Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pak už bylo všechno jenom horší, vzpomíná Židovka na Křišťálovou noc

  17:56aktualizováno  17:56
Německo si připomíná tři čtvrtě století od Křišťálové noci. Pogrom, který získal jméno díky střepům ze stovek vymlácených židovských obchodů, nasměroval Německo k holokaustu. A židovské organizace varují, že antisemitismus je v Evropě opět na vzestupu.

Atentát na němecého dplomata v Paříži Ernsta von Ratha rozpoutal vlnu násilí proti židovskému obyvatelstvu. V noci z 9. na 10. listopadu 1938 bylo zabito 91 Židů, zničeno přes 7500 obchodů a vypáleno 1200 synagog. | foto: Profimedia.cz

Němečtí Židé museli již před osudnou nocí z devátého na desátého listopadu 1938 čelit řadě diskriminačních opatření a fyzických útoků, které započaly nástupem Adolfa Hitlera k moci v roce 1933. Nacistickým režimem organizovaný pogrom však zbořil poslední zábrany a Němci vykročili na cestu, která končila v Osvětimi, Treblince a dalších vyhlazovacích táborech..

Ruth Recknagelová se narodila v roce 1930 a obrazy zkázy má dodnes v živé paměti. Osmiletá židovská dívka se pár dní po řádění nacistických bojůvek procházela se svým otcem kolem rozmlácených výloh židovských obchodů. "Ten obraz se mi nikdy nevytratí," říká v rozhovoru pro BBC. "Byl to rozhodující zlom, od té doby bylo vše jenom horší," dodává.

Křišťálová noc

Nacistickému režimu jako záminka k rozpoutání pogromu posloužil atentát na německého diplomata Ernsta von Ratha, kterého v Paříži zastřelil židovský mladík Herschel Grynszpan.

Ministr propagandy Joseph Goebbels po jeho smrti atentát označil za projev židovského spiknutí proti německému národu a vyzval veřejnost k odvetě.  Funkcionáři SA a dalších organizací si řeč vyložili jako pobídku k zahájení pogromu.

Násilné akce se rozhořely 9. listopadu kolem jedenácté večer. Naplno zuřily po celou noc, přičemž v některých odlehlejších oblastech skončily až 10. listopadu odpoledne.

Kromě Německa zasáhl pogrom v menší míře také nedlouho předtím připojené Rakousko i Německem okupované české pohraničí (například Karlovy Vary, Liberec či Sokolov).

Zfanatizovaná lůza zničila přes 1 200 synagog a zhruba 7 500 obchodů . Během noci zemřelo 91 lidí, řada Židů v následujících dnech spáchala sebevraždu. Podle střepů z rozbitých výloh a oken dostal pogrom název Křišťálová noc.

Zdroj: ČTK

Na pogrom pamatuje i dnes devětasedmdesátiletý Al Kuhn. "Okolo desáté hodiny večer si pro nás přjeli. Odvezli mě, rodiče i sestru do radnice v našem městě, Barchfeldu."

Rodinu naložili do nákladního auta společně s ostatními Židy. Nikdo jim neřekl, kam jedou, ani proč jsou odváženi pryč z domova. "Nebál jsem se," vzpomínal pro web jweekly.com Kuhn. "Pro mě to bylo dobrodružství," říká muž, kterému tehdy byly čtyři roky.

Skupina Židů se musela rozdělit na muže a ženy s dětmi. Muže později nacisté odvezli do koncentračního tábora Buchenwald.

Křišťálová noc se dotýkala všeho, co mělo něco společného s Židy. Hořely synagogy, židovské obchody, školy i nemocnice. Korespondent Daily Telegraph, který byl v tu dobu v Berlíně, vylíčil událost jako "jednu z nejšpinavějších ukázek bestiálnosti." Na vlastní oči viděl, jak nacisté vtrhli do židovské nemocnice, kde naháněli židovské děti a útočili na zdravotní sestry i doktory.

Jak je na tom Německo nyní?

Třičtvrtě století po nacistickém pogromu Německo zpytuje svědomí. Děti se ve školách učí o holokaustu a státníci opakují, že něco takového se už nesmí opakovat. Kancléřka Angela Merkelová se nechala slyšet, že útok proti Židovi je útok proti všem.

Je ale osvěta dostatečná a jak to vypadá s antisemitismem v Německu nyní? Podle nejnovější studie univerzity v Bielefeldu pětina Němců chová latentní antisemitismus, tichý a nevyřčený odpor k Židům. Dalších 5 až 10 procent Němců se k antisemitismu hlásí otevřeně.

Fotogalerie

Nejedná se pouze o problém Německa, kde Židé představují pouze jedno procento obyvatelstva. Na přetrvávající předsudky si stěžují i Židé žijící ve Francii, Belgii, Nizozemsku nebo třeba ve Velké Británii. Mnozí z nich i dnes zažívají fyzické nebo psychické útoky.

Vyplynulo to z výzkumu agentury FRA (European Union Agency for Fundamental Rights), která vypracovala zprávu obsahující výpovědi necelých šesti tisíc Židů žijících v osmi zemích EU.

Mezi její hlavní zjištění patří, že celé tři čtvrtiny dotazovaných Židů považují za velký problém antisemitismus na internetu.  Dvě třetiny respondentů považují antisemitismus za významný problém ve své zemi a o deset procent více lidí uvedlo, že situace se za posledních pět let zhoršila. Dvacet jedna procent respondentů uvedlo, že během minulého roku je někdo kvůli jejich původu napadl, urazil či obtěžoval.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.