard.
Podle agentury AFP by jednání v Ohridu měla po zasedání bezpečnostní rady, jemuž předsedá prezident Boris Trajkovski, pokračovat.
Co slovanští Makedonci požadují?
Podle nejmenovaného západního zdroje, na který se odvolává agentura AFP, slovanští Makedonci chtějí, aby odzbrojení albánské povstalecké Národní osvobozenecké armády (UÇK) bylo provedeno ještě před podpisem globální mírové dohody.
|
Slovanští Makedonci se obávají, že přiznat albánské menšině větší práva by znamenalo kapitulaci před povstalci, kteří se prozatím neodzbrojují. UÇK se mírových jednání neúčastní. Její představitelé však prohlašují, že před odzbrojením požadují skutečné politické změny v Makedonii, nikoli pouze sliby. Vyžadují také amnestii pro příslušníky UÇK. |
UÇK oznámila, že je ochotna složit zbraně pod kontrolou NATO, avšak pouze za podmínky, že budou současně plněny albánské požadavky obsažené v návrhu mírové dohody. V rozhovoru pro AFP to prohlásil mluvčí UÇK, který se představil jako kapitán Shpati.
Makedonci podle agentury Reuters odvolávající se na blíže nespecifikovaný politický zdroj chtějí záruky, že UÇK přistoupí k odzbrojování hned poté, co se zástupci makedonských a albánských stran dohodnou na balíku reforem zahrnutých do mírové dohody. Makedonci si nepřejí, aby se čekalo, až parlament tyto reformy schválí ve formě zákonů, což je proces, který by prý mohl trvat 45 dní.
Jde o neúspěch, míní americký emisar
Americký emisar Pardew se však v rozhovoru pro AFP netajil přesvědčením, že vznesené požadavky slovenských Makedonců představují vážný neúspěch jednání.
I nejmenovaný zdroj na jednání v Ohridu příliš optimistický nebyl. "Tohle jsou požadavky, které dohodu znemožňují," řekl agentuře Reuters.
Obě strany přitom ještě v pondělí prohlašovaly, že již zbývá projednat jen několik méně významných bodů, aby se dospělo k rámcové mírové dohodě, jejíž koncepci navrhl Západ.
Jednání předcházely výbuchy
Před pokračováním pondělních rozhovorů otřásly makedonským Tetovem v noci dva silné výbuchy. Zazněly poté, co komisař Evropské unie Javier Solana oznámil, že se Albánci s makedonskými stranami dohodli na reformě policie. Podle agentury AFP došlo k výbuchům poblíž Drenovece, který je předměstím Tetova.
Mluvčí ministerstva obrany, jehož agentura kontaktovala, nebyl schopen poskytnout žádné detaily a incidenty nepotvrdil, ani nevyvrátil.
Dohoda o policii
Slovanské a albánské politické strany v Makedonii po týdnech jednání v neděli večer uzavřely dohodu o reformě policie, což otevřelo cestu k podepsání mírové dohody.
"Strany se dohodly o policii," potvrdil vysoký představitel EU Javier Solana. "V pondělí se strany sejdou znovu, aby dokument dokončily," dodal.
Strany konfliktu sice separátně uzavřely 5. červenci příměří, ale to bylo velmi často porušováno ozbrojenými incidenty.
Strany konfliktu se dohodly na albánštině
Ve středu 1. srpna dospěli představitelé politických stran slovanských Makedonců a albánské menšiny, které jsou zastoupeny ve vládě, k předběžné dohodě o statusu albánštiny jako úředního jazyka.
|
"Je to významný pokrok v jednání. Jazyk byl nejtěžším problémem a nyní se na tom obě strany shodly," řekl vyslanec EU v Makedonii François Léotard. |
Podle experta úřadu makedonského prezidenta Vlada Popovského dohoda předpokládá, že se albánština stane druhým oficiálním jazykem v oblastech, kde nejméně dvacet procent obyvatelstva tvoří Albánci. Bude moci být používána i v parlamentu na plenárních zasedáních a v komisích, ale ne ve vládě. Tam zůstane jediným oficiálním jazykem makedonština.
Albánci původně žádali, aby se albánština stala druhým oficiálním jazykem na celém území Makedonie. Makedonská vláda však tento požadavek od počátku tvrdě odmítala, neboť ho považuje za součást strategie rozbití Makedonie.
|
Podle oficiálních údajů zahynulo od počátku konfrontace mezi albánskými povstalci a makedonskými ozbrojenými silami letos v únoru přes 40 policistů a vojáků. |
Makedonii hrozí občanská válka
Krize začala v polovině března poté, co se albánští povstalci chopili zbraní s tím, že bojují za větší práva Albánců žijících v Makedonii. Albánci tu tvoří zhruba 30 procent ze dvou milionů obyvatel. Makedonská vláda, která je označuje za separatisty usilující o rozdělení země, zahájila v květnu ofenzivu s cílem vypudit je z vesnic na severu, v nichž se opevnili.
Západ se obává, že pokračující potyčky mezi povstalci a bezpečnostními silami by mohly přerůst v rozsáhlejší konflikt, do něhož by bylo zataženo civilní obyvatelstvo. Makedonští činitelé obviňují Západ, že straní rebelům.
