Prezident Hácha a Adolf Hitler při schůzce v ranních hodinách 15. března 1939.

Prezident Hácha a Adolf Hitler při schůzce v ranních hodinách 15. března 1939. | foto: Vojenský historický ústav Praha

Děti zlaté, Hácha to podepsal, jásal v roce 1939 Hitler

  • 257
Historikové odkryli detaily několikahodinové osudové schůzky Adolfa Hitlera s československým prezidentem Emilem Háchou. Nacistický vůdce hrál 15. března 1939 vabank, sliboval autonomii a pak hrozil vyvražděním národa. Když vyjednal, že československá armáda nebude klást odpor, byl nebývale nadšený.

Pro nejbližší spolupracovníky vůdce nacistického Německa Adolfa Hitlera to byl šok. Diktátor se totiž před nimi až dosud tak spontánně nikdy nechoval. Když se třeba smál, zmohl se nanejvýš na jakési pištivé zachichotání.

Emil Hácha

Narodil se 17. 7. 1872 v Trhových Svinech. Vzdělaný právník a prezident Nejvyššího správního soudu platil za znalce anglosaského práva. Spolu s bratrem přeložil humoristický román Tři muži ve člunu. Zemřel ve vězeňské nemocnici na Pankráci 27. 6. 1945 jako zlomený a nemocný muž. Až po pádu totalitního režimu začali historici rozkrývat jeho mimořádnou roli v letech nacistické okupace, kdy se snažil všemožně zmírnit nacistické represe.

„Najednou se pod náporem dvou esesmanů prudce otevřely dveře a Adolf Hitler k nám běžel s úplně změněným výrazem: Děti, křičel, rychle mi dejte pusu na obě tváře. Rychle! Mám pro vás dobrou zprávu. Hácha podepsal,“ vzpomíná na ten den Hitlerova sekretářka Christa Schröderová.

Psal se 15. březen 1939 a československý prezident Emil Hácha signoval před chvílí listinu, jíž podřizoval zemi Německu.

Až po sedmdesáti letech vychází podle historiků díky prozkoumaným německým dokumentům najevo, v jak velkém stresu Hitler při osudové schůzce byl. Přispěla k tomu obyčejná náhoda i pátrání historiků.

„Pořád mi některá fakta do sebe nezapadala, a tak jsem pátral a srovnával německé a české materiály. Ke svému ohromení jsem zjistil, že české překlady jsou nepřesné. Jednání o obsazení zbytku Československa hitlerovci najednou i s přispěním vynechaného množství detailů vyznívalo poněkud jinak,“ vysvětluje Jan B. Uhlíř z Vojenského historického ústavu.

Můj největší úspěch! křičel Hitler po jednání s Háchou

Hitler hrál vabank. Neúspěch s Háchou by mu notně zkomplikovala další plány při obsazování Polska či Francie. Hitler by navíc ztratil aureolu mírotvorce, na níž mu podle Jana B. Uhlíře z Vojenského historického ústavu v té době ještě záleželo.

„To je můj největší životní úspěch! Vstoupím do dějin jako největší Němec. Děti zlaté!“ vykřikoval před sekretářkami vůdce. Ty mu prý celé ohromené jeho neuvěřitelné přání splnily a políbily ho.

Adolf Hitler.

„V březnu 1939 si Hitler stále nemohl dovolit válku, wehrmacht nebyl dozbrojen a vycvičen. Vůdce tedy potřeboval čas, tanky a děla. A to vše mohl získat obsazením Československa. Ale bez boje. Proto na Háchu tolik naléhal, aby se mu zbytek republiky bez boje podrobil,“ dodává Uhlíř.

Teprve teď je zjevné, jak moc se Hitler ozbrojeného konfliktu obával. Československá armáda po mnichovském ponížení ani zdaleka nerezignovala a byla ke všemu odhodlána. I když si její velitelé museli být vědomi, že by vedli předem prohraný boj.

Diktátor: Zajistím vám lepší život...

