1. Co se vám vybaví, když se řekne zdravá strava?
Mám pocit, že pro každého je zdravé něco jiného. Sama jsem vegetariánka, ale nikoliv žádný vegetariánský extremista. Rostlinnou stravu jím nejen proto, že je zdravá, ale také z určitého vnitřního přesvědčení. Nechci, aby kvůli mě nějaké zvíře trpělo. Jsem přesvědčena, že živočišné bílkoviny se dají nahradit vegetariánskou potravou. Tento názor se mnou sdílejí i moje děti. Stravujeme se takhle už několik let a naše zdraví neutrpělo žádnou újmu. Klepu na dřevo, je to naopak, a náš zdravotní stav nám dává za pravdu.
2. Je nějaké jídlo, jemuž se vyhýbáte?
Pochopitelně, že dát si řízek je pro mě naprosto nepředstavitelné. V dětství jsem neměla ráda špenát a saláty. Moje chutě se však změnily. Teď si v těchto jídlech přímo libuju. Ale nesnáším šípky, které údajně obsahují nejvíc vitaminu C. Dostávám po nich alergii.
3. Navštívila jste s Divadlem Spejbla a Hurvínka desítky zemí světa. Kde jste si nejvíc pochutnala?
V Japonsku. Tam jsem měla možnost ochutnat řadu jídel. A Japonci vaří moc dobře. A jí se tu i očima. Mám ráda suši, což je něco jako obložený chlebíček s rýží, mořskou řasou a kouskem rybičky. Všechno se zabalí do takové roličky a má to velice pikantní chuť. Je to nesmírně zdravé a lehké jídlo. Moc se mi líbilo i to, že stolování je pro Japonce obřadem.
- sobota 10. listopadu 2001
