Jan Kaplický se pohybuje v daleké budoucnosti

- S blížícím se novým tisíciletím a neustávajícím plundrováním modré planety, čím dál tím neúprosněji mimo jiné vyvstává otázka, jak bydlet a přitom co nejméně poškozovat přírodu.

Jedním z architektů, který tento aspekt bere při tvorbě svých návrhů velmi vážně a který i dnes šokuje revolučností svých projektů, je zakladatel londýnského architektonického ateliéru Future Systems Jan Kaplický, který včera přednášel v pražském Veletržním paláci.

Výjimečná návštěva Kaplického v Praze vyvolala obrovský zájem zejména u mladé generace, která Kaplického zřejmě zaregistrovala loni, kdy  Veletržní palác uspořádal výstavu jeho prací. Přednášky, které  jinak Veletržní palác pořádá v auditoriu V. patra, museli tentokrát organizátoři pro velký zájem umístit do dvorany. I tu ale návštěvníci přesto zcela zaplnili.

Velmi zajímavou přednášku však  pořadatelé organizačně zbabrali. Nejen, že nebyli schopni dvoranu dostatečně ozvučit, ale ve vidině zisku navíc prodali mnohonásobně vyšší počet vstupenek, takže se mnozí mačkali po stranách provizorního hlediště. Z promítaných diapozitivů, na nichž Kaplický srovnával architektonická díla různých dob se svými pracemi, mělo něco jen pár šťastlivců z předních řad.

I přes tyto peripetie vám ale můžeme alespoň stručně přiblížit Jana Kaplického a jeho architektonickou kancelář Future Systems.

Kaplický vystudoval v Praze VŠUM a po ruské invazi emigroval do Velké Británii, kde v Londýně roku 1979 založil architektonický ateliér Future Systems. Hned od počátku se toto uskupení stalo synonymen originality, zároveň však výstřednosti a nekonformnosti. V centru jejich pozornosti stála hlavně příroda a své projekty koncipovali v souladu s ní. Kaplický razí heslo, že dobrá architektura musí vycházet z přírody a člověka přírodě opět přiblížit. Proto v jeho návrzích i realizovaných stavbách objevíte základní organické  prvky od struktur buněk až po vzory z říše rostlin.

Future Systems reprezentují takzvaný styl high – technology a pracují výhradně s materiály příštího tisíciletí jako je sklo, kov a umělá hmota. Přesto jejich stavby nepůsobí chladně a dokonale korespondují s přírodou. Návrat k přírodě, ovšem v soudobém pojetí, je u Kaplického natolik intenzivní, že mu mnozí vytýkají přílišný extremismus. Proto také řada projektů zůstala u modelů jako například budova ve tvaru obrovské homole, kterou chtěl Kaplický umístit na londýnské náměstí Trafalgar. U modelu  také zůstal nápad jakéhosi přemostění či  koridoru, kterým Kaplický zamýšlel propojit pražský Čechův most s Letnou.

Mnoho staveb ale skutečně stojí. Jde hlavně o Kaplického projekty  rodinných domků, které jsou energeticky soběstačné. Právě v jednom takovém sám architekt žije s rodinou.

Kaplický a Future Systems dnes patří k nejvýraznějším veličinám evropské, ale i světové architektury a i když mnozí jejich vize považují za šílené a utopistické, musí jim minimálně přiznat úspěchy, kterých dosáhli při spolupráci s americkou NASA.

Model skutečného domu architekta Jana Kaplického

Lords´Media Centre, projekt multifunkčního stadionu

Hauer-King House 1994