Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Na sudetoněmeckém sjezdu vyzdvihovali Nečase, jméno Zeman bylo tabu

  16:00aktualizováno  16:00
Účastníci 64. sudetoněmeckého sjezdu v sobotu na jeho úvod vyzdvihovali Petra Nečase za jeho únorový projev v Mnichově. Český premiér zde opětovně vyjádřil lítost Čechů za příkoří způsobená sudetským Němcům při vysídlení po druhé světové válce.

Německý ministr vnitra Hans-Peter Friedrich (vlevo) na sjezdu chválil českého premiéra Petra Nečase | foto: AP

Nečasovo omluvné vyjádření z Mnichova, které však nešlo za rámec česko-německé deklarace z roku 1997, v sobotu celé odcitoval německý ministr vnitra Hans-Peter Friedrich, který byl hostem zahájení dvoudenního sjezdu (více o omluvě Nečase čtěte zde).

"Tyto věty jsou historickými větami. Otevřely novou dimenzi česko-bavorských a česko-německých vztahů," uvedl Friedrich. Podobně se vyjádřila bavorská ministryně práce Christine Haderthauerová, podle níž to byl "pozoruhodný projev" a "velký signál, na němž lze do budoucna stavět".

Nejvyšší představitel sudetských Němců Bernd Posselt pak citoval zdravici bavorského premiéra Horsta Seehofera, který Nečasovu únorovou návštěvu Mnichova označil za "bod zlomu" ve vztazích mezi oběma zeměmi.

Dokumentarista Vondráček převzal od sudetských Němců cenu za lidská práva

Pozitivně hodnotili řečníci také výsledek prvních přímých prezidentských voleb v Česku, v nichž více než 40 procent hlasů pro neúspěšného kandidáta, ministra zahraničí Karla Schwarzenberga interpretovali jako příklon téměř poloviny Čechů ke kritickému pohledu na citlivou poválečnou minulost.

Schwarzenberg totiž v kampani odsoudil tehdejší postup československého prezidenta Edvarda Beneše vůči německé menšině, za což ministra ostře kritizoval jeho protikandidát Zeman.

O Zemanovi nepadlo ani slovo

Nový český prezident, který se již v minulosti několikrát příkře vyjádřil o sudetských Němcích, v dubnu u příležitosti své návštěvy Rakouska zopakoval jeden ze svých kontroverzních názorů z dřívějška, že poválečný odsun sudetských Němců byl za jejich vlastizradu mírnějším postihem než trest smrti. Devadesát procent příslušníků německé menšiny v předválečném Československu také obvinil z kolaborace s nacisty.

Za své výroky sklidil Zeman vzápětí ostrou kritiku od předsedy sudetoněmecké organizace v Rakousku Gerharda Zeihsela. "Byl jsem dotazován, proč jsem nereagoval, když jistý český politik, jehož zde nechci jmenovat, u příležitosti státní návštěvy Rakouska mluvil o tom, že vyhnání bylo mnohem lepší než trest smrti," vrátil se v sobotu k této epizodě Posselt.

Svou zdrženlivost vysvětlil čekáním, jak na Zemanova slova zareagují sami Češi. "Udělalo na mě obrovský dojem, když se český premiér okamžitě ohradil a prohlásil, že taková vyjádření dokládají, že ten dotyčný ještě nedospěl do Evropy 21. století," uvedl Posselt (více o výrocích Zemana čtěte zde).

Autoři: ,


Témata: Miloš Zeman




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.