Mzda se vyplácí na pracovišti zaměstnanců v pracovní době v den, který si zaměstnavatel stanovil jako výplatní den. Má-li zaměstnavatel více pracovišť v různých částech města nebo okresu, je pracovištěm vždy místo, kde zaměstnanec pravidelně pracuje, nikoli například místo, kde je mzdová účtárna nebo pokladna. I z této zásady může stanovit zaměstnavatel výjimku se souhlasem odborové organizace nebo vnitropodnikovým předpisem. Je to například tehdy, jde-li například o riziková nebo zdravotně závadná pracoviště, kde by nebylo vhodné mzdy vyplácet.
Koruny nebo naturálie?
Nejčastěji jsou lidé za práci odměňováni v korunách. Výjimkou jsou zaměstnanci pracující v cizině. Těm lze podle zákona o mzdě poskytovat s jejich souhlasem mzdu nebo její část v jiné měně v přepočtu podle kursovního lístku národní banky. A co naturálie? I v takové podobě mohou dostat někteří zaměstnanci svou mzdu. Neznamená to však, že pracovníci lihovaru dostanou vedle výplaty také několik lahví alkoholu. Každý zaměstnavatel, který chce svým pracovníkům část mzdy poskytovat v naturáliích, musí dodržet několik zásad. Část mzdy, a to nejméně ve výši minimální mzdy, musí být vyplacena v penězích. Tuto zásadu je nutno vždy dodržet, i kdyby zaměstnanec souhlasil s poskytováním celé mzdy v naturální podobě. S poskytnutím části mzdy v naturální formě musí zaměstnanec souhlasit a v písemné dohodě je třeba sjednat podmínky takové výplaty. Jako naturální mzdu však nelze například poskytovat lihoviny, cigarety nebo jiné návykové látky. Za naturální mzdu se nepovažuje bezplatné jízdné, tarifní slevy nebo jiné jízdní výhody pro zaměstnance dopravních společností, případně pro jejich rodinné příslušníky. Výše naturální mzdy musí být vyjádřena v peněžní formě v prodejních spotřebitelských cenách pro daňové účely.
Kdy lze poslat mzdu poštou?
Když se pracovník z vážných důvodů nemůže dostavit k převzetí mzdy, zašle mu ji zaměstnavatel buď ihned ve výplatní den, nebo v nejbližší následující pracovní den. Za vážné důvody se pokládá nemoc zaměstnance, čerpání mateřské dovolené, vojenská nebo civilní služba nebo jiné překážky v práci trvající delší dobu. Dovolená není vážným důvodem pro zasílání mzdy, protože zaměstnanec má možnost požádat o vyplacení příslušné části mzdy před nástupem dovolené a zaměstnavatel musí jeho žádosti vyhovět. Zaměstnavatel v těchto případech zasílá mzdu zaměstnanci na svůj náklad a nebezpečí na adresu jeho trvalého pobytu. To znamená, že zaměstnavatel musí hradit poštovné a případná ztráta peněz, které byly svěřeny k přepravě, jde k jeho tíži. Když zaměstnavatel nezajistí včasné a správné doručení peněz, dostává se do prodlení a v takovém případě mu vzniká povinnost nejen uhradit mzdu, ale i úroky z prodlení, jejichž výše odpovídá obecným úrokovým úvěrovým sazbám podle občanského zákoníku. K převzetí mzdy lze zmocnit i jinou osobu. Může to být například druhý z manželů, rodiče nebo i cizí osoba, plná moc musí být vždy dána písemně a musí v ní být jasně uveden rozsah oprávnění, jinak je neplatná. Jde-li o dlouhodobé zmocnění, musí být uloženo mezi doklady ve mzdové účtárně nebo v pokladně. Bez písemného zmocnění nesmí zaměstnavatel nikomu jinému mzdu vyplatit. Pokud by to udělal, šlo by o neoprávněnou výplatu a v případě, že by pracovník mzdu nedostal a domáhal se nového vyplacení mzdy například v pracovněprávním sporu, musel byl zaměstnavatel mzdu znovu vyplatit, a to i s případnými úroky z prodlení. Této povinnosti se nemůže zbavit tím, že by odkázal zaměstnance, aby mzdu sám vymáhal na osobě, která mzdu neoprávněně převzala.
Mzdové nároky smrtí nezanikají
Povinnost zaměstnavatele vyplatit dlužnou mzdu (nebo náhradu mzdy) trvá i po smrti zaměstnance, nárok na ni přechází na rodinné příslušníky. Zaniká pouze nárok na náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění, který je osobním nárokem zaměstnance. Ostatní peněžité nároky jeho smrtí nezanikají a přecházejí až do výše odpovídající trojnásobku jeho měsíčního průměrného výdělku postupně přímo na manžela zemřelého, případně na jeho děti a konečně na rodiče, jestliže s ním žili v době smrti ve společné domácnosti. Předmětem dědictví se stávají pouze částky převyšující uvedenou hranici a veškerá mzda, pokud neexistují osoby shora uvedené.
