Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Raději tančete. Vzpomínka na válku s Čínou pálí Vietnam i po 35 letech

  11:30aktualizováno  11:30
Před 35 lety vypukl na opačném konci planety konflikt, který se vymykal běžnému vzorci studené války. Namísto střetu ideologií a protivníků vyzbrojených a podporovaných USA a SSSR svedly válku dvě komunistické země - Vietnam a Čína. Hanojská vláda teď raději palčivé výročí překryla pomocí tanečníků a cvičení.

Vietnamským demonstrantům se nakonec podařilo položit věnce u památníku války a rozešli se domů. | foto: AP

K 35. výročí čínsko-vietnamské války přistoupily hanojské úřady rafinovaně a bez použití síly. Protičínskou demonstraci rozložily pomocí tanečníků a cvičení aerobiku. Disidenti, kteří chtěli položit věnce u památníku vietnamských obětí a přednést projevy, se museli smířit se zdržením a tím, že kvůli hlasité hudbě neslyšeli vlastního slova.

Demonstrace se podle agentury AP účastnilo 70 tisíc lidí, kteří provolávali protičínská hesla. Ve Vietnamu v poslední době roste hněv nad stále důraznějšími územními nároky Pekingu na ostrovy v Jihočínském moři, které ale podle Hanoje patří Vietnamcům.

Pro vietnamskou vládu je téma mimořádně citlivé. Vzpomínku na čínský útok vymazat nemůže. Jenže zároveň jsou obchodní vztahy s Čínou pro Vietnam důležité. A kromě toho vláda nechce, aby se hněv vůči Číně obrátil i proti vietnamské vládě a její represivní politice, napsala ČTK.

Čínsko-sovětský rozkol

Růst velmocenských ambicí Číny v 60. letech, spolu s čínským radikálnějším výkladem marxismu a vnímáním Sovětského svazu (po odsouzení Stalinova kultu) coby revizionistické, odpadlické větve komunismu, vedly k roztržce, která s různou intenzitou napínala čínsko-sovětské vztahy v letech 1960-1989.

Součástí roztržky byla jak čínsko-vietnamská válka, tak například konflikt mezi Čínou a SSSR na řece Ussuri a militarizace dlouhé čínsko-sovětské pozemní hranice.

Rozkol mezi dvěma jadernými velmocemi napomohl ke zlepšení vztahů mezi komunistickou Čínou a Spojenými státy, pro něž byl Peking asijskou protiváhou Moskvy. Čína zase díky USA prolomila mezinárodní izolaci.

Vietnamští disidenti nyní soudí, že úřady na místo protestu tanečníky a cvičící aerobiku poslaly záměrně, aby protest rozložily bez konfrontace s policisty. Věnce se nakonec demonstrantům položit podařilo a rozešli se domů.

Tři indočínské války

Pro Vietnam byl konflikt s Čínou třetí v sérii indočínských válek: nejprve válčil s Francií, poté se Spojenými státy.

Ta poslední válka byla nejkratší, ale i při ní zemřely desítky tisíc lidí. Byla vlastně jedním z projevů čínsko-sovětské roztržky: Peking chtěl ukázat, že si nenechá líbit, když sovětský spojenec na jejích jižních hranicích, tedy Vietnam, napadá spojence čínského. Tedy Kambodžu, v níž zrovna vládl zrůdný režim Rudých Khmerů.

Vietnamská invaze pohraniční přestřelky a khmerské výpady na vietnamské území rázně ukončila (byť byla vedena z pragmatických a nikoliv humanitárních důvodů). Čína se rozhodla pro odvetu a o pár týdnů později vpadli její vojáci do Vietnamu.

Mlýnek na maso mlel naprázdno

Čína nasadila do útoku zhruba 200 tisíc vojáků a 200 tanků, další statisíce mužů mobilizovala. Vietnam zase uvedl, že na severu svého území měl jen 70 tisíc mužů. Obě strany uváděly výrazně vyšší čísla, pokud jde o vojska protivníka a ani prohlášení o vlastní nasazené síle nejsou zcela průkazná.

Kdo zvítězil?

Číňané tři týdny po začátku útoku ohlásili splnění cílů a začali se stahovat. Vietnam uvedl, že čínské vojáky odrazil už na hranicích.

Číně se podařilo obrátit pozornost veřejnosti k vietnamské okupaci Kambodži. Na druhou stranu nedokázala přinutit Vietnam, aby z Kambodži stáhl svá okupační vojska, nedokázala zarazit menší střety na hranicích ani vtáhnout do protisovětské koalice USA. Zůstala "papírovým drakem".

Vietnam na druhou stranu z války vyšel oslaben a více závislý na pomoci SSSR. Sověti se přímo a výrazně ve prospěch Vietnamu neangažovali. Ukázalo se, že jejich podpora vzdálenému Vietnamu má svá omezení a v případném čínsko-sovětském konfliktu by Sověti na této vedlejší "jižní frontě" zřejmě úspěšní nebyli. Vietnamští partyzáni se však osvědčili a střet s nimi Čínu od dalšího velkého útoku odradil.

Vietnamci se uchýlili k osvědčené partyzánské válce a přímému opotřebovávacímu střetu s Číňany se vyhýbali. Zatímco čínští vojáci obsazovali pohraniční města, partyzáni se skrývali v horách a severní vietnamská armáda stála u Hanoje.

Číňané spoléhali, že proti nim vietnamská armáda vrhne i jednotky z Kambodži. Mimo jiné i kvůli obavě ze sovětské intervence nechtěli postupovat do hloubi vietnamského území.

Sověti dodali Vietnamcům satelitní snímky, z nichž šlo vyčíst čínskou past na hranicích. Vietnamská armáda se rozhodla nestahovat kvůli válce s mocnějším severním sousedem vojáky z Kambodži i za cenu ztráty některých měst na severu a čínský mlýnek na maso se točil - v porovnání s tím, co si Číňané představovali - naprázdno.

"Vietnamské bojem zocelené milice byly dobře zakopány a vyčkávaly. Oproti tomu Čína mobilizovala druhořadé jednotky, protože její nejlepší vojska byla na severu, čelem k případné sovětské odvetě," píše server GlobalSecurity.Org.

Partyzánský odpor, sovětská hrozba i špatně fungující vlastní velitelská struktura nakonec Čínu přiměly válku ukončit. Tři týdny po zahájení útoku ohlásili Číňané dosažení cílů a začali se stahovat. Vítězství si pochopitelně nárokovali i Vietnamci.

Podle Číny dosáhly vietnamské ztráty přes 40 tisíc vojáků a 70 tisíc milicionářů, Vietnam své ztráty nikdy oficiálně nekomentoval. Čína ty své ostatně také ne, počet jejích mrtvých vojáků patrně dosáhl sedmi až devíti tisíc. Válka poškodila ekonomiku obou zemí.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.