Rakousko razantně řeší skandál s prasaty

Rakouská vláda se snaží zlomit ihned v počátku aféru kvůli používání zakázaných prostředků při vykrmování prasat, a proto přikázala uzavřít již sedm vepřínů ve spolkové zemi Štýrsko. Rakouské ministerstvo zemědělství v sobotu upřesnilo, že chovatelé, na něž tato opatření dopadla, jsou podezřelí z přidávání hormonů a antibiotik do krmiva vepřů, aby tím zrychlili růst jatečních zvířat.

Nasazení hormonů při chovu zvířat, která jsou určena k výrobě potravin, je v alpské republice zákonem zakázáno. Velmi přísné předpisy platí ale i pro používání léků, které musí ve většině případů schválit příslušný zvěrolékař.

Ministerstvo rovněž přislíbilo zveřejnit v nejbližší době výsledky zkoušek, kterým bude podrobeno vepřové maso z podezřelých farem.

Už v pátek rakouský rozhlas hlásil, že úřady nařídily uzavření jednoho podniku v dolnorakouském okresu Tulln a zabavily 100 lahví s nelegální substancí.

Rakousko je v produkci vepřového třetí v EU
Ve Štýrsku ležícím na jihu Rakouska se chovem prasat zabývá na 24 000 rolníků. Co do celkové produkce vepřového je však Štýrsko na třetím místě mezi rakouskými spolkovými zeměmi.

V celém Rakousku je na 82 000 pěstitelů vepřového a jeho spotřebou se Rakušané řadí na třetí příčku v Evropské unii. Exportováno je zejména do Německa, Itálie a Švýcarska, tedy k bezprostředním rozvinutým sousedům.

Jak dalece ovlivní nová aféra chování spotřebitelů, je zatím těžké předvídat. Krize kolem hovězího se v Rakousku dosud příliš neprojevila. Zřejmě i proto, že - jak ukázal nejnovější průzkum veřejného mínění - 57 procent Rakušanů zastává názor, že tzv. nemoc šílených krav se v Rakousku vůbec nevyskytuje; skutečností je, že BSE zde zatím nebyla prokázána, protože nedávné první podezření se nepotvrdilo.

Rakousko si tento týden vydechlo: 'šílené krávy' zatím nemá
Počátkem týdne bylo Rakousko doslova vzhůru nohama poté, co vzniklo podezření, že rakouská kráva z tyrolské obce Ausserfern, která byla poražena v Německu, je nakažena tzv. nemocí šílených krav. Oficiální zkouška uskutečněná vzápětí příslušným ústavem v německém Tübingenuale ale prokázala, že kráva je 'čistá' a bovinní spongiformní encefalopatii (BSE) nemá.

Zkouška krmiva na farmě, z níž podezřelá kráva pocházela, ale naproti tomu prokázala stopy masokostní moučky. Zjistil to test uskutečněný v Linci, což potvrzuje, že zákaz dovozu tohoto druhu krmiva, jehož užívání pro výživu dobytka bylo v Rakousku zakázáno již v roce 1990, nebyl tím či oním způsobem dodržován.

Dvůr, v němž inkriminovaná kráva přišla na svět, bezprostředně sousedí s tím, kde byla vykrmena do určitého věku a pak prodána na jatka do Německa.

Poté, co Rakousko prokázalo, že na svém území 'šílené krávy' nemá, Česká republika stáhla rozhodnutí o zákazu dovozu hovězího z Rakouska. Nově se tak zákaz dovozu vztahuje pouze na Itálii.

Záhada masokostní moučky v krmivu inkriminované krávy
Zatím je ale těžké označit viníka. Při vyšetřování totiž farmář, na jehož usedlosti se podezřelé tele narodilo a kde bylo také zjištěno krmivo obsahující masokostní moučku, předložil nákupní doklady, v nichž bavorský výrobce krmiva jednoznačně
potvrzuje, že výživa masokostní moučku neobsahuje. 

Potvrzení 'nezávadnosti' krávy z Ausserfernu mezitím v Tyrolsku a v celém Rakousku vyvolalo vlnu ulehčení. Své uspokojení neskrýval především tyrolský zemský hejtman Wendelin Weingartner, který osobně informoval chovatele krávy o negativním výsledku testu. Uzavření farmy má být rychle zrušeno.