Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V Lidicích si lidé připomněli 75 let od vyhlazení obce nacisty

  10:42aktualizováno  13:52
V Lidicích na Kladensku si lidé připomněli 75 let od vyhlazení obce nacisty. Pietního aktu se zúčastnili i ministr kultury Daniel Herman, plzeňský biskup Tomáš Holub, předseda svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička nebo místopředsedkyně Senátu Miluše Horská.

Pietní vzpomínka k 75. výročí vyhlazení Lidic (10. června 2017). | foto: ČTK

Pietní vzpomínce ráno předcházela ranní mše Tomáše Holuba na základech kostela svatého Martina, poté se účastníci akce včetně pamětníků přesunuli ke společnému hrobu lidických mužů, kde zazněly projevy a lidé začali pokládat desítky věnců.

Hlavní projev přednesla senátorka Horská (KDU-ČSL), podle ní Lidice ukazují na roli obyčejných lidí ve válce. Kromě jiného zdůraznila význam smrti zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha pro ukončení války. Právě domnělá souvislost jednoho z lidických obyvatel s útokem na protektora byla důvodem vyhlazení Lidic. „O smrti Heydricha nehovořme prosím jako o atentátu, o slovu, které evokuje kriminální čin. Byl to útok, byl to hrdinský útok,“ uvedla Horská.

„Tři čtvrtě století po hrůzné události se však ve světě stále dějí zločiny proti lidskosti a symbol Lidice dostává stále obecnější význam,“ řekla ředitelka památníku Martina Lehmannová.

Fotogalerie

Předseda svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička se ve svém projevu pozastavil nad neúčastí dětí u některých pietních setkání. Podle něj by ředitelé škol měli žáky více vést k podobným akcím. „Jak snadno se v hlavách dětí dají narýsovat čáry jiné, prosté a jednoduché, že třeba nakonec žádná válka nebyla a vše je a byla jen taková velká počítačová hra,“ varoval Vodička.

Program pokračoval tradiční přehlídkou dětských pěveckých sborů Světlo za Lidice, v rámci ní zazpíval Martin Chodúr s více než stočlenným sborem a uvedl také svou píseň Lidice. Podle něj má hudba velkou schopnost emočního přenosu a dokáže někdy zaujmout více než vyprávění. „Pokud je tam kvalitní a emočně zajímavý hudební doprovod, tak vás to vtáhne do děje a dokážete se vcítit o mnoho víc,“ řekl v sobotu Chodúr.

Nacisté obec, kde žilo zhruba 500 obyvatel, vypálili 10. června 1942. Důvodem byla domnělá souvislost jednoho z lidických obyvatel s likvidací zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. V Lidicích bylo zastřeleno 173 mužů, ženy byly internovány v koncentračním táboře v Ravensbrücku a děti, kromě několika, zavraždili nacisté plynem ve vyhlazovacím táboře v Chelmnu. Zemřelo 340 lidických obyvatel.

Po ukončení války se zpět do vlasti vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí. Letos si Lidice připomněly 70 let od obnovení obce, o jejich opětovném vybudování rozhodla vláda hned po skončení druhé světové války.

Zpověď lidické ženy. Natočeno v roce 2008:

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Poznáte místo?
100 POHLEDŮ: Přehlídka dopravní prehistorie. Poznáte místo?

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Nejteplejší den roku trávili lidé také na u brněnské přehrady. (1. srpna 2017)
O víkendu do Česka dorazí tropy, pak se mírně ochladí a přijdou bouřky

Česko o víkendu znovu zasáhnou tropické teploty přesahující třicítku. V neděli bude na jihovýchodě Moravy až 34 stupňů, poté se mírně ochladí a objeví se...  celý článek

Volební lídr STAN Jan Farský na programové konferenci
Učitelům slibuje STAN 45 tisíc měsíčně, občanům jednodušší zákony

S cílem získat 7 až 10 procent hlasů jde do letošních parlamentních voleb hnutí Starostové a nezávislí. „Sedm je základ, deset by byl úspěch,“ řekl iDNES.cz...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.