Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Raději tančete. Vzpomínka na válku s Čínou pálí Vietnam i po 35 letech

  11:30aktualizováno  11:30
Před 35 lety vypukl na opačném konci planety konflikt, který se vymykal běžnému vzorci studené války. Namísto střetu ideologií a protivníků vyzbrojených a podporovaných USA a SSSR svedly válku dvě komunistické země - Vietnam a Čína. Hanojská vláda teď raději palčivé výročí překryla pomocí tanečníků a cvičení.

Vietnamským demonstrantům se nakonec podařilo položit věnce u památníku války a rozešli se domů. | foto: AP

K 35. výročí čínsko-vietnamské války přistoupily hanojské úřady rafinovaně a bez použití síly. Protičínskou demonstraci rozložily pomocí tanečníků a cvičení aerobiku. Disidenti, kteří chtěli položit věnce u památníku vietnamských obětí a přednést projevy, se museli smířit se zdržením a tím, že kvůli hlasité hudbě neslyšeli vlastního slova.

Demonstrace se podle agentury AP účastnilo 70 tisíc lidí, kteří provolávali protičínská hesla. Ve Vietnamu v poslední době roste hněv nad stále důraznějšími územními nároky Pekingu na ostrovy v Jihočínském moři, které ale podle Hanoje patří Vietnamcům.

Pro vietnamskou vládu je téma mimořádně citlivé. Vzpomínku na čínský útok vymazat nemůže. Jenže zároveň jsou obchodní vztahy s Čínou pro Vietnam důležité. A kromě toho vláda nechce, aby se hněv vůči Číně obrátil i proti vietnamské vládě a její represivní politice, napsala ČTK.

Čínsko-sovětský rozkol

Růst velmocenských ambicí Číny v 60. letech, spolu s čínským radikálnějším výkladem marxismu a vnímáním Sovětského svazu (po odsouzení Stalinova kultu) coby revizionistické, odpadlické větve komunismu, vedly k roztržce, která s různou intenzitou napínala čínsko-sovětské vztahy v letech 1960-1989.

Součástí roztržky byla jak čínsko-vietnamská válka, tak například konflikt mezi Čínou a SSSR na řece Ussuri a militarizace dlouhé čínsko-sovětské pozemní hranice.

Rozkol mezi dvěma jadernými velmocemi napomohl ke zlepšení vztahů mezi komunistickou Čínou a Spojenými státy, pro něž byl Peking asijskou protiváhou Moskvy. Čína zase díky USA prolomila mezinárodní izolaci.

Vietnamští disidenti nyní soudí, že úřady na místo protestu tanečníky a cvičící aerobiku poslaly záměrně, aby protest rozložily bez konfrontace s policisty. Věnce se nakonec demonstrantům položit podařilo a rozešli se domů.

Tři indočínské války

Pro Vietnam byl konflikt s Čínou třetí v sérii indočínských válek: nejprve válčil s Francií, poté se Spojenými státy.

Ta poslední válka byla nejkratší, ale i při ní zemřely desítky tisíc lidí. Byla vlastně jedním z projevů čínsko-sovětské roztržky: Peking chtěl ukázat, že si nenechá líbit, když sovětský spojenec na jejích jižních hranicích, tedy Vietnam, napadá spojence čínského. Tedy Kambodžu, v níž zrovna vládl zrůdný režim Rudých Khmerů.

Vietnamská invaze pohraniční přestřelky a khmerské výpady na vietnamské území rázně ukončila (byť byla vedena z pragmatických a nikoliv humanitárních důvodů). Čína se rozhodla pro odvetu a o pár týdnů později vpadli její vojáci do Vietnamu.

Mlýnek na maso mlel naprázdno

Čína nasadila do útoku zhruba 200 tisíc vojáků a 200 tanků, další statisíce mužů mobilizovala. Vietnam zase uvedl, že na severu svého území měl jen 70 tisíc mužů. Obě strany uváděly výrazně vyšší čísla, pokud jde o vojska protivníka a ani prohlášení o vlastní nasazené síle nejsou zcela průkazná.

