Je to poprvé na světě, kdy byl bývalý šéf státu odsouzen za genocidu soudem ve své vlastní zemi. Maximálně možný trest v Guatemale je 50 let odnětí svobody. Montt dostal 50 let za genocidu a 30 let za zločiny proti lidskosti.
Dnes šestaosmdesátiletý Montt stál v čele země 17 měsíců po vojenském puči z roku 1982. Soud ho shledal vinným z podílu na smrti více než 1 700 domorodců při potlačení jejich povstání.
Podle žalobců také jako vrchní velitel armády nečinně přihlížel, jak vojáci znásilňovali a mučili své oběti z řad odpůrců režimu podporovaného USA.
Proces trval dva měsíce a svědčilo v něm několik desítek obětí nebo jejich příbuzných. Žaloba trvala na tom, že nejkrutější masakry se odehrály právě v době, kdy Guatemalu vedl Montt. Někdejší vůdce země ale obvinění popíral a řekl, že o rozkazech k masakrům nevěděl.
Jeho obhájci chtějí dosáhnout zrušení trestu. Tvrdí, že jejich mandant neměl šanci a že bylo předem jasné, že bude odsouzen. Do soudní síně prý přišel se sbaleným kufrem. Vynesení verdiktu přihlížela řada příbuzných obětí masakrů a když soudkyně vynesla verdikt, propukli v jásot a mayové začali zpívat.
Spolu s Monttem byl souzen i bývalý generál José Mauricio Rodríguez Sánchez, který patřil v době jeho vlády ke špičkám armády. Soud ho nicméně viny zprostil.
V Guatemale se hromadně zabíjelo už před Monttem a i po něm. Občanská válka v této středoamerické zemi různou měrou zuřila od roku 1960 do roku 1996. Podle OSN při ní zemřelo či beze stopy zmizelo přes 200 tisíc lidí, převážně indiánů.
Vojenský generál Montt se dostal pučem k moci v březnu 1982. Podle státního žalobce existují důkazy o zavraždění 5 271 mayských indiánů kmene Ixil. Nejméně 1 771 jich zemřelo během patnácti masakrů, které vládní síly provedly v letech diktátorovy vlády. Generál ve výslužbě se trestnímu stíhání dlouhá léta úspěšně vyhýbal.