Hitler v úzkých Háchovi sliboval tak rozsáhlou autonomii, jakou prý „Češi neměli ani za Rakouska-Uherska“. Ale i to, že „po vojenské intervenci Československa se wehrmacht do několika měsíců stáhne, aby si mohli Češi rozhodovat o svých záležitostech sami“.

Od mnichovské smlouvy k protektorátu

Mnichovská dohoda
Šlo o velké Hitlerovo vítězství. 29. 9. 1938 se v Mnichově sešli představitelé Německa, Itálie, Francie a Velké Británie. Jejich podpisy přišlo Československo o třetinu území: hlavně o Sudety, v nichž žila německá menšina, a také nákladně vybudovaný systém pohraničních pevností. Hitler porazil Československo, aniž by jeho wehrmacht musel vystřelit.

Vyklizení pohraničí
Českoslovenští politici přijali závěry mnichovské konference, čímž Německu podstoupili dohodnutá území. V deseti dnech muselo své domovy v pohraničí opustit 1 200 000 Čechů. 5. října 1938 rezignoval prezident Edvard Beneš. O dva měsíce později byl prezidentem zvolen Emil Hácha.

Ústupek Hitlerovi
14. března 1939 odjíždí Hácha do Berlína na jednání s Hitlerem. Při zahájení jednání Československo již neexistuje: sněm v Bratislavě vyhlašuje 14. 3. slovenskou nezávislost. Po brutálním Hitlerově nátlaku pak zcela vyčerpaný Hácha „svěřuje Čechy a Moravu pod ochranu Říše...“ Ráno obsazují zbylá česká území vojska wehrmachtu.

„Jedni ať žijí jako Češi a my chceme žít šťastně jako Němci. Chceme být vůči Čechům nepředstavitelně velkorysí,“ zapřísahal se Hitler.

Ze stenografického záznamu jednání je patrné, jak moc byl diktátor nervózní. I proto na Háchu brutálně tlačil. Na uzdě držený wehrmacht už téměř překračoval hranice a stále nebylo jasné, zda se neschyluje k válce, kterou si Hitler rozhodně nepřál.

Prezidenta Háchu postihl při jeho vzdoru dokonce srdeční záchvat – to když ustupoval před dotírajícím nacistou podél kulatého stolu.

Hitlerův tlumočník Paul Schmidt se vyděsil: „Jestli nám tu umře, tak svět řekne, že jsme ho zavraždili!“

Emil Hácha po mimořádně dramatickém jednání nakonec ustoupil. Hitler sliboval, že Češi dostanou úplnou autonomii a také život, o jakém se jim za Rakouska-Uherska nezdálo – a prezident neměl na výběr.

... vyvraždím vás

„Buď se podrobíte, anebo vás vyvraždíme,“ stupňoval svůj tlak Hitler, když Hácha stále váhal.

„Za pět hodin vstoupí německá armáda ze všech stran do Čech a německé letectvo obsadí česká letiště. Jsou dvě možnosti: vstup německých oddílů povede k boji, a pak bude odpor zlomen všemi prostředky brachiálního násilí, anebo se vše odehraje ve snesitelné formě, a potom pro mne nebude těžké poskytnout Československu velkorysou svébytnost, autonomii a zaručenou národní svobodu. Nepřejeme si žádné odnárodňování. Říše chce být vůči českému území nepředstavitelně velkorysá,“ zapřísahal Háchu již zoufalý Hitler.

„Toto prohlášení má pro nás, pane kancléři, nejvyšší důležitost,“ ujistil jednáním již zlomený a na nejvyšší míru zastrašený Hácha. A pak jen do telefonu nařídil ministru obrany Syrovému, aby armáda nekladla wehrmachtu odpor.

Z analýz přitom vyplývá, že čeští politici považovali německou okupaci až do poslední chvíle za nepravděpodobnou. I šéf armádní rozvědky František Moravec odletěl se svými lidmi do Velké Británie jen několik hodin předtím, než nacisté obsadili Prahu.

„Do klína jim tak spadla výzbroj 42 československých divizí, o čtvrtinu vzrostla produkce zbrojovek Říše a získali i zlaté rezervy Československé banky,“ hodnotí strategický význam kořisti ředitel Vojenského historického ústavu Aleš Knížek.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video