Pietní akt začal státní hymnou, po přehlídce vojenských a policejních jednotek přinesli vojáci na nádvoří před památníkem historické armádní prapory za zvuku husitského chorálu Ktož sú boží bojovníci. Prezident a političtí představitelé, zástupci spolků a válečných veteránů položili věnce k památníku. Následovala minuta ticha za padlé vojáky a salvy vypálené čestnou stráží. Nad shromážděním pak proletěla dvojice armádních gripenů.
Zeman po ukončení piety novinářům připomněl, že výročí konce války v Česku právě 8. května je aktuální stále. Na jeho návrh z počátku 90. let se slaví v tento den, nikoli o den později jako v době komunistické minulosti. „Není na škodu si nastudovat trochu historie a dozvědět se, kdy byla podepsána kapitulace v Remeši, zdůrazňuji v Remeši, v Berlíně byla až druhá a kapituluje se zpravidla jenom jednou,“ poznamenal.
Akce na Vítkově se účastnili také předsedové obou parlamentních komor Milan Štěch a Jan Hamáček, premiér Bohuslav Sobotka, ministři obrany a kultury Martin Stropnický a Daniel Herman, pražská primátorka Adriana Krnáčová a kardinál Dominik Duka. Ten má dnešní den spojený s rodinnou tradicí, jeho otec působil ve Velké Británii u bombardovací perutě. „Považuji svou přítomnost zde jako vyjádření úcty a vděčnosti těm, kteří dokázali za tuto zemi položit život, za ni bojovali a vrátili nám svobodu,“ řekl Duka.
Není žádné „my a oni“, napsal médiím Sobotka
Sobotka v tiskovém sdělení v souvislosti s tehdejšími válečnými událostmi varoval před nebezpečím politické ideologie založené na uvažování v kategoriích ‚my a oni‘. „Paušální odsuzování a šíření předsudků na základě pohlaví, náboženství, politického názoru, sexuální orientace či původu vždy plodí v konečném důsledku jen zlo a násilí,“ uvedl.
Zdůraznil taky nutnost aktivní občanské obrany demokratických hodnot. „Bez ohledu na to, jestli jsme demokraty levicovými nebo pravicovými. Protože za vzestupem nacistické totality stála nejen lhostejnost k pronásledování ‚těch druhých‘, ale i neschopnost demokratů se tehdejším nacistům postavit společně,“ poznamenal ministerský předseda.
Součástí piety bylo i položení květin u hrobu neznámého vojína. Vzpomínkové akce se tradičně zúčastnily čestné armádní jednotky, letos je prvně doprovodila i jednotka policejní. Piety se účastnili i někteří váleční veteráni. „Je nás stále méně a méně,“ postěžoval si brigádní generál Miloslav Masopust, který tyto příležitosti vždy vnímal i jako setkání s přáteli.
Masopust v neděli usedl vedle posledního žijícího parašutisty, brigádního generála Jaroslava Klemeše. Válečných veteránů, kteří by se mohli oslav konce druhé světové války účastnit, ubývá každým rokem. Od loňska, kdy Česko slavilo „kulaté“ výročí 70 let od skončení války, podle ředitele odboru pro válečné veterány ministerstva obrany Eduarda Stehlíka zemřelo asi 300 veteránů. Druhoválečných bojovníků tak nyní žije mírně nad 700.
Plzeň slaví už od čtvrtka
Pietní akce se konaly celý víkend. Už v sobotu například Plzní projela tradiční Ride of Freedom (více čtěte zde). Plzeň připomínku příjezdu vojáků americké armády slaví už od čtvrtka. V neděli si Plzeňané mohou prohlédnout třeba vystavenou historickou i současnou americkou techniku a výzbroj nebo navštívit americký festival pouličního jídla.
Naopak oběti Rudé armády si v Děčíně připomíná ruský motorkářský klub Noční vlci. Na akci je pozval poslanec Jaroslav Foldyna z ČSSD (více jsme psali zde). Noční vlci, označovaní za ruské nacionalisty, mají blízko k ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi.
V ruských oslavách konce druhé světové války se inspirovali i pořadatelé průvodu Nesmrtelný pluk. V neděli odpoledne prošel z pražského Loretánského na Hradčanské náměstí. Akce se zúčastnilo 200 až 300 lidí. Organizátoři se inspirovali v ruských oslavách konce války. Účastníci, z velké části rusky mluvící, nesli fotografie lidí, kteří zahynuli ve válce nebo se jí zúčastnili.
Průvod, který se uskutečnil bez incidentů, trval zhruba 20 minut. Během pochodu účastníci zpívali ruské válečné písně i Škoda lásky. Po skončení se konal koncert dětských pěveckých sborů z Česka a Ruska.
Další piety se uskutečnily třeba v Hradci Králové nebo v Praze na Klárově.
Druhé světové války se zúčastnila většina států světa. S více než 60 miliony obětí se stala dosud největším a nejvíc zničujícím válečným střetnutím v dějinách lidstva. Češi bojovali proti nacistům ve válce na západní i východní frontě.