Kdo zvítězil?

Číňané tři týdny po začátku útoku ohlásili splnění cílů a začali se stahovat. Vietnam uvedl, že čínské vojáky odrazil už na hranicích.

Číně se podařilo obrátit pozornost veřejnosti k vietnamské okupaci Kambodži. Na druhou stranu nedokázala přinutit Vietnam, aby z Kambodži stáhl svá okupační vojska, nedokázala zarazit menší střety na hranicích ani vtáhnout do protisovětské koalice USA. Zůstala "papírovým drakem".

Vietnam na druhou stranu z války vyšel oslaben a více závislý na pomoci SSSR. Sověti se přímo a výrazně ve prospěch Vietnamu neangažovali. Ukázalo se, že jejich podpora vzdálenému Vietnamu má svá omezení a v případném čínsko-sovětském konfliktu by Sověti na této vedlejší "jižní frontě" zřejmě úspěšní nebyli. Vietnamští partyzáni se však osvědčili a střet s nimi Čínu od dalšího velkého útoku odradil.

Vietnamci se uchýlili k osvědčené partyzánské válce a přímému opotřebovávacímu střetu s Číňany se vyhýbali. Zatímco čínští vojáci obsazovali pohraniční města, partyzáni se skrývali v horách a severní vietnamská armáda stála u Hanoje.

Číňané spoléhali, že proti nim vietnamská armáda vrhne i jednotky z Kambodži. Mimo jiné i kvůli obavě ze sovětské intervence nechtěli postupovat do hloubi vietnamského území.

Sověti dodali Vietnamcům satelitní snímky, z nichž šlo vyčíst čínskou past na hranicích. Vietnamská armáda se rozhodla nestahovat kvůli válce s mocnějším severním sousedem vojáky z Kambodži i za cenu ztráty některých měst na severu a čínský mlýnek na maso se točil - v porovnání s tím, co si Číňané představovali - naprázdno.

"Vietnamské bojem zocelené milice byly dobře zakopány a vyčkávaly. Oproti tomu Čína mobilizovala druhořadé jednotky, protože její nejlepší vojska byla na severu, čelem k případné sovětské odvetě," píše server GlobalSecurity.Org.

Partyzánský odpor, sovětská hrozba i špatně fungující vlastní velitelská struktura nakonec Čínu přiměly válku ukončit. Tři týdny po zahájení útoku ohlásili Číňané dosažení cílů a začali se stahovat. Vítězství si pochopitelně nárokovali i Vietnamci.

Podle Číny dosáhly vietnamské ztráty přes 40 tisíc vojáků a 70 tisíc milicionářů, Vietnam své ztráty nikdy oficiálně nekomentoval. Čína ty své ostatně také ne, počet jejích mrtvých vojáků patrně dosáhl sedmi až devíti tisíc. Válka poškodila ekonomiku obou zemí.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Donald Trump poprvé promluvil na půdě OSN (19. září 2017)
Trump podepsal nová protiimigrační opatření, dotknou se Sýrie či KLDR

Americký prezident Donald Trump podepsal nová protiimigrační opatření. Zákaz cestovat do Spojených států se podle tiskových agentur bude týkat občanů osmi...  celý článek

Při útoku chemikálií u nákupního centra v Londýně bylo zraněno šest lidí
Při hádce mužů na východě Londýna bylo chemikálií zraněno několik lidí

V souvislosti s incidentem v nákupním středisku Westfield ve Stratfordu na východě Londýna, při kterém bylo v sobotu několik lidí zasaženo chemikálií, byl...  celý článek

Muž ze Saúdské Arábie pustil k vodě manželku, dovolila si řídit. Ilustrační
Ženy mají čtvrtinový mozek, hlásal saúdskoarabský duchovní. Dostal zákaz

Duchovnímu Saadu al-Hijrimu ze Saúdské Arábie byla zakázána kazatelská činnost. Hlásal totiž, že by ženy neměly řídit auta, neboť mají oproti mužům jen...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.