Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Legie Condor srovnala Guernicu se zemí, nálet byl ale vojenské fiasko

  6:54aktualizováno  6:54
Baskické městečko Guernica se stalo symbolem hrůz 20. století. Právě před 75 lety ho téměř srovnaly se zemí německé a italské bombardéry a Pablo Picasso zkázu města zvěčnil na svém monumentálním plátně. Z vojenského hlediska však byl nálet na Guernicu neúspěšný.

Následky náletu na baskickou Guernicu z 26. dubna 1937 | foto: Profimedia.cz

Zkáza z nebes se na poklidné horské městečko snesla v pondělí 26. dubna 1937. Oblohu zastřeli oceloví dravci německé Legie Condor a italské Aviazione Legionaria a na Guernicu dlouhé tři hodiny padala jedna puma za druhou.

Guernica

Historicky hlavní město sveřepých Basků leží pár kilometrů od moře na severošpanělském pobřeží. Obec Guernica y Luno, v níž dnes žije asi 16 tisíc obyvatel, má pro nejstarší osadníky Pyrenejského poloostrova výjimečný význam.
Pod památným dubem se scházeli radní baskických obcí a kastilští panovníci tam stvrzovali Baskům jejich práva. Stojí zde i baskický první parlament. Dnes se tam konají už jen slavnostní zasedání a parlament Baskického autonomního společenství sídlí ve Vitorii.

Byl to první masivní letecký útok na civilisty v Evropě, ale historici se o skutečný počet obětí bombardování dodnes přou. Baskická vláda tehdy oznámila, že zemřelo 1 654 civilistů. Novější odhady uvádějí 200 až 400 obětí a dalších asi 590 lidí podlehlo zraněním v nemocnici v Bilbau.

Guernica měla tehdy asi 5 000 obyvatel, byla ale též útočištěm mnoha lidí prchajících před hrůzami španělské občanské války. Osudné pondělí byl navíc obvyklý den trhů, který přivedl do města i obchodníky z okolí. Jestli se ale skutečně trh konal, je sporné. Baskická vláda totiž tehdy zakázala shromáždění jako prevenci blokování cest.

Proč byla cílem náletů právě Guernica, která neměla zvláštní strategický význam? Možná proto, že symbolizovala odpor republikánských Basků. Zároveň pučistům stála v cestě k nedalekému Bilbau, dobře opevněnému městu, které bylo klíčovým bodem k ovládnutí severu země.

Chci si otestovat Luftwaffe, naléhal Göring

Z vojenského hlediska byly nálety na Guerniku naprostým fiaskem. Bomby nezničily ani jeden most, nepodařilo se přerušit železniční dopravu a nedotčeny zůstaly i dvě zbrojovky ve městě. Snad proto, že první bombometčíci nevzali v úvahu silný severní vítr a poté už v závalech kouře byla špatná viditelnost.

Někteří historici upozorňují, že nacionalisté možná chtěli továrny zachovat pro své pozdější využití. Bombardování civilistů šokovalo svět a Frankovi nacionalisté se snažili rozšířit zprávu, že město zničila při ústupu baskická armáda.

Fotogalerie

Občanská válka skončila 1. dubna 1939 vítězstvím jednotek generála Franciska Franka, který pak ve Španělsku nastolil téměř čtyřicetiletou diktaturu. Konflikt, jenž si vyžádal přes půl milionu obětí, je také označován jako nejmezinárodnější ze všech občanských válek.

Vedle tisícovek interbrigadistů (včetně asi 2 000 Čechoslováků) se do ní zapojilo Německo, Itálie i Sovětský svaz. Španělsko se tak pro ně podle některých historiků stalo vojenským cvičištěm před druhou světovou válkou.

K tomu se ostatně před norimberským tribunálem v roce 1946 přiznal i říšský maršál Hermann Göring: "Naléhal jsem na něj (na Hitlera), aby podpořil Franka za všech okolností. Zaprvé, abychom zabránili šíření komunismu, zadruhé, abych si otestoval svou mladou Luftwaffe."

Guernica, Baskicko

Guernica, Baskicko

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Polonahý prezident Vladimir Putin se na dovolené chlubí jedním ze svých úlovků...
Buď jak Putin, ukaž hruď. Lidé na fotkách napodobují ruského prezidenta

Tisíce lidí se rozhodly vzdát poctu ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi a vyfotit se bez trička. Reagují tak na nejnovější zveřejněné fotografie Putina z...  celý článek

Britská herečka Laila Rouassová v seriálu Holby City
Herečka se v Barceloně schovala do mrazáku, z úkrytu pilně tweetovala

Herečka Laila Rouassová z britského seriálu Holby City se během čtvrtečních teroristických útoků v Barceloně ukryla v mrazáku. Na Twitteru svým fanouškům...  celý článek

Ulice Barcelony den po teroristickém útoku (18. srpna 2017)
Odborník: Španělé už odhalili desítky spiknutí, útok byl otázkou času

Hrozba radikálního islamismu není ve Španělsku nová, říká odborník na politický terorismus Miroslav Mareš. Od 90. let tamní policie překazila desítky pokusů o...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.