Koruny nebo naturálie?
Nejčastěji jsou lidé za práci odměňováni v korunách. Výjimkou jsou zaměstnanci pracující v cizině. Těm lze podle zákona o mzdě poskytovat s jejich souhlasem mzdu nebo její část v jiné měně v přepočtu podle kursovního lístku národní banky. A co naturálie? I v takové podobě mohou dostat někteří zaměstnanci svou mzdu. Neznamená to však, že pracovníci lihovaru dostanou vedle výplaty také několik lahví alkoholu. Každý zaměstnavatel, který chce svým pracovníkům část mzdy poskytovat v naturáliích, musí dodržet několik zásad. Část mzdy, a to nejméně ve výši minimální mzdy, musí být vyplacena v penězích. Tuto zásadu je nutno vždy dodržet, i kdyby zaměstnanec souhlasil s poskytováním celé mzdy v naturální podobě. S poskytnutím části mzdy v naturální formě musí zaměstnanec souhlasit a v písemné dohodě je třeba sjednat podmínky takové výplaty. Jako naturální mzdu však nelze například poskytovat lihoviny, cigarety nebo jiné návykové látky. Za naturální mzdu se nepovažuje bezplatné jízdné, tarifní slevy nebo jiné jízdní výhody pro zaměstnance dopravních společností, případně pro jejich rodinné příslušníky. Výše naturální mzdy musí být vyjádřena v peněžní formě v prodejních spotřebitelských cenách pro daňové účely.
Kdy lze poslat mzdu poštou?
Když se pracovník z vážných důvodů nemůže dostavit k převzetí mzdy, zašle mu ji zaměstnavatel buď ihned ve výplatní den, nebo v nejbližší následující pracovní den. Za vážné důvody se pokládá nemoc zaměstnance, čerpání mateřské dovolené, vojenská nebo civilní služba nebo jiné překážky v práci trvající delší dobu. Dovolená není vážným důvodem pro zasílání mzdy, protože zaměstnanec má možnost požádat o vyplacení příslušné části mzdy před nástupem dovolené a zaměstnavatel musí jeho žádosti vyhovět. Zaměstnavatel v těchto případech zasílá mzdu zaměstnanci na svůj náklad a nebezpečí na adresu jeho trvalého pobytu. To znamená, že zaměstnavatel musí hradit poštovné a případná ztráta peněz, které byly svěřeny k přepravě, jde k jeho tíži. Když zaměstnavatel nezajistí včasné a správné doručení peněz, dostává se do prodlení a v takovém případě mu vzniká povinnost nejen uhradit mzdu, ale i úroky z prodlení, jejichž výše odpovídá obecným úrokovým úvěrovým sazbám podle občanského zákoníku. K převzetí mzdy lze zmocnit i jinou osobu. Může to být například druhý z manželů, rodiče nebo i cizí osoba, plná moc musí být vždy dána písemně a musí v ní být jasně uveden rozsah oprávnění, jinak je neplatná. Jde-li o dlouhodobé zmocnění, musí být uloženo mezi doklady ve mzdové účtárně nebo v pokladně. Bez písemného zmocnění nesmí zaměstnavatel nikomu jinému mzdu vyplatit. Pokud by to udělal, šlo by o neoprávněnou výplatu a v případě, že by pracovník mzdu nedostal a domáhal se nového vyplacení mzdy například v pracovněprávním sporu, musel byl zaměstnavatel mzdu znovu vyplatit, a to i s případnými úroky z prodlení. Této povinnosti se nemůže zbavit tím, že by odkázal zaměstnance, aby mzdu sám vymáhal na osobě, která mzdu neoprávněně převzala.
Mzdové nároky smrtí nezanikají
Povinnost zaměstnavatele vyplatit dlužnou mzdu (nebo náhradu mzdy) trvá i po smrti zaměstnance, nárok na ni přechází na rodinné příslušníky. Zaniká pouze nárok na náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění, který je osobním nárokem zaměstnance. Ostatní peněžité nároky jeho smrtí nezanikají a přecházejí až do výše odpovídající trojnásobku jeho měsíčního průměrného výdělku postupně přímo na manžela zemřelého, případně na jeho děti a konečně na rodiče, jestliže s ním žili v době smrti ve společné domácnosti. Předmětem dědictví se stávají pouze částky převyšující uvedenou hranici a veškerá mzda, pokud neexistují osoby shora uvedené.
