Padesát korun za hodina práce nebo i čtyřikrát tolik, tak výrazné jsou rozdíl v průměrných hodinových mzdách. K těm, kdo jsou odměňováni na spodní hranici, patří dělníci v zemědělství a pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, na špici jsou naopak zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci. S průměrným hodinovým výdělkem nad sto korun mohou počítat vědečtí a odborní pracovníci a technici. Vyplácí se už také vzdělání. Zatímco vyšší plat se dříve v mnoha případech dal "vysedět", tedy rostl s délkou praxe, dnes to není tak úplně pravda Alespoň v podnikatelské sféře. "Zařazení do tarifních stupňů odpovídá jen druhu a závažnosti práce, délka praxe nehraje roli," vysvětluje právník Libor Hůla. Nejvyšší hodinová mzda platí pro nejvyšší, 12. stupeň a je 233 korun. V příspěvkových a rozpočtových organizacích stále závisí mzda na platové třídě, která je ovlivněna také délkou praxe a dosaženým vzděláním.
Plat s věkem růst nemusí
Nejvyšší průměrnou hodinovou mzdu myjí lidé ve věku mezi 30 až 39 lety, a to 98 koruny, naopak nejnižší lidé do 20 let 52 koruny. Ve věku od 30 do 59 let jsou průměrné hodinové odměny jen nepatrně odlišné, výrazněji klesají až po šedesátém roku věku. "To přesně odpovídá vývoji profesní dráhy, kdy se předpokládá, že vrchol výkonnosti nastává mezi 35 až 45 lety věku. V pozdějším věku se těží ze zkušeností a nebývá ani zvykem ke konci pracovní kariéry plat snižovat," uvádí socioložka Jitka Havlová. Nižší průměrný výdělek u lidí starších 60 let vysvětluje Vladimír Smolka ze společnosti Trexima: "V téhle věkové skupině jsou hodně zastoupeni pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, jejichž nízké odměňování snižuje průměr za celou skupinu."
Čím vyšší vzdělání, tím vyšší plat
Stále výrazněji platí v tuzemsku to, co je v zahraničí samozřejmostí již dlouho - vyšší vzdělání je poukázkou na vyšší příjem. Konkrétně, zatímco průměrná hodinová mzda pracovníka se základním vzděláním je zhruba 66 korun, vysokoškolák může počítat s 185 korunami za hodinu. Ačkoliv se vláda chce zasadit podle svého dokumentu Priorit a postupů při prosazování rovnosti mužů a žen o stejný přístup zaměstnavatelů k ženám a mužům a také zákoník práce diskriminaci přímo zakazuje, v odměňování stále trvá. Naopak podle posledních výsledků šetření sociologického ústavu jsou neodůvodněné platové rozdíly mezi ženami a muži až třetinové a spíše se prohlubují. To by však mohla být podle odborníků závažná překážka hladkého vstupu České republiky do Evropské unie.
Průměrné hodinové mzdy podle dosaženého vzdělání (Kč)
Základní a nedokončené 66
Střední bez maturity 77
Střední s maturitou 100
Vyšší odborné a bakalářské 121
Vysokoškolské 184
Poznámka: hrubá mzda, v podnikatelské sféře za 1. čtvrtletí roku 2001
Pramen: Trexima Zlín
Průměrné hodinové mzdy podle věku (Kč)
do 20 let 52
20 až 29 let 83
30 až 39 let 98
40 až 49 let 95
50 až 59 let 96
60 a více 88
Průměr v ČR: 93
Poznámka: hrubá mzda, v podnikatelské sféře za 1. čtvrtletí roku 2001
Pramen: Trexim a Zlín
Průměrné mzdy zaměstnanců za hodinu (Kč)
1. Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 209
2. Vědečtí a odborní duševní pracovníci 142
3. Techničtí (zdravotníci) a pedagogičtí pracovníci 109
4. Řemeslníci, výrobci a zpracovatelé 82
5. Obsluha strojů a zařízení 79
6. Nižší administrativní pracovníci 77
7. Provozní pracovníci ve službách a obchodu 60
8. Dělníci v zemědělství, lesnictví a rybářství 56
9. Pomocníci a nekvalifikovaní pracovníci 56
Průměr v ČR: 93
Poznámka: hrubá mzda, v podnikatelské sféře za 1. čtvrtletí roku 2001
Pramen: Trexima Zlín
Plat s věkem růst nemusí
Nejvyšší průměrnou hodinovou mzdu myjí lidé ve věku mezi 30 až 39 lety, a to 98 koruny, naopak nejnižší lidé do 20 let 52 koruny. Ve věku od 30 do 59 let jsou průměrné hodinové odměny jen nepatrně odlišné, výrazněji klesají až po šedesátém roku věku. "To přesně odpovídá vývoji profesní dráhy, kdy se předpokládá, že vrchol výkonnosti nastává mezi 35 až 45 lety věku. V pozdějším věku se těží ze zkušeností a nebývá ani zvykem ke konci pracovní kariéry plat snižovat," uvádí socioložka Jitka Havlová. Nižší průměrný výdělek u lidí starších 60 let vysvětluje Vladimír Smolka ze společnosti Trexima: "V téhle věkové skupině jsou hodně zastoupeni pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, jejichž nízké odměňování snižuje průměr za celou skupinu."
Čím vyšší vzdělání, tím vyšší plat
Stále výrazněji platí v tuzemsku to, co je v zahraničí samozřejmostí již dlouho - vyšší vzdělání je poukázkou na vyšší příjem. Konkrétně, zatímco průměrná hodinová mzda pracovníka se základním vzděláním je zhruba 66 korun, vysokoškolák může počítat s 185 korunami za hodinu. Ačkoliv se vláda chce zasadit podle svého dokumentu Priorit a postupů při prosazování rovnosti mužů a žen o stejný přístup zaměstnavatelů k ženám a mužům a také zákoník práce diskriminaci přímo zakazuje, v odměňování stále trvá. Naopak podle posledních výsledků šetření sociologického ústavu jsou neodůvodněné platové rozdíly mezi ženami a muži až třetinové a spíše se prohlubují. To by však mohla být podle odborníků závažná překážka hladkého vstupu České republiky do Evropské unie.
Průměrné hodinové mzdy podle dosaženého vzdělání (Kč)
Základní a nedokončené 66
Střední bez maturity 77
Střední s maturitou 100
Vyšší odborné a bakalářské 121
Vysokoškolské 184
Poznámka: hrubá mzda, v podnikatelské sféře za 1. čtvrtletí roku 2001
Pramen: Trexima Zlín
Průměrné hodinové mzdy podle věku (Kč)
do 20 let 52
20 až 29 let 83
30 až 39 let 98
40 až 49 let 95
50 až 59 let 96
60 a více 88
Průměr v ČR: 93
Poznámka: hrubá mzda, v podnikatelské sféře za 1. čtvrtletí roku 2001
Pramen: Trexim a Zlín
Průměrné mzdy zaměstnanců za hodinu (Kč)
1. Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 209
2. Vědečtí a odborní duševní pracovníci 142
3. Techničtí (zdravotníci) a pedagogičtí pracovníci 109
4. Řemeslníci, výrobci a zpracovatelé 82
5. Obsluha strojů a zařízení 79
6. Nižší administrativní pracovníci 77
7. Provozní pracovníci ve službách a obchodu 60
8. Dělníci v zemědělství, lesnictví a rybářství 56
9. Pomocníci a nekvalifikovaní pracovníci 56
Průměr v ČR: 93
Poznámka: hrubá mzda, v podnikatelské sféře za 1. čtvrtletí roku 2001
Pramen: Trexima Zlín
