Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Barnevern odebral tříměsíční dítě. Po světě protestovalo 300 tisíc lidí

  18:58aktualizováno  17. dubna 13:45
Lidé v 57 městech různých částí světa protestovali v sobotu proti praktikám norské sociální služby Barnevern. Podle europoslance Tomáše Zdechovského se demonstrací zúčastnilo na 300 tisíc lidí. Čeští a slovenští protestující se k akci připojili před rakouským parlamentem ve Vídni.

V centru Osla se sešlo okolo 200 lidí, aby protestovali proti praktikám norské sociálky Barnevern (16. dubna 2016). | foto: Reuters

„Demonstrace ve Vídni se účastnilo několik tisíc lidí včetně Čechů a Slováků. Češi však protestují také v samotném Norsku. Pár protestujících se symbolicky sešlo také před norskou ambasádou v Praze, kam lidé přinášeli hračky a plyšáky,“ uvedl pro iDNES.cz poslanec Evropského parlamentu Tomáš Zdechovský.

Protesty proti norské sociální službě byly v sobotu naplánovány celkem v 57 městech v USA, v Evropě, v Austrálii i na Novém Zélandu. Zdechovský se v boji proti Barnevernu sám angažuje a podporuje českou matku Evu Michalákovou, které norské úřady odebraly její dva syny (více o případu můžete číst zde).

„Osobně jsem se dnes spojil přes Skype s protestujícími v norském městě Stryn. Celý den jsme také ve spojení s organizátory demonstrací ve světě,“ dodal Zdechovský. Podle posledních odhadů se celkový počet protestujících vyšplhal ke 300 tisícům. Ve Vídni se demonstranti například shromáždili před tamním parlamentem.

K protestujícím ve Vídni se připojil dědeček Denise a Davida Michalákových spolu s babičkou slovenské dívky, která byla rodičům odebrána jako kojenec kvůli nedostatečnému očnímu kontaktu s matkou.

Dědeček bratrů Michalákových Jiří Pavelka (vlevo) se připojeil k protestům proti Barnevernu ve Vídni (16. dubna 2016).

„Češi protestují za návrat dětí Evy Michalákové i rodiny Bodnariu zpět ke svým biologickým rodičům. Je nutné říct, že protesty nepřestanou, dokud se děti nevrátí zpět k jejich rodičům,“ napsal v sobotu europoslanec na svůj facebookový profil.

Podle jeho slov protesty předčily očekávání například v Austrálii nebo v Rumunsku. Rodičům odebraných dětí však vyjádřili podporu také demonstrující v Indii.

Norská ministryně by měla prošetřit kauzu Michalákových

V České republice jsou spory rodičů s norskými úřady známé díky kauze dětí Michalákových, která se táhne již od roku 2011. Barnevern tehdy Evě Michalákové odebral její dva syny. Důvodem bylo podezření ze zneužívání a zanedbávání.

Policie však následně celý případ odložila a nepodala žádná obvinění. Norský soud ale přesto rozhodnutí Barnevernu potvrdil. Michaláková se po celou dobu snaží své syny získat zpět, nicméně zatím stále marně (více jsme o současném řízení psali zde).

Michaláková podpořila sobotní protesty proti Barnevernu na facebookové skupině Česko, vraťme děti rodičům: „Chtěla bych poděkovat všem lidem, kteří mi pomáhají a podporují v boji s norským Barnevernem o mé milované syny Deniska a Davídka Michalákovi. Já svůj boj o syny nehodlám vzdát. Děti mi za to stojí! Jsem myšlenkami a srdcem s Vámi na demonstracích v Norsku a dalších zemích.“

Petiční výbor na podporu rodiny Michalákových na konci minulého týdne informoval, že zaslal norské ministryni pro děti a sociální rovnost Solveig Horne dopis. Europoslanec Zdechovský v něm uvítal iniciativu ministryně, která chce prošetřit vybrané případy, a požádal, aby zahrnula také kauzu Denise a Davida Michalákových.

Barnevern musel vrátit další dítě. Bodnariovi mají zpět syna

Fotogalerie

Praktiky norských úřadů však postihly mnoho dalších rodičů. Příkladem je i rodina Bodnariových, kterou ve svém vyjádření zmínil také Zdechovský. Té Barnevern loni v listopadu odebral pět dětí včetně jejich tříměsíčního syna, uvádí server BBC.

Na začátku dubna musela norská sociálka z rozhodnutí soudu vrátit nejmladšího syna Ezekila rodičům. Soud dále rodičům povolil setkávání s dvěma staršími syny dvakrát týdně po dobu dvou hodin. S dvěma dcerami se rodiče smí od začátku března vídat na jednu hodinu a to jednou za 14 dní. Předtím je Bodnariovi nesměli vídat vůbec.

Ruth a Marius Bodnariu byli podezřelí, že své děti tělesně trestali. Matka sice přiznává, že svým dětem občas „naplácali“, dodává ale, že to rozhodně nebyla častá praxe. „Během lékařské prohlídky doktoři nenašli žádné fyzické stopy po násilí ani nic podobného, všechny děti byly naprosto v pořádku,“ uvedla. „Nicméně zákony v Norsku jsou velice přísné a berou ohled na každý detail. Nepovolují tak jakékoli fyzické tresty. Nikdy jsme si nebyli vědomi, že jsou ty zákony takto přísné,“ dodala.

V současné době s oběma rodiči stále probíhá vyšetřování a není jasné, zda se k nim vrátí i zbylé čtyři děti. Právě jejich případ odstartoval celosvětovou protestní kampaň, která se neodehrává jen na internetu, ale také v ulicích světových metropolí.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.