Ikonos 2. Zatímco předcházející tělesa posílala do svých řídicích středisek snímky zemského povrchu, na kterých byly zřetelné objekty o minimální velikosti deseti metrů, americký Ikonos je desetkrát přesnější.
Na černobílých záběrech se dají rozlišit předměty jednometrové a na barevných čtyřmetrové. Touto rozlišovací schopností se přibližují družicím špionážním, které dodávají vojákům a zpravodajům snímky s centimetrovými podrobnostmi.
Prodej kontrolovaný zpravodaji
Záběry z těchto civilních družic by mohli používat i někteří diktátoři. Proto podléhá jejich distribuce novému americkému vládnímu úřadu - Národní snímkovací a mapovací agentuře NIMA (National Imagery and Mapping Agency). Jejím prvním ředitelem jmenoval prezident Bill Clinton generála Jamese C. Kinga. Tato agentura spadá do zpravodajské komunity, takže bezprostředně podléhá řediteli Ústředního zpravodajství, což je vždy šéf CIA jako člen vlády. Cenzurování kosmických snímků dělá NIMA tím způsobem, že je nakoupí od soukromých firem a pak bude povolovat jejich prodej jednotlivým zájemcům. Firma Space Imaging z Denveru v Koloradu, která družici Ikonos vlastní, směla zveřejnit na internetu snímky několika hlavních měst světa s rozlišovací schopností čtyř metrů. Při vypouštění první družice Ikonos letos v dubnu havarovala její nosná raketa. Společnost Space Imaging nyní připravuje zdokonalenou aparaturu. Rovněž některé další americké firmy se chystají vypouštět družice pro dálkový průzkum, které budou dodávat záběry s jednometrovými podrobnostmi.
Staré záběry odtajněny
Ruská firma Energija nabízí už čtyři roky snímky ze starých sovětských špionážních družic, na kterých jsou zřetelné objekty o velikosti 0,75-1,5 metru. Před třemi lety si Rusko a USA vyměnily špionážní záběry z šedesátých let, které může druhá strana využít k ekologickým výzkumům - je totiž zajímavé porovnat situaci před čtvrt stoletím a dnes. Vzápětí nato americká vláda odtajnila snímky zemského povrchu, které pořizovala v šedesátých a začátkem sedmdesátých let v rámci projektu Corona. Geologická služba USA účtuje kus za něco přes deset dolarů. Politický analytik John C. Baker z Univerzity George Washingtona se domníval, že když budou USA s údaji z komerčních fotoprůzkumných družic delikátně zacházet, mohly by přispět ke stabilitě znesvářených regionů. Ovšem na druhé straně se tím znovu potvrdí, že informace jsou bohatstvím. Majitelé těchto záběrů totiž poměrně lacino a snadno zjistí, jaké přírodní bohatství v určité oblasti leží. Už nyní mají státy a podniky, které nakupují snímky družicového průzkumu s rozlišovací schopností 10 - 30 metrů, před ostatními náskok.
- pátek 26. listopadu 1999
