Zkáza z nebes se na poklidné horské městečko snesla v pondělí 26. dubna 1937. Oblohu zastřeli oceloví dravci německé Legie Condor a italské Aviazione Legionaria a na Guernicu dlouhé tři hodiny padala jedna puma za druhou.
GuernicaHistoricky hlavní město sveřepých Basků leží pár kilometrů od moře na severošpanělském pobřeží. Obec Guernica y Luno, v níž dnes žije asi 16 tisíc obyvatel, má pro nejstarší osadníky Pyrenejského poloostrova výjimečný význam. |
Byl to první masivní letecký útok na civilisty v Evropě, ale historici se o skutečný počet obětí bombardování dodnes přou. Baskická vláda tehdy oznámila, že zemřelo 1 654 civilistů. Novější odhady uvádějí 200 až 400 obětí a dalších asi 590 lidí podlehlo zraněním v nemocnici v Bilbau.
Guernica měla tehdy asi 5 000 obyvatel, byla ale též útočištěm mnoha lidí prchajících před hrůzami španělské občanské války. Osudné pondělí byl navíc obvyklý den trhů, který přivedl do města i obchodníky z okolí. Jestli se ale skutečně trh konal, je sporné. Baskická vláda totiž tehdy zakázala shromáždění jako prevenci blokování cest.
Proč byla cílem náletů právě Guernica, která neměla zvláštní strategický význam? Možná proto, že symbolizovala odpor republikánských Basků. Zároveň pučistům stála v cestě k nedalekému Bilbau, dobře opevněnému městu, které bylo klíčovým bodem k ovládnutí severu země.
Chci si otestovat Luftwaffe, naléhal Göring
Z vojenského hlediska byly nálety na Guerniku naprostým fiaskem. Bomby nezničily ani jeden most, nepodařilo se přerušit železniční dopravu a nedotčeny zůstaly i dvě zbrojovky ve městě. Snad proto, že první bombometčíci nevzali v úvahu silný severní vítr a poté už v závalech kouře byla špatná viditelnost.
Někteří historici upozorňují, že nacionalisté možná chtěli továrny zachovat pro své pozdější využití. Bombardování civilistů šokovalo svět a Frankovi nacionalisté se snažili rozšířit zprávu, že město zničila při ústupu baskická armáda.
Občanská válka skončila 1. dubna 1939 vítězstvím jednotek generála Franciska Franka, který pak ve Španělsku nastolil téměř čtyřicetiletou diktaturu. Konflikt, jenž si vyžádal přes půl milionu obětí, je také označován jako nejmezinárodnější ze všech občanských válek.
Vedle tisícovek interbrigadistů (včetně asi 2 000 Čechoslováků) se do ní zapojilo Německo, Itálie i Sovětský svaz. Španělsko se tak pro ně podle některých historiků stalo vojenským cvičištěm před druhou světovou válkou.
K tomu se ostatně před norimberským tribunálem v roce 1946 přiznal i říšský maršál Hermann Göring: "Naléhal jsem na něj (na Hitlera), aby podpořil Franka za všech okolností. Zaprvé, abychom zabránili šíření komunismu, zadruhé, abych si otestoval svou mladou Luftwaffe."
