Čeští Němci si stěžují na diskriminaci

Nový klacek na českou vládu si našli představitelé sudetských Němců a jejich spojenci z německé pravice - údajnou diskriminaci asi stotisícové německé menšiny v českých zemích. A hodlají toto téma otevřít na úrovni Evropské unie. Pokud by Brusel uznal obvinění za opodstatněná, ohrozilo by to náš vstup. Práva národnostních menšin patří mezi nejostřeji sledovanou část Kodaňských kritérií, která jsou základní podmínkou pro členství v EU.

Redaktor MF DNES připravuje další informace

"Česká republika s příslušníky německé menšiny jedná, jako by to byli občané druhé kategorie. Pokud to česká diplomacie jako problém nevnímá, Evropská unie na to jako na problém hledí," prohlásil předseda Sudetoněmeckého landsmanšaftu Bernd Posselt, poslanec Evropského parlamentu. K těmto obviněním si připojila i předsedkyně Svazu vyhnanců Erika Steinbachová, která vyzvala vlády v Berlíně a Praze, aby urychleně "nerovnoprávné postavení" menšiny vyřešily.

Základ pro ofenzivu vůči Praze položilo vystoupení předsedy Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku Hanse Korbela, který před několika dny přednesl své stížnosti před poslanci v Berlíně. "Příslušníci německé menšiny byli zcela vyloučeni z restitucí. Navíc se jim léta, která po válce strávili v pracovních táborech, nezapočítávají do důchodů, a o to mají nyní nižší penze. A to se týká v podstatě všech důchodců německé národnosti," tvrdí Korbel. "Nestěžoval jsem si, ale objektivně jsem německé poslance informoval," dodal.

Po Korbelově vystoupení, které nemá v poválečné historii obdoby, následovala parlamentní interpelace odborného mluvčího Křesťanských demokratů a sociálů (CDU/CSU) Hartmuta Koschyka. Koschyk v němž argumenty převzatými od Korbela obvinil pražskou vládu z diskriminace německé menšiny, když poukázal i na to, že menšiny nemají ústavní ochranu a zastoupení v parlamentu.

Státní tajemník ministra zahraničí Christoph Zöpel většinu obvinění vůči Praze jménem Schröderova kabinetu odmítl.

Glosa Martina Komárka
- ZDE -

Výjimkou byl poukaz na diskriminaci v otázce důchodů. "Pokud se tyto obavy ukážou jako oprávněné, bude tato otázka spolkovou vládou pečlivě přezkoumána," varoval Prahu Zöpel.

To, s čím přišel zástupce německé menšiny do Berlína, není podle ředitele sekretariátu vládní Rady pro menšiny Andreje Sulitky nic nového. "Na diskriminaci v restitucích poukazují zástupci německé menšiny neustále. Nové je, že si stěžovali v Německu," uvedl Sulitka, podle něhož se ale otázka nemožnosti restitucí týká i jiných menšin - například chorvatské.
Zároveň připouští, že například v případě majetku polských menšinových spolků se jisté řešení našlo. "Jiná je otázka důchodů, ty se řeší stále, ale záleží na ministerstvu sociálních věcí," dodal.

Česká diplomacie zatím není novou ofenzivou landsmanšaftu znepokojena. "To, že Německo sleduje dodržování práv německé menšiny u nás, je přirozené," uvedl Bedřich Kopecký, ředitel odboru střední Evropy. "Je však s podivem, že si pan Korbel nestěžoval před Berlínem nejdříve u nás," poznamenal.

Podle kuloárových zdrojů však česká strana není tak klidná a především otázka důchodů, pokud by se dostala až do EU, by mohla přerůst ve velký problém.